|
|
Pomer polynenasýtených mastných kyselín n-6 a n-3 vo vzťahu k riziku srdcovo-cievnych ochorení
Gregorová, Lívia
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit pomocí literárních zdrojů literární rešerši, která objasňuje korelaci mezi konzumací polynenasycených mastných kyselin n-3 a n-6 ve stravě a zároveň jejich vzájemný poměr ve stravě jako prevenci nebo zastavení progrese srdečně cévních onemocnění. Dále jsem této práci objasňovala příčiny vzniku kardiovaskulárních onemocnění, seznámila jsem se s patofyziologii těchto onemocnění, objasnila jsem funkci polynenasycených mastných kyselin (α-linolenové a jejich metabolitů a kyseliny linolové a z ní vznikajících metabolitů) v lidském těle a jejich metabolismu. Na závěr jsem vypracovala dietární doporučení vyplívající ze životního stylu a způsobu stravování a stejně tak objasnila rizikové faktory spojené s rozvojem srdečně-cévních nemocí.
|
|
|
Biotechnologický potenciál řas a sinic z chladných prostředí
Faško, Adam ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Vítová, Milada (oponent)
Se zvýšením zájmu o biopaliva vzrostlo povědomí o biotechnologickém potenciálu řas a sinic a ve veřejném prostoru probíhá diskuse o dalších možných způsobech využití těchto mikroorganismů. Řasy a sinice z chladných prostředí v rámci svých adaptačních strategií disponují výjimečnými vlastnostmi. Cílem této práce je zhodnotit, zda je možné těchto vlastností využít v biotechnologiích. V práci jsem se zaměřil na tři nejčastěji diskutované oblasti využití řas a sinic z chladných prostředí: produkce polynenasycených mastných kyselin, barviv a antioxidantů a čištění odpadních vod. Na základě dostupné literatury jsem dospěl k závěru, že řasy a sinice adaptované na chlad mohou v určitých podmínkách předčít mesofilní druhy co do produkce požadované látky nebo odběru živin z média. Zásadní vliv na míru využití těchto mikroorganismů bude mít selekce vhodných kmenů, optimalizace podmínek kultivace a aplikace metabolického inženýrství a syntetické biologie.
|
|
|
Spotřeba a druhové zastoupení rostlinných olejů v každodenním jídelníčku rodin v České republice
MARHOUNOVÁ, Milada
Bakalářská práce se zabývá spotřebou, druhovým zastoupením rostlinných olejů, tuků v jídelníčku rodin v českých domácnostech. V teoretické části jsem provedla literární rešerši dostupných zdrojů vztahujících se k danému tématu. Tato část je zaměřena na definici olejů a tuků, chemické složení tuků a mastných kyselin. Známé i méně známé rostlinné oleje s největším zastoupením nasycených, mononenasycených, polynenasycených mastných kyselin, omega-6 a omega-3. Dále zpracováním a používáním rostlinných olejů v domácnostech. Významem tuků ve výživě člověka a výživovými doporučeními. V praktické části je popsána metodologie výzkumu. Ke sběru dat jsem použila dotazníkovou metodu. Dotazníkové šetření je zaměřené na zjištění spotřeby a druhové zastoupení rostlinných olejů v českých domácnostech. Jaká jsou kritéria nakupujících při nákupu a výběru rostlinných olejů a jejich využití v kuchyni. Jaká je informovanost mezi obyvateli o prospěšnosti tuků hlavně pak omega-6 a omega-3 ve výživě a jejich vlivu na zdraví. Dílčí výsledky jsou charakterizovány a diskutovány v závěru práce.
|
|
|
Determination of fatty acids in human tissues
Turňová, Ivana ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Bc. Ivana Turňová Vedúci diplomovej práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Názov diplomovej práce: Stanovenie mastných kyselín v ľudských tkanivách Mastné kyseliny sú nezanedbateľnou súčasťou lipidov ako jednej zo základných živín. Táto práca v teoretickej časti približuje predovšetkým skupinu polynenasýtených mastných kyselín, ktoré sú dôležitou stavebnou jednotkou membrán buniek i prekurzormi viacerých významných biologicky aktívnych látok. Polynenasýtené mastné kyseliny sa takto v ľudskom organizme podieľajú na mnohých fyziologických i patologických procesoch, kde spôsobujú široké spektrum účinkov. Práca ďalej popisuje metódu plynovej chromatografie, ktorá sa v chemickej analýze lipidov používa pre stanovenie mastných kyselín ako zlatý štandard. Experimentálne bolo stanovené zastúpenie mastných kyselín v krvi, svale, srdci, pečeni a ľadvinách u 26 kadáverov, ktorí boli na základe predpokladanej prítomnosti/absencie zápalového procesu v čase úmrtia rozdelení do dvoch skupín. Získané údaje boli štatisticky spracované. Výsledky sú popisne zhodnotené a sú naznačené možné vysvetlenia zistených rozdielov v zastúpení mastných kyselín medzi oboma skupinami...
