|
|
Možnosti fyzioterapie u žen po císařském řezu v poporodním období
ČALOUNOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie u žen po císařském řezu v poporodním období. Je zaměřena hlavně na práci s jizvou a na jednotlivé metody, které lze použít v terapii těchto žen. V teoretické části je popsána anatomie břišní stěny, samotný císařský řez, hojení ran, jizvy a fyzikální terapie, která může být použita při terapii. V kapitole metodika pak popisuji jednotlivé metody, které jsem použila v terapii probandek. Praktická část je zpracována kvalitativně. Výzkumný soubor tvoří 4 probandky po porodu SC. Výzkum trval cca 2 měsíce. V kapitole výsledky pak popisuji průběhy terapií a celkové výsledky.
|
|
|
Poporodní blues
Chrástecká, Natálie ; Slabá, Šárka (vedoucí práce) ; Poncová, Renata (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem poporodní blues a obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá třemi hlavními okruhy. První popisuje fyziologické šestinedělí a poporodní změny, ke kterým na jednotlivých orgánech dochází. Druhý se zabývá patologickým šestinedělím a nejčastějšími komplikacemi, které mohou v průběhu tohoto období nastat. Třetí okruh teoretické části této práce rozebírá problematiku poporodní psychiky, konkrétně se pak věnuje tématům poporodní blues, poporodní deprese, poporodní psychóza a podpora ženy v průběhu šestinedělí. Hlavním cílem práce je zjistit, zda existují faktory, díky kterým lze u rodiček predikovat výskyt poporodního blues, dále zjistit míru informovanosti žen po porodu ohledně tématu poporodního blues, a nakonec navrhnout edukační leták, který by tuto informovanost u těhotných a žen po porodu podpořil. Pro praktickou část práce bylo využito dotazníkového šetření, které probíhalo od 12.1.2021 do 4.3.2021 na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Respondentkám byl na oddělení šestinedělí rozdáván dotazník skládající se z části vlastní konstrukce a ze standardizovaného dotazníku Maternity Blues Questionnaire, který byl přeložen a validizován pro českou populaci....
|
|
|
Komunitní péče o ženu po porodu
HENDRYCH LORENZOVÁ, Eva
Úvod: Mateřství představuje pro každou ženu velkou životní změnu, která se dotýká jak tělesné, ale také psychické a spirituální roviny bytí. Všechny tyto změny proměňují vnímanou kvalitu života ženy po porodu. Kvalifikovaná komunitní porodní asistentka je zdravotnický odborník, který je schopen ženám po porodu v jejich vlastním komunitním prostředí poskytnout erudovanou a holistickou zdravotní péči. Cíl práce: Hlavním cílem empirické části práce bylo popsat význam péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu v komunitním prostředí. Metodologie: Empirická část disertační práce je vystavěna na smíšeném výzkumném designu (Mixed-Method Design). Používáme sekvenční kombinovaný výzkumný design typu QUAN + qual. V kvantitativním výzkumném šetření jsme si stanovily za hlavní cíl popsat vliv péče komunitních porodních asistentek pečujících o ženy po porodu na jejich celkový zdravotní stav a úroveň kvality života. Výzkumný soubor (N= 123) čítal dvě skupiny respondentů. Skupinu zkoumanou (s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky, N= 56) a skupinu kontrolní (bez komunitní ošetřovatelské péče porodní asistentky po porodu, N=67). K zisku výzkumných dat byly použity 3 nástroje: dotazník MGI, hodnoticí škála MIFR Scale a dotazník vlastní konstrukce. Výsledky výzkumného šetření byly statisticky zpracovány, byla použita hladina významnosti 0,05 (5 %). Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo podrobně popsat zkušenost žen po porodu s proběhlou komunitní ošetřovatelskou péčí porodní asistentky. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 5 informantek se zkušeností s komunitní péčí porodní asistentky v poporodním období, se kterými byly provedeny hloubkové polostrukturované rozhovory face to face. Výsledky a diskuse: Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,873) ve výsledcích zdravotního stavu mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,539) ve výsledcích stavu kojení na konci šestinedělí mezi ženami s péčí komunitní porodní asistentky a ženami bez této péče. Byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi doporučením plošné komunitní ošetřovatelské péče po porodu a skupinou žen, které v poporodním období samy využily opakované komunitní ošetřovatelské péče od porodní asistentky (p <0,001). Většina žen, která po porodu využila péči komunitní porodní asistentky (58,9 %), byla s péčí porodní asistentky úplně spokojena, nic dalšího by v péči nepotřebovala. Ženy ve 45,7 % odpovědích udávaly, že jim péče komunitní porodní asistentky nejvíce pomohla jako psychická podpora. Výsledky dále přinesly alarmující zjištění - 49,2 % žen, které po porodu nevyužily péče komunitní porodní asistentky, o této službě nevěděly! Výsledný Index kvality života žen po porodu dosáhl v průměru hodnotu 7,5 ? 1,38. Životní oblast Vztah s vlastní matkou se ukázala jako originální ve srovnání s jinými výzkumnými studiemi a navrhujeme provést další výzkumné šetření. Z kvalitativního šetření vyplynulo zjištění, že poskytnutá komunitní péče porodní asistentky v poporodním období byla pro ženy nejpřínosnější ve smyslu poskytnutí tzv. mateřské náruči. Což znamená podporu, sdílení, vyslechnutí a respektující provedení poporodním obdobím. Závěr: Disertační práce poskytuje komplexní pohled na problematiku komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu. Výsledky práce prokázaly, že komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy po porodu je pro ženy významná. Užité dotazníky MGI a MIRF Scale byly komunitními porodními asistentkami hodnoceny jako užitečné.
