|
|
Analýza užitkovosti a plodnosti stáda krav plemene holštýn
ZETKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo, u vybraného stáda holštýnského skotu, zpracovat analýzu mléčné užitkovosti a plodnosti a ověřit úroveň vztahu mezi užitkovostí a ukazateli plodnosti. Podkladové údaje byly získány především z kontroly užitkovosti a průvodních listů skotu. Zpracovány byly hodnoty 251 dojnic. Velkým problémem ve většině vysokoprodukčních chovů dojnic je velice nízká plodnost, práce se proto zaměřila na vyhodnocení ukazatelů užitkovosti a plodnosti. Z ukazatelů plodnosti byly hodnoceny service perioda, inseminační interval a mezidobí. Užitkovost vyjadřují produkce mléka a procentický obsah bílkovin a tuku. Z výsledků je zřejmé, že v hodnoceném stádě je vysoká brakace krav, což vyplývá i z počtu jalovic zařazovaných do stáda. Důvody vyřazování jsou především zdravotní stav, nedostatečná mléčná užitkovost či poruchy plodnosti plemenic. Průměrná užitkovost v KU má vzrůstající tendenci. Naopak nedostatečný je obsah bílkovin v mléce, který dosáhl chovného cíle 3,3% pouze v roce 2003 (3,32%).Dojivost krav se zvyšuje od první až do třetí laktace. Od čtvrté laktace má klesající tendenci. Procentický obsah tuku stoupá do třetí laktace a v následujících laktacích dochází ke stagnaci. U sledovaného stáda dochází k poklesu obsahu bílkovin s pořadím laktace. Požadovaná délka mezidobí do 400 dnů je přesahována ve všech laktacích. Service perioda je příliš vysoká bez ohledu na pořadí laktace. Inseminační interval u sledovaného stáda stoupá do třetí laktace a s další laktací klesá, ale i přesto je stále nevyhovující. Z výsledků je zřejmé, že se zvyšující se produkcí mléka klesá obsah tuku a bílkovin. Nejvyšší dojivosti bylo dosaženo u plemenic otelených na podzim (8920,77 kg) a v zimě (9213,48 kg). U dojnic otelených na jaře a v létě jsou hodnoty přibližně na stejné úrovni. Výsledky dokazují obecně deklarované pravidlo, že se zvyšující se mléčnou užitkovostí klesá plodnost.
|
|
| |
|
|
Užitkovost a plodnost u plemenic holštýnského skotu
KAMENÍKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda plemenic holštýnského skotu chovaného v intenzivních podmínkách. Pozorování bylo prováděno v podniku ZDV Krchleby a.s. v letech 2007 až 2009. Do sledování bylo zařazeno celkem 147 dojnic z toho 35 dojnic plemene Holštýn (H 100 %, R 100%), označené plemennou skupinou H1, 70 dojnic kříženek Holštýnského plemene s Českým strakatým skotem (H 75 ? 87 %, R 75 ? 87 %), označené plemennou skupinou H3 a 42 dojnic kříženek Holštýnského plemene s Českým strakatým skotem (H 50 ? 74 %, R 50 ? 74 %), označené plemennou skupinou H4. Dále byl základní datový soubor rozdělen dle pořadí laktace do čtyř skupin: 1. laktace, 2. laktace, 3. laktace a 4. a další laktace. Sledované ukazatele u hodnocení mléčné užitkovosti byli: množství mléka (kg), obsah tuku v mléce (%), produkce tuku v mléce (kg), obsah bílkovin v mléce (%), produkce bílkovin v mléce (kg), obsah laktózy v mléce (%), perzistence laktace a délka laktace (dny). U plodnosti byly sledovány ukazatele: věk při prvním otelení (dny), inseminační interval (dny), servis perioda (dny) a mezidobí (dny). Plemenice 1. skupiny nadojily průměrné množství mléka 8945,03 kg, obsah tuku činil 3,66 %, obsah bílkovin byl 3,32 %. Dojnice druhé skupiny měly průměrně hodnoty: u množství mléka 8186,55 kg, u obsahu tuku 3,77 %, u obsahu bílkovin 3,33 %. Třetí skupina vyprodukovala 8649,05 kg M, 3,58 % T a 3,26 % B. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami nebyly statisticky významné. Z reprodukčních ukazatelů byli statisticky významné rozdíly pouze v délce mezidobí. Nejvyšší hodnota mezidobí byla naměřena u první skupiny a činila 576,22 dnů, u dojnic 2. skupiny tvořil 487,38 dnů a u 3. skupiny byla nejnižší 480,95 dnů.
