|
|
Odrůstání a mortalita přirozené obnovy po odumření horního stromového patra v horském smrkovém lese
Červený, Jan ; Bače, Radek (vedoucí práce) ; Synek, Michal (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit stav přirozené obnovy po odumření horního stromového patra v horském smrkovém lese, na základě dat získaných na trvalých výzkumných plochách (50x50m) na kterých probíhá sběr dat od roku 2006 v oblasti Trojmezné, kde porosty odumřely po orkánu Kyrill a následné kůrovcové kalamitě v roce 2008. Na těchto plochách byly vytyčeny čtverečky o velikosti 5x5m a ty byly rozděleny na buňky 0,5x0,5m a v těchto ploškách je zaznamenán každý jedinec, jeho přírůst, zdravotní stav a mikrostanoviště. Provedenou analýzou bylo zjištěno, že dřevinné zastoupení se neliší od dřevinného zastoupení horního stromového patra, zastoupení smrku je 97% a jeřábu 3%. Jedinci se uchytili na ploše před disturbancí, nejmladší jedinci na ploše vyklíčili v roce 2006. Vyšší jedinci dosahují vyšších přírůstů, než jedinci menší, to znamená, že heterogenita výškové struktury se zvyšuje. Analýzou mortality jednotlivých čtverců (50x50m) bylo zjištěno, že po disturbanci na plochách nevznikly nová místa bez dřevin. Nebyla prokázána závislost mortality jedinců na jejich četnosti v buňce (0,5x0,5m). Z toho plyne, že úmrtnost jedinců na vnitrodruhové konkurenci dosud výrazně nezávisela, ač početnost přesahovala 17 jedinců na buňku. Osm let po disturbanci je mortalita velmi nízká. Nejvyšší zmlazení odrůstá až 20 cm ročně.
|
|
|
Metody využívané ke zjišťování početnosti vrabce domácího (Passer domesticus) a dalších synantropních druhů ptáků
Semrádek, Jan ; Šmejdová, Lucie (vedoucí práce) ; Hodačová, Lenka (oponent)
Populace mnoha synantropních druhů ptáků klesá v řadě evropských zemí, včetně České Republiky. Tento pokles je patrný především v urbanizovaných oblastech. Příčiny tohoto poklesu dosud nebyly úplně objasněny. Tato práce zkoumá možné faktory ovlivňující ptačí početnost. Jedním z faktorů může být i vliv velikosti sledovaného území. V hnízdní sezóně 2014 byl v 10 obcích v okrese Kladno proveden průzkum stavu populace 11 druhů ptáků, konkrétně vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a špaček obecný (Sturnus vulgaris). Ptáci byli sčítáni na několika sčítacích plochách v různých typech biotopů. U sledovaných druhů byl zkoumán vliv biotopu na početnost konkrétního druhu. Výsledky ukazují, že u většiny vybraných druhů ptáků měl typ biotopu vliv na jejich početnost. Tyto výsledky se shodují s některými již dříve provedenými výzkumy.
|
|
|
Studium diverzity plevelových společenstev ve vybraném zemědělském podniku v oblasti středního Polabí
Procházková, Petra ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Diplomová práce vyhodnocuje druhovou diverzitu plevelových společenstev ve vybraném zemědělském podniku v oblasti středního Polabí. Hodnocená lokalita je řazena do řepařské výrobní oblasti. Konkrétně bylo hodnoceno zaplevelení pozemků Agromaso s.r.o. v bezprostředním okolí města Brandýs nad Labem- Stará Boleslav v nadmořské výšce 169 m n. m. Hodnotilo se zaplevelení při konvenčním hospodaření v porostu pšenice ozimé a řepky ozimé.
Sběr dat byl proveden začátkem března tohoto roku, před jarním herbicidním ošetřením. Aplikace herbicidů byla v kulturách provedena na podzim. Na každém pozemku bylo vyhodnoceno 5 náhodných parcel o rozloze 1 m2 na souvratích a 5 parcel o téže rozloze v centrech porostů.
Zjištěné hodnoty byly setříděny do tabulek a grafů. Mnohorozměrnými analýzami byly zjišťovány rozdíly ve druhovém složení v centru porostu a na souvratích. Dále rozdíly v druhovém složení plevelových společenstev obilnin a olejnin. Tyto analýzy potvrdily následující hypotézy:
Hypotéza 1: Druhová diverzita plevelů na okrajích a uvnitř pozemků se liší.