|
|
|
Psychické změny u žen v poporodním období a jejich vliv na péči o dítě
JANEČKOVÁ, Pavlína
Cíl práce: Cílem výzkumné části je zmapovat informovanost a profesní přístup nelékařských zdravotnických pracovníků k matkám, u kterých došlo k psychickým změnám po porodu. Prvním cílem bylo zjistit znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků v oblasti psychických změn u matek. Druhý cíl se týkal profesní zkušenosti dotazovaných k matkám s psychickými změnami. Třetí cíl se týkal zmapování profesního přístupu k těmto matkám. Posledním cílem bylo zaměření se na profesní zkušenosti nelékařských zdravotníků psychiatrického oddělení při péči o dítě. Způsob dosažení cíle: Pro výzkumné šetření jsme zvolili kvalitativní výzkumnou strategii. Použili jsme metodu sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Poskytnuté rozhovory byly nahrávány na diktafon, přepsány a pomocí kódovací techniky tužka a papír byla data uspořádána do kategorií. Při kódování rozhovorů byly vytvořeny 4 kategorie u rozhovorů se sestrami psychiatrie, 5 kategorií u rozhovorů s porodními asistentkami a u rozhovorů se sestrami 5 kategorií. Výběr respondentů byl záměrný. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou zdravotnických zařízeních v období od února do března 2018. Celkem nám bylo poskytnuto 12 rozhovorů. Získané poznatky a závěry: Z prováděného výzkumu vyplynulo, že znalosti spolu s profesním přístupem dotazovaných sester jsou dostačující k tomu, aby byly schopny odhalit počínající příznaky poporodní deprese nebo jiné duševní poruchy. Určitou nejistotu vyjádřily sestry v oblasti přístupu k matkám. Ocenily by více seminářů na téma psychických změn u matek po porodu. Vědecké přínosy práce: Práce mapuje přehled znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a oblasti, které by se měly do praxe zlepšit. Jedná se o oblast komunikace a práce s matkami s psychickými změnami. Práce může být využita v oboru neonatologie a oboru psychiatrie.
|
|
|
Edukační proces u šestinedělky v oblasti péče o novorozence
Kumbálková, Martina ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Eislerová, Iva (oponent)
v ČJ: Bakalářská práce pojednává o edukaci matek v oblasti péče o novorozence. Edukace (získávání informací) je nedílnou součástí každodenního života, zvláště pak pro ženy, kterým se narozením potomka dosavadní život změní. V teoretické části je popsána samotná edukace, fyziologický a patologický novorozenec a stručný souhrn péče o něj. Empirická část měla za cíl zjistit, zda jsou matky edukovány během hospitalizace na standartním i nadstandartním oddělení šestinedělí. Vedlejší cíle pak měli odhalit, zda je pro ně edukace dostatečná, srozumitelná a zda matky požadují doplnění edukace, případně o které oblasti. Kvantitativním výzkumem bylo pro sběr dat použito anonymního nestandardizovaného dotazníku. Jednotlivé položky dotazníku jsou vyhodnoceny pomocí tabulek a grafů. Z výsledků vyplynulo, že 98,96 % matek v období sběru dat bylo v porodnici edukováno, čímž se potvrdil předpokládaný výsledek hlavního cíle. Potvrdil se i předpoklad u vedlejšího cíle č. 1, jehož cílem bylo zjistit, zda je poskytovaná edukace dostatečná. Zda je edukace také srozumitelná, bylo předmětem zkoumání vedlejšího cíle č. 2. Zde byl předpoklad překročen o více jak 20 %. Vedlejší cíl č. 3 byl zaměřen na to, zda v některé oblasti péče o novorozence matky postrádají edukaci nebo ji chtějí doplnit. Tento cíl se jen těsně...
|
|
| |
|
| |
|
|
Metodologie snižování nadváhy u žen po porodu.
ŠULCOVÁ, Veronika
Nadváha či dokonce obezita vzniká u žen nejčastěji v období gravidity. Zvýšení hmotnosti u nich mnohdy přetrvá i dále po porodu. Velmi často již není žena schopna nikdy zredukovat svoji hmotnost na stav před začátkem těhotenství. Nadváha a obezita je pro ženy samozřejmě nepříjemná z kosmetického hlediska, mnohem závažnější jsou ale komplikace, které mohou významně zkracovat délku života. Pokud má tedy žena po porodu nadváhu nebo je dokonce obézní, měla by se snažit svoji hmotnost rozumně redukovat. Správným řešením je příjem vyvážené stravy s přiměřenou energetickou hodnotou v kombinaci s pravidelnou pohybovou aktivitou. Součástí této práce bylo vytvoření tříměsíčního intervenčního programu na bázi jógových technik pro ženy po porodu. Těmto pěti ženám se nenásilnou a příjemnou cestou podařilo zhubnout v průměru 3 kg. Program měl však i další velmi přínosné účinky na všechny oblasti zdraví žen.
|
|
|
Problematika žen v poporodním období.
CHARVÁTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je teoreticko - výzkumná a je zaměřena na problematiku žen v poporodním období. Bakalářská práce shrnuje základní informace nejen o fyziologickém šestinedělí, ale i o možných komplikacích, které v průběhu tohoto období mohou nastat. Do celé problematiky byla zahrnuta oblast zdravotní, psychická a sociální. Praktická část dále prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění problémů, které prožívají ženy po porodu během hospitalizace na porodnickém oddělení, a také na problematiku informovanosti těchto žen.
|
host ::
RSS.