|
|
Mateřská škola a současná poezie pro děti
DUŠÁKOVÁ, Kateřina
Záměrem mé práce je zmapovat využití současné poezie v praxi mateřských škol. V teoretické části se zaměřím na poezii od poloviny minulého století (od roku 1945) po současnost a pokusím se o rozlišení vhodné a nevhodné literatury pro formování estetického cítění a zájmu o poezii u dítěte předškolního věku. V praktické části zmapuji použití poezie v současné mateřské škole, popíši, kdy a k jakým příležitostem je poezie v mateřské škole využívána, a zjistím, jací autoři jsou v mateřských školách i v rodině nejčastěji recitováni.
|
|
|
Rudolf Mayer
ŽIVNŮSTKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá osobností a dílem Rudolfa Mayera. V první části je pozornost věnována autorovi a recepci na jeho tvorbu představenou v dobových časopisech a novinách od úmrtí básníka do roku 1945. Ve druhé části je jeho dílo zkoumáno z hlediska literární diskurzivity k subjektivnímu romantismu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Československo
Hrončeková, Ivana ; Stejskalová, Tereza (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Videopoézia o súčasnom Československu. Diplomová práca kombinuje textové záznamy prirodzenej formy českoslovenčiny a teoretických téz s videoperformanciami alebo videozáznamami bežných situácií. Kolážovým spôsobom pracuje s dekonštrukciou a konštrukciou textu a obrazu do lyrického celku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mladá poezie devadesátých let 20. století
PIORECKÝ, Karel
Předkládaná práce je zaměřena na básnickou tvorbu mladých debutantů, kteří vstoupili do literární komunikace v devadesátých letech 20. století, tedy autorů nezatížených zkušeností s kulturní politikou uplatňovanou před listopadem 1989. Jejich tvorba se rodila ve spletitém kontextu posttotalitní kulturní situace, v níž se setkávaly velmi rozdílné tradice, které byly v předchozích desetiletích vyloučeny z veřejné komunikace. Paralelně s tímto procesem se rodila mladá poezie devadesátých let, na jejímž charakteru se nemohl nepodepsat onen dobový zájem o vše minulé a donedávna zakázané. V první kapitole věnujeme pozornost dobové literárněkritické recepci mladé poezie v devadesátých letech. Analyzujeme jazyk, hodnotové rámce, kritéria a očekávání, které uplatňovala soudobá literární kritika na mladou poezii. Klíčovou byla otázka po tradici, na níž by měla ve změněných a demokratizovaných kulturních a společenských podmínkách nová poezie navazovat. Očekávání literární obce byla orientována spíše směrem k minulosti, tedy k navázání na některou z hodnotných a po dlouhé době opět neproskribovaných tradic, než k neoavantgardnímu hledání nových výrazových rejstříků. Následující tři kapitoly sledují trojici výrazných linií v rámci mladé poezie devadesátých let: linii poezie spirituální, věcné a imaginativní. Analytické a interpretační sondy do tří zmíněných linií propojuje společné hledisko {--} sledování lyrického subjektu a podob jeho stylizace. Toto metodologické východisko se opírá o Červenkovu teorii lyrického subjektu, jíž je věnována samostatná teoreticky zaměřená kapitola v úvodní části práce. Soustředění pozornosti k lyrickému subjektu umožnilo sestavit typologii podob lyrického subjektu a vysledovat obecnější tendence, charakteristické pro subjektivitu v mladé poezii devadesátých let. Zmiňované tři tradiční lyrické mody a výrazové rejstříky sice mladá poezie devadesátých let ochotně přijímala, ale postupně z nich odstranila jakékoli programní a ideologické akcenty. Tradiční lyrické mody v posttotalitní a postmoderní situaci přestávají být součástí velkých příběhů. Jejich původní metanarativní charakter je eliminován. Ze spirituální poezie se vytrácí explicitní konfesijnost, imaginativní lyrika se zbavuje surrealistické revolučnosti a psychologismu, poezie věcnosti postrádá patos nutné vývojové změny, s níž tento lyrický mod aplikovala Skupina 42. V poezii devadesátých let tedy tradice nejsou rozvíjeny ve své původní podobě, ale selektivně používány s ohledem na aktuální stav kultury a myšlení.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.