|
|
České politické strany a jejich pozice k European Green Deal
Kousalíková, Kristýna
Diplomová práce zkoumá postoje českých parlamentních stran k Zelené dohodě pro Evropu – nové strategii EU pro růst, jež má Evropu učinit prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Hlavním cílem práce je identifikovat způsob, jakým parlamentní strany konstruují Zelenou dohodu pro Evropu. K naplnění tohoto cíle je provedena analýza politického diskurzu. Výsledky analýzy jsou dále zasazeny do širších environmentálních diskurzů, které byly definovány v teoretické části práce. Identifikací těchto obecných environmentálních diskurzů jsou rozpoznány klíčové předpoklady, které ovlivňují obecný způsob, jak dané strany nahlíží na vztah společnosti, ekonomiky a životního prostředí. Výzkum odhalil existenci značně odlišných způsobů konstruování Zelené dohody pro Evropu českými parlamentními stranami a poukázal tak na jejich rozdílná vnímání vztahu společnosti, ekonomiky a životního prostředí.
|
|
|
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
|
|
|
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
|
|
|
Soutěžní politika EU a tzv. klimaticko-energetický balíček
Vondrušková, Barbora ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent) ; Knápek, Jaroslav (oponent) ; Zámyslický, Pavel (oponent)
Zaměření disertační práce je založeno na předchozím výzkumu relativně nové oblasti environmentální governance, kterou představuje politika ochrany klimatu. Provádění politiky ochrany klimatu v Evropě je pak podrobeno diskusi ohledně souladu této politiky s jedním ze základních cílů evropské integrace. Tímto cílem je budování vnitřního trhu, jakož i zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na tomto trhu. Interakce těchto dvou oblastí je hlavním výzkumným cílem této práce. Vzhledem ke komplexnosti tématu je práce tématicky definována úžeji. Na jedné straně je v práci analyzována evropská politika ochrany klimatu a její hlavní nástroj pro regulaci emisí uhlíku v evropské ekonomice - Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Na druhé straně se práce věnuje popisu evropské soutěžní politiky. Autorka v práci analyzuje základní opatření realizované v rámci těchto politik s cílem prokázat, zda obě politiky jsou ve vzájemném souladu a zda takto fungují v reálných podmínkách. Na základě dosažených výsledků činí autorka následující závěry: systém EU ETS , pro který se Evropská unie rozhodla, se ukázal jako nákladově efektivní volba redukce emisí. A to i přes určitá slabá místa, které obsahuje. Současně lze dojít k závěru, že metoda alokace je hlavním kritériem, které určuje efektivitu tohoto opatření v oblasti ochrany klimatu v Evropě, a současně je rozhodujícím kritériem pro soulad této politiky s politikou hospodářské soutěže. Z tohoto závěru následně vyplynulo, že existují poměrně přesvědčivé důkazy, že zvolená metoda alokace --grandfathering -- nebyla vždy v souladu se stávajícími pravidly pro poskytování státní podpory v oblasti ochrany životního prostředí. V neposlední řadě lze konstatovat, že možnost použití výjimky dle článku 10c směrnice 2003/87/ES se jeví, na základě dosavadní informací, plně v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory platnými v Evropské unii. Nicméně další výzkum v této oblasti může být v budoucnosti velmi užitečný.
|
host ::
RSS.