Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dopady změn klimatu na populace rovnokřídlého hmyzu (Insecta: Orthoptera) v Evropě.
Horáčková, Kateřina ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Klimatické změny mají významný vliv na životní prostředí a ekosystémy po celém světě. Rovnokřídlý hmyz, který tvoří důležitou součást biodiverzity a podílí se na řadě ekosystémových funkcí, není výjimkou. Tato bakalářská práce se snaží shrnout dostupné informace o dopadech klimatických změn na rovnokřídlý hmyz a jeho ekologické interakce v Evropě. V jednotlivých kapitolách rozebírám vliv klimatických změn na hmyz obecně a na rovnokřídlý hmyz. Ze zjištění vyplývá, že alpinské druhy budou posouvat areály rozšíření buď do vyšších nadmořských výšek anebo posunou severní hranici výskytu. V případě, že takové druhy již nemají kam expandovat, hrozí ztráta jejich životních podmínek se všemi možnými důsledky. V České republice byla zaznamenána expanze areálů (šíření) některých druhů ze 96 zde žijících. Příkladem může být druh kobylky Ruspolia nitidula, který se nově šíří například v povodí Odry. Dalšími druhy jsou kobylky Phaneroptera falcata a Phaneroptera nana jejichž šíření je rovněž připisováno klimatickým změnám. Klíčová slova: Orthoptera, klimatické změny, distribuce, změna fyziologie, ekologie, hmyz
Příčiny úbytku včel (Anthophila) v krajině
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Včely (Anthophila) jsou jedna z nejdůležitějších skupin opylovačů většiny biotopů naší planety. Interagují téměř s pětinou kvetoucích rostlin a spolu s ostatními opylovači zajišťují produkci více než třetiny lidské potravy. Od konce druhé světové války je ovšem v různé míře pozorován dlouhodobý úbytek hmyzu, včel nevyjímaje, mimo jiné kvůli degradaci přírodních stanovišť, rozšiřování a intenzifikaci zemědělství, masivnímu používání pesticidů, invazím či parazitismu a infekcím. V Evropě a Severní Americe několik výzkumů potvrdilo významný úbytek diverzity i početnosti včel, zatímco v tropech je situace nejasná a chybí dostatek informací o stavu této skupiny. Zvláštní postavení z hlediska úbytku včel zaujímá včela medonosná (Apis mellifera). Kvůli lidským zásahům a specifickým vlastnostem tohoto druhu, například větší velikosti těla či toleranci k nižším teplotám, vykazují společenstva včely medonosné odlišné změny v početnosti než ostatní včely. V práci diskutuji příčiny úbytků a možné budoucí následky, jejichž příkladem může být kolaps ekosystémů v důsledku opylovací krize či nedostatek potravy pro lidstvo. Některé fenomény jako extenzivní hospodaření, požáry či městská zeleň mají naopak na diverzitu a početnost včel pozitivní dopady. Předkládám možná řešení problému s důrazem na potřebu získání...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.