|
|
Postavení Ruské federace v postsovětském prostoru na základě typologie Anglické školy
Vinterová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá postavením Ruské federace v rámci postsovětského prostoru. K určení situace je používána typologie Adama Watsona, což je jeden ze zástupců Anglické školy. Práce sleduje vývoj ruské zahraniční politiky vůči postsovětskému prostoru od rozpadu Sovětské svazu až po současnost. Pozornost je věnována především ideje eurasianismu, resp. nového eurasianusmu, který se v ruské zahraniční politice nejvíce prosadil. Další součást práce je detailní rozbor vývoje vztahů Ruské federace s jednotlivými postsovětskými státy. Sledována je míra vlivu, kterou má Ruská federace na jednotlivé státy v postsovětské oblasti. Pozornost je věnována nejen míře závislosti jednotlivých států na Ruské federaci, ale také míře vlivu, kterou má Rusko v rámci nově vzniklých integračních uskupeních v oblasti postsovětského prostoru.
|
|
|
Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992
Žáková, Inna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Sviták, Matěj (oponent)
Bakalářská práce Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992, zpracovaná na základě analýzy dostupných zdrojů, se zabývá problematikou krymského separatismu na Ukrajině v 90. letech 20. století, primárně mezi léty Jejím hlavním tématem je vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Krymem v krymské květnové ústavy, která se stala ztělesněním aspirací krymského separ byla doplněna prohlášením o samostatnosti, které jednostranně povyšovalo pozici Krymu na stejnou úroveň s Ukrajinou. Dokument ovlivnil vztahy mezi těmito dvěma aktéry a definoval požadavky krymského separatistického hnutí, které zůstaly aktu Krym součást Ukrajiny. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč byla ústava pro ukrajinskou vládu nepřijatelná a jaký dopad měla na krymsko postupně věnuje vývoji krymsko ukrajinských vztahů a g jejichž základě se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá samotnou květnovou ústavu a vyhlášení samostatnosti v rámci dalšího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty dopady květnové ústavy na vztahy mezi zmíněnými dvěma aktéry a důvody Ukrajiny pro její odmítnutí.
|
|
|
Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992
Žáková, Inna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992, zpracovaná na základě analýzy dostupných zdrojů, se zabývá problematikou krymského separatismu na Ukrajině v 90. letech 20. století, primárně mezi léty Jejím hlavním tématem je vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Krymem v krymské květnové ústavy, která se stala ztělesněním aspirací krymského separ byla doplněna prohlášením o samostatnosti, které jednostranně povyšovalo pozici Krymu na stejnou úroveň s Ukrajinou. Dokument ovlivnil vztahy mezi těmito dvěma aktéry a definoval požadavky krymského separatistického hnutí, které zůstaly aktu Krym součást Ukrajiny. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč byla ústava pro ukrajinskou vládu nepřijatelná a jaký dopad měla na krymsko postupně věnuje vývoji krymsko ukrajinských vztahů a g jejichž základě se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá samotnou květnovou ústavu a vyhlášení samostatnosti v rámci dalšího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty dopady květnové ústavy na vztahy mezi zmíněnými dvěma aktéry a důvody Ukrajiny pro její odmítnutí.
|
|
|
Změny geopolitického pohledu Ruské federace na postsovětský prostor a vliv alternativních hráčů
Vinterová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá změnami ruského přístupu k postsovětskému prostoru. Práce sleduje vývoj ruské zahraniční politiky vůči postsovětskému prostoru od rozpadu Sovětského svazu až po současnost. Pozornost je věnována především ideji eurasianismu, resp. nového eurasianismu a také Západnictví, jelikož právě tyto dva proudy se v ruské zahraniční politice nejvíce prosadily. Další součást práce je rozbor vývoje vztahů Ruské federace ke státům tzv. blízkého zahraničí s přihlédnutím na vliv alternativních hráčů v oblasti, přičemž největší pozornost je věnována situaci na Kavkaze a ve Střední Asii. Tyto dvě oblasti byly vybrány z toho důvodu, že právě tam je nejvíce patrný vliv alternativních hráčů na ruskou politiku vůči této oblasti.
|
|
|
Postavení Ruské federace v postsovětském prostoru na základě typologie Anglické školy
Vinterová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá postavením Ruské federace v rámci postsovětského prostoru. K určení situace je používána typologie Adama Watsona, což je jeden ze zástupců Anglické školy. Práce sleduje vývoj ruské zahraniční politiky vůči postsovětskému prostoru od rozpadu Sovětské svazu až po současnost. Pozornost je věnována především ideje eurasianismu, resp. nového eurasianusmu, který se v ruské zahraniční politice nejvíce prosadil. Další součást práce je detailní rozbor vývoje vztahů Ruské federace s jednotlivými postsovětskými státy. Sledována je míra vlivu, kterou má Ruská federace na jednotlivé státy v postsovětské oblasti. Pozornost je věnována nejen míře závislosti jednotlivých států na Ruské federaci, ale také míře vlivu, kterou má Rusko v rámci nově vzniklých integračních uskupeních v oblasti postsovětského prostoru.
|
|
|
The Analysis of the Russian Foreign Policy in the Post-Soviet Area after the Year 2000
Majerčíková, Gabriela ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem diplomové práce je prozkoumat postavení Ruska v postsovětském prostoru prostřednictvím analýzy jeho zahraniční politiky ve vztahu k tomuto regionu po roce 2008. První kapitola vymezuje teoretické a metodologické východiska aplikované v diplomové práci. Druhá kapitola se zabývá formulací ruské zahraniční politiky po rozpadu SSSR a její vývojem počas devadesátých let. Následně třetí kapitola obsahuje analýzu ruské zahraniční politiky v postsovětském prostoru po roce 2000 založenou na čtyřech hladinách analýzy -- hladině mezinárodního systému, hladině státu, hladině vnitrostátních vlivů a hladině jednotlivce. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na analýzu bilaterálních vztahů Ruska s postsovětskými republikami. S cílem poukázat na odlišný přístup ruské zahraniční politiky ve vztahu k různým postsovětským republikám byl zvolen příklad Gruzie a Arménie. Poslední kapitola jmenuje rysy ruské zahraniční politiky v postsovětském prostoru po roce 2008 ve světle Koncepce zahraniční politiky Ruské federace z roku 2008.
|
host ::
RSS.