|
|
Mentální alchymie
Nováková, Bára ; Vaňous,, Petr (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Diplomová práce se skládá z několika přístupů k samotnému procesu tvorby vizuálního obrazu. Přístupy se mění na základě čtyř rozdílných zkušeností, s žitou skutečností. Každá ze čtyř fází má svá pravidla pro přístup k obrazu. Každý přístup obsahuje rozdílné zacházení s formáty a technikami. Celkově diplomová práce zahrnuje tato média: malba olejem na plátno, kresba tužkou, pastelkou, uhlem a pastelem na papír a grafika (suchá jehla) na papír. Formáty se pohybují v rozmezí cca od 15 × 21 cm do 250 × 200 cm. Hlavním cílem diplomové práce je ukázat rozdílné přístupy a energie, které vedou k rozdílným východiskům pro tvorbu vizuálního obrazu. Práce je tedy osobním hledáním a detektivním pátráním po tom, co by měl být ideální obraz. Jakou podobu má obraz mít? Jakou energii do obrazu vnášet? Co přesně v obrazech zrcadlíme?
|
|
|
Určení směru pohledu
Bastl, Petr ; Číp, Pavel (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou sledování oka a určování směru a místa pohledu. Je uveden přehled metod pro určování směru pohledu. Pro vlastní realizaci je vybrána a navržena metoda přímého zjišťování směru pohledu pomocí jedné kamery a umožňující volný pohyb hlavy uživatele. Jsou popsány algoritmy pro zpracování a popis obrazu. Střed zorničky je určován genetickým algoritmem hledajícím elipsu. Dále jsou navrženy postupy kalibrace měřicího zařízení. Práce dále řeší problematiku určení polohy oka směru jeho pohledu. Nakonec je uvedeno srovnání přesnosti s podobnými projekty.
|
|
|
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
|
|
|
Střídání rolí v českém znakovém jazyce
Lachmanová, Denisa ; Nováková, Radka (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se soustřeďuje na vyjadřování střídání rolí v českém znakovém jazyce. Cílem práce je v rámci výzkumu zmapovat způsoby vyjadřování střídání rolí v českém znakovém jazyce a výsledky porovnat s poznatky ze zahraničí. Na základě informací ze zahraničních publikací práce předkládá přehled způsobů vyjadřování střídání rolí v cizích znakových jazycích ve srovnání s českým znakovým jazykem. Součástí práce je DVD s nahranými ukázkami projevu respondentů, uživatelů českého znakového jazyka, ve kterých je doložen způsob vyjadřování střídání rolí v českém znakovém jazyce.
|
|
|
Střídání rolí v českém znakovém jazyce
Lachmanová, Denisa ; Nováková, Radka (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se soustřeďuje na vyjadřování střídání rolí v českém znakovém jazyce. Cílem práce je v rámci výzkumu zmapovat způsoby vyjadřování střídání rolí v českém znakovém jazyce a výsledky porovnat s poznatky ze zahraničí. Na základě informací ze zahraničních publikací práce předkládá přehled způsobů vyjadřování střídání rolí v cizích znakových jazycích ve srovnání s českým znakovým jazykem. Součástí práce je DVD s nahranými ukázkami projevu respondentů, uživatelů českého znakového jazyka, ve kterých je doložen způsob vyjadřování střídání rolí v českém znakovém jazyce.
|
|
| |
|
|
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
|
|
|
Určení směru pohledu
Bastl, Petr ; Číp, Pavel (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou sledování oka a určování směru a místa pohledu. Je uveden přehled metod pro určování směru pohledu. Pro vlastní realizaci je vybrána a navržena metoda přímého zjišťování směru pohledu pomocí jedné kamery a umožňující volný pohyb hlavy uživatele. Jsou popsány algoritmy pro zpracování a popis obrazu. Střed zorničky je určován genetickým algoritmem hledajícím elipsu. Dále jsou navrženy postupy kalibrace měřicího zařízení. Práce dále řeší problematiku určení polohy oka směru jeho pohledu. Nakonec je uvedeno srovnání přesnosti s podobnými projekty.
|
host ::
RSS.