|
|
Efficacy of post-isometric relaxation technique on muscle tissue and its viscoelastic properties after physical activity
Hloušková, Zuzana ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název práce: Efekt postizometrické relaxace na viskoelastické vlastnosti svalové tkáně po fyzické aktivitě. Vymezení problému: Diplomová práce je pilotní analyticko-komparativní studií. Cílem experimentu je zhodnocení efektu post-izometrické relaxační techniky na svalový tonus po fyzické zátěži a také shrnutí teoretických poznatků týkajících se dané problematiky. Metoda: Diplomová práce byla zpracována na UK FTVS na souboru šesti probandů. Studie obsahovala tři měření svalového napětí svalu m.soleus na testované a kontrolní dolní končetině. První měření bylo provedeno před Wingate testem, druhé po Wingate testu a třetí měření po aplikaci postizometrické relaxace a nebo odpočinku. Post-izometrická relaxace byla provedena na testované dolní končetině. Měření svalového napětí se uskutečnilo v kineziologické laboratoři na FTVS-UK pomocí myotonometru. Data byla zpracována v programu Matlab a získáné hysterézní křivky byly použity pro analýzu výsledků. Výsledky: V této práci byly stanoveny tři hypotézy. Ani jedna z hypotéz nebyla potvrzena. Wingate test byl vybrán na základě dostupné literatury jako vhodná aktivita pro zvýšení svalového tonu m.soleus. První hypotéza, očekávající tento postup, nebyla potvrzena a tím došlo k výraznému ovlivnění dalších měření. Post-izometrická relaxace tím nebyla...
|
|
|
Okohybné svaly - klinický význam a možnosti ovlivnění okohybných svalů
Vacková, Petra ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Keilová, Marie (oponent)
Člověk má pro pohyb oka k dispozici šest okohybných svalů, jejichž funkcí je zajišťovat právě takové postavení očí, aby byly splněny podmínky pro binokulární vidění. Tato bakalářská práce se formou rešerše zabývá okohybnými svaly, jejich klinickým významem pro fyzioterapeutickou praxi a možnostmi jejich ovlivnění nefarmakologickými cestami. V obecné části je popsána anatomie okohybných svalů a souvisejících struktur včetně hlavních rozdílů, kterými se odlišují od ostatního kosterního svalstva. V kapitole o kinematice oka jsou oční pohyby rozděleny dle funkčního a kineziologického hlediska. Také zde uvádíme zákony, kterými se tyto pohyby řídí. Speciální část pojednává o projevech různých patologií zahrnujících okohybné svaly a jejich klinickými důsledky. Jsou zde uvedeny informace o poruchách vidění v souvislosti s okohybnými svaly. Samostatnou kapitolou je problematika vztahu okohybných svalů a bolestí hlavy. Dále se zabýváme možnostmi nefarmakologického ovlivnění dysfunkce okohybných svalů technikami uvolňování svalových spoušťových bodů, pomocí jógových technik či Batesovou metodou. Součástí jsou i kazuistiky dvou pacientek, jedné s retroorbitálními bolestmi hlavy a druhé s progresivní krátkozrakostí.
|
|
|
Efficacy of post-isometric relaxation technique on muscle tissue and its viscoelastic properties after physical activity
Hloušková, Zuzana ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název práce: Efekt postizometrické relaxace na viskoelastické vlastnosti svalové tkáně po fyzické aktivitě. Vymezení problému: Diplomová práce je pilotní analyticko-komparativní studií. Cílem experimentu je zhodnocení efektu post-izometrické relaxační techniky na svalový tonus po fyzické zátěži a také shrnutí teoretických poznatků týkajících se dané problematiky. Metoda: Diplomová práce byla zpracována na UK FTVS na souboru šesti probandů. Studie obsahovala tři měření svalového napětí svalu m.soleus na testované a kontrolní dolní končetině. První měření bylo provedeno před Wingate testem, druhé po Wingate testu a třetí měření po aplikaci postizometrické relaxace a nebo odpočinku. Post-izometrická relaxace byla provedena na testované dolní končetině. Měření svalového napětí se uskutečnilo v kineziologické laboratoři na FTVS-UK pomocí myotonometru. Data byla zpracována v programu Matlab a získáné hysterézní křivky byly použity pro analýzu výsledků. Výsledky: V této práci byly stanoveny tři hypotézy. Ani jedna z hypotéz nebyla potvrzena. Wingate test byl vybrán na základě dostupné literatury jako vhodná aktivita pro zvýšení svalového tonu m.soleus. První hypotéza, očekávající tento postup, nebyla potvrzena a tím došlo k výraznému ovlivnění dalších měření. Post-izometrická relaxace tím nebyla...
|
|
|
Lokální změna diskriminačního čití nad myofasciálním trigger pointem
Homolka, Pavel ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Strapková, Zuzana (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce s názvem Lokální změna diskriminačního čití nad myofasciální trigger pointem bylo zhodnotit vztah lokální nocicepce ve formě myofasciálního trigger pointu k lokálnímu diskriminačnímu čití. Na základě teoretických informací byly experimentálně ověřeny hypotézy týkající se vztahu MTrP a dvoubodové diskriminace. Předmětem zkoumání byl trigger point m. trapezius pars ascendens. Lokalizovaný TrP byl klinicky hodnocen jednak z hlediska statických a dynamických faktorů, byla hodnocena jeho senzitivita mírou tlakově generované bolestivosti (práh tlakově generované bolestivosti) pomocí palpometru a kvalita dvoubodové diskriminace. Dále bylo hodnoceno jak provedená postizometrická relaxace změnila senzitivitu jak nociceptivní tak diskriminační. Diskriminační čití (práh zpozornění (AT-TPD), ustálený práh (SSV-TPD)) v regionu nad trigger pointem byl měřen strojírenským posuvným měřidlem s upravenými hroty o rádiusu 1mm. Celkem bylo vyšetřeno 23 probandů, z nichž 11 mělo současně diagnostikovanou přítomnost konstituční hypermobility. Výsledky práce potvrdily, že provedená postizometrická relaxace měla významný vliv na změnu prahů diskriminace dvou bodů. U probandů s bolestivostí šíje a hlavy byly nalezeny průměrně snížené prahy tlakové citlivosti trigger pointu v m. trapezius a zároveň...
|
host ::
RSS.