Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ruská ústava a politický režim po roce 1993
Zacharčenko, Ludmila ; Jasenčáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Ludmila Zacharčenko Ruská ústava a politický režim po roce 1993 Abstrakt Tématem bakalářské práce je ruská ústava přijatá v roce 1993 a ruský typ režimu. Cílem práce je vypátrat důvody přijetí nové ruské ústavy, způsob jakým ovlivnila politický vývoj v zemi a zařadit ústavu z hlediska typologie politických režimů. Především se jedná o porovnání pravomocí státních orgánů, a to jak z hlediska ústavy, tak i politické praxe. Hypotézou této práce je - Ruská ústava vykazuje prvky demokratického režimu, avšak politická praxe se více shoduje s hybridním či nedemokratickým systémem. Práce analyzuje, jaký typ režimu se v návaznosti na přijetí Ústavy v roce 1993 v zemi objevil a zda se jednalo o více méně formální záležitost, nebo zda se daný typ režimu v Rusku opravdu uplatnil také reálně. V souvislosti s historií Ruska se také zabývám konsolidací demokracie a problémy spojenými s postkomunistickou transformací. Tato práce je zpracovaná jako případová studie, která je založená na kvalitativních metodách výzkumu. Z metodologického hlediska je práce pojata na základě nového institucionalismu, který se soustřeďuje na charakter státních institucí.
Přímá volba prezidenta v parlamentních systémech: okolnosti a důsledky jejího zavedení ve vybraných evropských zemích
Kuta, Martin ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Přímá volba prezidenta je nutnou podmínkou prezidentského systému. Tato práce se zaměří na přímou volbu v parlamentních systémech, kde jsou prezidenti pouze formálními hlavami států a nemají pravomoci vést vlastní politiku. Na příkladu dvou zemí -- Finska a Slovenska -- bude práce zkoumat, k jakým proměnám v jejich politických systémech se zavedením přímé volby došlo. Dále se práce zaměří na sledování příčin a důsledků zavedení. Sledovány budou i probíhající konflikty uvnitř moci výkonné jako konsekvence rozdělených pravomocí mezi vládu a prezidenta. Hlavním tématem práce je, zdali se zavedením přímé volby může měnit charakter systému.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.