|
|
|
Vyhodnocení užitkovosti a plodnosti krav ve stádě českého strakatého skotu
ZADÁKOVÁ, Martina
Cílem práce bylo vyhodnotit mléčnou užitkovost a plodnost u skupin krav vytvořených na základě množství vyprodukovaného mléka, věku, sezóny telení, původu, rámce a stupně tělesné kondice. Byly vyhodnoceny výsledky u 690 krav v letech 2004 až 2007. Podkladová data o užitkovosti a plodnosti zvířat byla získána z kontroly užitkovosti, tělesný rámec a kondice byly zjišťovány v pravidelných měsíčních intervalech v průběhu roku 2007, kondice byla posuzována v rozmezí 1 až 5 bodů s přesností na 0,25 bodu. Ve sledovaných letech se zvýšila mléčná užitkovost z 6 616 kg na 8 507 kg. Se zvyšující se dojivostí došlo k poklesu mléčných složek, kdy obsah tuku se z počátečních 4,2 % postupně snížil na 3,87 %. Obsah bílkovin se také snížil, a to z 3,59 % na 3,37 %. Bylo zjištěno, že pokles tělesné kondice po porodu souvisel s prodloužením inseminačního intervalu a servis periody o 6 dní a její nárůst se zkrácením intervalu i SP o 5 dní. U krav většího tělesného rámce (výška v kříži 145 až 150 cm) byla zjištěna vyšší mléčná užitkovost (8 281 kg), ale zároveň delší SP. Při hodnocení vlivu plemenných skupin (C1, C2 a C3) na plodnost nebyly zjištěny významnější rozdíly mezi skupinami. Plemenné skupiny mají ale vliv na výši mléčné užitkovosti, kdy u skupiny C3 (podíl dojných plemen nad 50 %) byla zjištěna nejvyšší užitkovost, a to 7 866 kg . Nejvyšší dojivost byla zjištěna u krav na druhé laktaci 7 900 kg, na třetí laktaci byla na téměř stejné úrovni (7 886 kg) a v následujících laktacích docházelo k postupnému poklesu množství nadojeného mléka. Posouzení průběhu laktačních křivek u skupin krav s různou úrovní užitkovosti naznačilo, že je ve stádě věnována větší pozornost produkci mléka než plodnosti krav. U vysokoužitkových krav byla zjištěna délka SP až 200 dní.
|
|
|
Porovnání užitkovosti a plodnosti českého strakatého a holštýnského skotu s ohledem na technologii chovu
ŽÁČKOVÁ, Jindřiška
Sledování výsledků chovu dojnic dosahované ve vazném a volném ustájení probíhalo v letech 2003 až 2006 v Zemědělském družstvu Netřebice. Do sledování bylo zahrnuto 169 dojnic, z toho 120 ks holštýnského plemene a 49 ks českého strakatého plemene. Vliv změny technologie byl specifikován na základě výsledků mléčné užitkovosti a plodnosti. Mléčná užitkovost ve voném boxovém ustájení dosáhla vyšší úrovně než ve vazném ustájení. Reprodukční ukazatele dosahovaly ve většině případů lepších hodnot ve volném systému ustájení.