Tato hypotéza byla potvrzena mnohorozměrnými analýzami. Diverzita na okrajích pozemků byla vyšší než v centrech porostů. Na okrajích pozemků se vyskytovalo více plevelných druhů než v centrech porostů. V centru porostu pšenice ozimé to byly pouze 2 druhy plevelů, kdežto na okraji 8 druhů plevelů. Na pozemcích s řepkou ozimou byla situace obdobná, okraje pozemků čítaly 9 plevelných druhů a centra honů jen 7 druhů plevelů. Tuto skutečnost potvrzují indexy diverzity.
Hypotéza 2: Existují rozdíly v druhovém složení plevelových společenstev obilnin a olejnin (z důvodu odklonu od původní metodiky byla hypotéza upravena).
Výzkum potvrdil i hypotézu 2, mnohorozměrné analýzy dokazují, že se druhové složení společenstev obilnin a olejnin liší. Vliv plodiny na složení druhového spektra byl shledán jako statisticky významný.
|
|
|
Functional diversity of staphylinid beetles (Coleoptera: Staphylinidae) in maize fields: testing the possible effect of genetically modified, insect resistant maize
SVOBODOVÁ, Zdeňka
Drabčíci jsou doporučenými bioindikátory pro posouzení rizika geneticky modifikované (GM) kukuřice exprimující Cry3Bb1 toxin pro životní prostředí před uvedením na trh. U 25 nejvíce zastoupených druhů drabčíků byla určena bionomie, potravní specializace, požadavky na teplotu a zařazení do velikostní skupiny (funkční skupiny). Tyto vlastnosti blíže specifikují výskyt drabčíků na pokusné lokalitě a potravní zdroje, které využívají, a determinují tak i pravděpodobný způsob kontaktu drabčíků s Cry3Bb1 toxinem. Vystavení drabčíků Cry toxinu v rostlinných zbytcích zaoraných do půdy bylo prokázáno přítomností saprofágních larev dvoukřídlého hmyzu, které jsou běžnou kořistí dravých druhů drabčíků a hostiteli parazitoidních druhů drabčíků. Statistické analýzy početnosti, Rao indexů a mnohorozměrná analýza distribuce jednotlivých kategorií funkčních skupin na pokusné lokalitě neodhalily žádný signifikantní vliv různých experimentálních ploch, včetně ploch osetých GM kukuřicí, na společenstvo drabčíků.
|
|
|
Vliv pastvy skotu na výskyt a prostorovou aktivitu srnčí zvěře
Horák, Vojtěch
Téma této bakalářské práce se zabývá vlivem pastvy skotu na výskyt a prostorovou aktivitu srnčí zvěře. Pro účely této práce bylo vybráno území v jižních Čechách ve třech společenstevních honitbách. Terénní šetření probíhalo metodou přímého sčítání z výhodných pozic na pastvinách a srovnávacích plochách od začátku pastvy a v pravidelných intervalech během ní až do jejího skončení. Výsledkem práce je posouzení jednotlivých faktorů působících na srnčí zvěř v těchto lokalitách a návrh opatření, které by mohly zmírnit dopady negativního vlivu pastvy dobytka na myslivecké hospodaření se srnčí zvěří.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vrabec domácí a polní ve venkovských sídlech Táborska - početnost, distribuce a jejich koreláty
NEŠPOR, Marek
Cílem teoretické části mé bakalářské práce bylo charakterizovat vrabce domácího jako nejhojnější synantropní ptačí druh. Dále jsem se zabýval poklesem početnosti na celém areálu a poklesem početnosti v ČR a všemi dostupnými informacemi o příčinách poklesu. Mým cíle v praktické terénní části bylo zjistit početnost a distribuci vrabce domácího a polního ve vybraném souboru vesnic, stanovit zda početnost a distribuci ovlivňují charakteristiky vesnic a jednotlivých budov. Projekt probíhal ve spolupráci s PřF JU v Českých Budějovicích, USBE AV ČR, v.v.i. a ČSO.
|
|
| |
|
|
Vliv revitalizačních úprav malých toků na rybí společenstvo
ANTONÍN, Petr
Cílem mé práce bylo posoudit vliv revitalizace Mlýnského potoka na rybí společenstvo, na základě ichtyologických průzkumů před a po provedené revitalizaci. Potok je situován mezi údolní nádrží Lipno a státní hranicí s Rakouskem na Šumavě. Provedená revitalizace pozitivně ovlivnila druhovou diverzitu, početnost a biomasu ryb. Zároveň jsou zde popsány jednotlivé požadavky pro úspěšnou revitalizaci vodních toků a pro návrat živočichů, především ryb, do těchto toků. V mé práci porovnávám dosažené výsledky z kontrolních odlovů ryb ze tří sledovaných potoků Horského, Bukového a Mlýnského.
|
host ::
RSS.