Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role street-level byrokracie v procesu implementace inkluzivního vzdělávání se zaměřením na pracovníky školských poradenských zařízení
Hraničková, Lucie ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje inkluzivnímu vzdělávání v České republice se zaměřením na pracovníky školských poradenských zařízení jako hlavní představitele street-level byrokracie v procesu inkluzivního vzdělávání. Cílem práce je vyzkoumat situaci po implementaci novely zákona z pohledu pracovníků pedagogicko-psychologických poraden a speciálněpedagogických center a popsat jejich vztah k dalším aktérům. Text se také zabývá tím, zda je současná pozice street-level byrokracie v procesu inkluzivního vzdělávání vhodně legislativně podložena a zda současné nastavení systému odpovídá potřebám příjemců služby. K naplnění cílů práce je využito veřejněpolitických dokumentů a kvalitativního výzkumného šetření, které je založeno na osmi polostrukturovaných rozhovorech s pracovníky školských poradenských zařízení a dvou polostrukturovaných rozhovorech se zástupci neziskových organizací. Na základě kvalitativního výzkumu dospěla práce k závěru, že v současné podobě inkluzivního vzdělávání v České republice je prostor pro zlepšení v mnoha ohledech, především v personálním zajištění, finanční podpoře a vzájemné komunikaci a kooperaci mezi zúčastněnými aktéry.
Implementace Místní agendy 21 v ČR. Případová studie Prahy, Prahy 10, Prahy 14 a Chrudimi
Bahenský, Martin ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Bubeníček, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá implementací metody místní Agenda 21 (MA21) v České republice a případnou reálnou změnou komunální politiky v důsledku této metody. Autor pro svůj výzkum zvolil čtyři případové studie (hl. m. Praha, MČ Praha 10, MČ Praha 14, město Chrudim) vybrané metodou tzv. "most different system design", tedy úspěšné municipality na straně jedné a neúspěšné na straně druhé. Do této dichotomie navíc autor přidává perspektivu různého typu obecního zřízení: město vs. městská část. Metodologie práce je vystavena na základě dvou pilířů - obsahové analýzy strategických dokumentů a dosavadních výstupů jednotlivých radnic a také autorem provedených polostrukturovaných rozhovorů, z nichž jasně vyplývá, že metoda MA21 je silně politické téma odvislé od aktuální míry politické podpory, jež zásadním způsobem ovlivňuje to, zda bude či nebude docházet k reálné změně politiky obce směrem k udržitelnému rozvoji na místní úrovni. Práce také přímo pojmenovává některé institucionální nedostatky metody MA21 tak, jak je dnes nastavena Pracovní skupinou pro MA21 při Radě vlády pro udržitelný rozvoj na principech globální iniciativy OSN z roku 1992. Současně se snaží najít možné návrhy řešení na efektivnější a důslednější směřování českých municipalit k udržitelnější lidské společnosti, neboť jen "takový...
Implementace institutu domácího vězení v české justici
Čáp, Peter ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Diblíková, Simona (oponent)
Předložená diplomová práce pojednává hlavní rysy dosavadní podoby implementace institutu domácího vězení v ČR. Návazně navrhuje možná východiska s ohledem na další (zdárné) pokračování implementačního procesu. V teoretické rovině jsou zohledněny přístupy trestního práva, kriminologie, penologie, sociologie a veřejné politiky. V rámci výzkumného šetření byl dán prostor bezprostředně zúčastněným aktérům - soudcům, státním zástupcům, probačním úředníkům, úředníkům MSp ČR, advokátům, watchdogovým uskupením a expertům z oblasti trestního práva z akademického prostředí. Institut (trest) domácího vězení vstoupil do platné právní úpravy dnem 1.1.2010 v souvislosti s derogací původního Zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona a jeho nahrazením novým Zákonem č. 40/2009 Sb., trestním zákoníkem. V rámci nového trestního zákoníku došlo k přesunu důrazu z materiálního na formální pojetí trestnosti jednání. Prostřednictvím analýzy klíčových aktérů předmětné policy, identifikace možných cílů, nastínění variantních řešení problému je následně formulována varianta optimální. Prizmatem této varianty jsou následně reflektovány i možnosti evaluace a monitoringu. Zvláštní pozornost je věnována identifikaci zásadních rizik a problémů, které v procesu implementace již vyvstaly nebo je lze reálně očekávat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.