|
|
|
The Potential Use of the Eustigmatophyceae In the Production of Biofuels
Pilátová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Eustigmatophyta jsou žlutozelené řasy dobře známé vysokým obsahem lipidů. Tyto lipidy mají vyšší obsah esenciálních vícenenasycených mastných kyselin (PUFA), z toho především kyseliny eikosapentaenové (EPA). Další výhodou těchto řas je vysoká rychlost růstu. Navíc jsou schopné se velmi dobře přizpůsobt podmínkám prostředí, ve kterém žijí. To vše přispívá k tomu, že je lze využít jako zdroj biopaliv nebo pro jiné biotechnologické účely. Vpředložené bakalářské práci je rozebírán potenciál eustigmatophyt v produkci biopaliv. Je diskutován vliv prostředí jak na množství obsažených lipidů, tak i na jejich složení. Tato práce poskytuje ucelený přehled mastných kyselin obsažených v eustigmatofytech a může napomoci při výběru vhodného kmene pro další experimenty. Obsahy mastných kyselin se kvalitativně i kvantitativně liší v různých chemicky nebo fyzikálně vyvolaných stresových podmínkách. Některé tyto vlivy, jako např. dostupnost dusíku a fosforu spolu s vlivem teploty a světelné intenzity, jsou diskutovány podrobněji. Dále je stručně nastíněn proces biosyntézy mastných kyselin včetně vícenenasycených mastných kyselin. Na závěr jsou zmíněny současné trendy a úspěchy genového inženýrství v souvislosti s eustigmatophytními řasami, jako je úspěšné provedení homologní rekombinace. Klíčová slova: biopaliva,...
|
|
|
Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany
Kuříková, Barbora ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Autor diplomové práce: Bc. Barbora Kuříková Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. Název diplomové práce: Stanovení spektra mastných kyselin u pacientů podstupujících léčbu taxany Diplomová práce se zabývá stanovením spektra mastných kyselin v erytrocytech u pacientů, kteří podstoupili léčbu taxany. Teoretická část se věnuje obecným vlastnostem mastných kyselin, jejich syntéze a degradaci. Dále je zaměřena na téma rakoviny prsu, na problematiku léčby za pomoci taxanů a na negativní účinky spojené s použitím taxanů, především polyneuropatii. Popisuje se zde i plynová chromatografie, která se v běžné praxi ke stanovení mastných kyselin využívá. Experimentální část je rozdělena na tři části. První část obsahuje popis pracovního postupu, chromatografické analýzy a vyhodnocení této analýzy. V druhé části porovnává spektra mastných kyselin u pacientů bez a s vyvinutou polyneuropatií. A v části poslední porovnává spektra mastných kyselin před začátkem léčby taxany, po podání a přibližně měsíc po podání taxanů. Výsledky experimentální části jsou zhodnoceny na konci práce. Klíčová slova: taxany, polyneuropatie, esenciální mastné kyseliny, omega-3 a omega- 6...
|
|
|
Diverzita, ekologie a ekofyziologie sněžných řas
Mikešová, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Trvalá i dočasná sněhová pokrývka polárních a horských oblastí je velmi extrémním habitatem. Přesto existují organismy, které toto prostředí obývají. Mezi významné zástupce kryosestonu patří zelené řasy z řádu Chlamydomonadales (Chlorophyta), které jsou známé z polárních a horských oblastí celého světa. Tyto organizmy, které obsadily sněžné prostředí pravděpodobně až sekundárně, dokázaly vyvinout různé ekofyziologické adaptace nezbytné k úspěšnému přežití v extrémních podmínkách. Nízké teploty a vysoká intenzita záření jsou hlavními faktory, kterým musí přítomné organizmy čelit. Mezi nejdůležitější mechanismy přežití patří přizpůsobení životních cyklů (například střídání odolných stádií a pohyblivých vegetativních stádií), syntéza a akumulace ochranných sekundárních karotenoidů, změna ve složení mastných kyselin membrán a u některých druhů snížení teplotního optima růstu. Právě tyto adaptace jsou v současnosti spolu se studiem diverzity hlavním předmětem výzkumu sněžných řas.
|
|
|
Study of metabolic syndrome in mice model: roles of dietary lipids, adipose tissue and AMP-activated protein kinase
Medříková, Daša ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Houštěk, Josef (oponent) ; Novotný, Jiří (oponent)
SOUHRN Obezita a přidružené metabolické poruchy jsou velkým problémem moderní společnosti. Příčinami celosvětového nárůstu obezity jsou sedavý životní styl, vyšší kalorický příjem a v neposlední řadě změna ve složení potravy. Jednou z příčin vysoké prevalence obezity v současné populaci může být posun poměru mezi obsahem n-6 a n-3 mastných kyselin (MK) v dietě směrem k vyššímu obsahu n-6 MK. Na rozdíl od n-6 MK, se n-3 MK vyznačují antiatherogenními, antiobezogenními a protizánětlivymi účinky. Podařilo se nám prokázat pozitivní schopnosti přírodních i chemicky modifikovaných n-3 vícenenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem v prevenci i reverzi metabolického syndromu u zvířecího modelu, u myší vystavených působení diety s vysokým obsahem tuku. Další studium bylo zaměřeno na průkaz významu jednoho z hlavnich regulačních mechanizmů lipidového metabolizmu, enzymu AMP-aktivované proteinové kinázy (AMPK), pro indukci netřesové tvorby tepla ve svalu vlivem vysokotukové diety. Zjistili jsme, že zvýšení krevních hladin leptinu v důsledku vysokého příjmu tuků vyvolá aktivaci AMPK ve svalu. To vede k indukci katabolizmu lipidů a částeční ochraně organizmu před obezitou. Kromě leptinu působí jako aktivátory AMPK také vícenenasycené MK, i když ty jsou do procesu aktivace zapojené nepřímo, přes zvýšení krevních...
|
|
|
Fluktuace hladin mastných kyselin v tkáních náhle zemřelých osob a srovnání s hodnotami u patologických stavů
Čunátová, Alena ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Lázníčková, Alice (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Kandidát: Alena Čunátová Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Název diplomové práce: Fluktuace hladin mastných kyselin v tkáních náhle zemřelých osob a srovnání s hodnotami u patologických stavů Mastné kyseliny a jejich metabolity se významně zapojují do mnoha fyziologických i patologických procesů. Tato práce sleduje hladiny vybraných mastných kyselin v lidských tkáních a vliv dlouhodobého onemocnění na jejich zásoby. Teoretická část se vedle obecné charakteristiky zaměřuje na příjem polynenasycených mastných kyselin a jejich význam v lidském organismu. Dále se věnuje účinkům eikosanoidů a dalších metabolitů mastných kyselin. Popsány jsou rovněž metody užívané v bioanalýze mastných kyselin. V experimentální části bylo porovnáváno zastoupení mastných kyselin v sedmi typech tkání mezi dvěma skupinami dárců. Do jedné z nich bylo zařazeno 8 relativně mladých, zdravých, náhle zemřelých jedinců. Druhá skupina zahrnovala 12 polymorbidních pacientů vyššího věku. Získané vzorky tkání byly upraveny pomocí extrakčních a derivatizačních technik. Pro analýzu byla použita plynová chromatografie s plamenoionizační detekcí. Naměřená data byla zpracována metodou normalizace a statisticky zhodnocena....
|
|
|
Nutriční význam, kvalita a účinné doporučené dávky doplňků stravy EPA/DHA
Krčmářová, Miluše ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Chrpová, Diana (oponent)
Tuky by měly být chápány jako nezbytná součást stravy a jejich příjem by se měl posuzovat z hlediska energetického, z poměru tuků a ostatních živin ve stravě a také z hlediska druhu mastných kyselin v nich obsažených. Po období úplného odmítání konzumace tuků jako příčiny obezity a výskytu civilizačních onemocnění převládl názor, že není dobré je z jídelníčku vyřadit, protože by mohl vzniknout deficit nenasycených esenciálních kyselin, které jsou nutné k zajištění mnoha funkcí v organismu. Do popředí zájmu se dostaly polynenasycené mastné kyseliny typu omega-3, které jsou ve středoevropské stravě málo obsaženy. S tím souvisí problematika doplňků stravy s omega-3 MK, kterou se tato práce podrobněji zabývá. Cílem bakalářské práce je shrnout význam užívání doplňků stravy obsahujících omega-3 MK, porovnat kvalitu nejběžnějších produktů a uvést informace o jejich účinných doporučených dávkách. V popředí zájmu bylo najít důvody, proč klienti vybrané lékárny tyto doplňky stravy vyhledávají, zda existuje přímá souvislost mezi jejich zdravotními obtížemi a volbou určitého produktu, co jejich volbu ovlivňuje; dále se zjišťovala úroveň jejich znalostí o kvalitě užívaných přípravků. V teoretické části práce jsou uvedeny obecné informace o tucích, mastných kyselinách a především o polynenasycených mastných...
|
host ::
RSS.