|
|
|
Komparativní analýza pronatalitní politiky v České republice a ve Francii
TICHÁNKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské prác je porovnat pronatalitní politiky v České republice a ve Francii. Má práce je rozdělena do pěti kapitol, kdy v první a druhé kapitole srovnávám populační vývoj České republiky a Francie. Třetí a čtvrtá kapitola pojednává o pronatalitních politikách v těchto dvou zemích. Závěrečná, pátá kapitola je věnována komparativní analýzep pronatalitní politiky v těchto dvou zemích a jedná se zároveń o celkové zhodnocení sociálních systémů zaměřených na podporu rodin s dětmi v České republice a ve Francii.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukčních ukazatelů ve vybraném stádě ovcí
BENEŠOVÁ, Kristýna
Bylo sledované stádo ovcí masného plemene Texel v podhorské oblasti Orlických hor v letech 2005-2008. Základní stádo tvořilo celkem 374 bahnic, 575 jehňat a 6 beranů. U bahnic byly sledovány tyto ukazatele reprodukce {--} oplodnění, plodnost, intenzita, odchov, jalovost, ovce s potraty, obahnění, mrtvě narozená jehňata, poporodní úhyny.Byl zjištěn významný vliv věku bahnice na ukazatele plodnosti a linie berana.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti a užitkovosti stáda holštýnských krav
PEŠTA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně plodnosti a užitkovosti stáda dojnic holštýnského plemene v konkrétních podmínkách hospodařící farmy. Hodnocení proběhlo na rodinné farmě Vladimíra Pešty. Farma hospodaří na 73 ha půdy a chová 40 ks krav s uzavřeným obratem stáda. Shromažďování vstupních dat proběhlo v letech 2004 {--} 2007. Sledovány byly základní ukazatele mléčné užitkovosti, ukazatele reprodukce a průběh tělesné kondice během laktace. Rostoucí mléčná produkce u skupin s užitkovostí do 7 000 kg, 7 000 {--} 8 000 kg a nad 8 000 kg mléka negativně působila na reprodukční ukazatele a rozdíly mezi skupinami byly statisticky průkazné. Délka servis periody (SP) u skupin podle užitkovosti byla 154, 165 a 175 dnů. Pořadí laktace nemělo na plodnost vliv. Produkce mléka na 1. laktaci byla 6 910 kg, na 2. laktaci 8 435 kg a na 3. a dalších laktacích 7 894 kg. Vyšší produkce mléka byla u dojnic otelených na jaře a na podzim 7 822 kg a 7 898 kg. U dojnic otelených v zimě a v létě byla užitkovost cca o 400 kg nižší. Lepších výsledků reprodukce bylo dosaženo u dojnic otelených v zimě a na jaře, SP 164 a 153 dnů. U dojnic otelených v létě a na podzim byla SP 174 a 182 dnů. Rozdíly mezi skupinami podle sezóny roku nebyly statisticky průkazné u plodnosti ani u produkce mléka. Velikost tělesného rámce dojnic neměla žádný vliv na produkci mléka. Průměrná hodnota tělesné kondice (BCS) na začátku laktace byla 3,59 bodu. Hodnota kondice klesala až do 6. měsíce laktace na 2,43 bodu. V dalších měsících se kondice pozvolna zlepšovala. Hodnoty BCS v různých fázích laktace se pohybovaly v rozmezí 2 bodů. V době zabřeznutí byla hodnota tělesné kondice 2,65 bodu. Poměr složek mléka tuk/bílkovina byl na začátku laktace 1,57, do 4. měsíce laktace se snížil na 1,35 a v dalších měsících poměr kolísal mezi 1,3 a 1,4. Průměrný věk při 1. otelení byl 834 dnů (27,4 měsíce). S rostoucím věkem při prvním otelení klesala následná užitkovost. Tento vztah však nebyl statisticky prokázán. Průměrná výška v kříži u prvotelek činila 149,8 cm. Dosahovaná mléčná užitkovost byla uspokojivá. Výsledky reprodukce byly méně příznivé. Ze zjištěných vztahů lze vyvodit, že ve sledovaném chovu na produkci a plodnost působí především chovatelské podmínky, výživa, zdravotní stav a management stáda. Lepších výsledků reprodukce lze dosáhnout především zlepšením těchto faktorů. Vlivy jako sezóna roku nebo velikost tělesného rámce se příliš neuplatňují.
|
|
| |
|
|
(Ne)účinnost pronatalitní populační politiky v teorii a praxi
Janeček, Stanislav ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Stočková, Olga (oponent)
Úhrnná plodnost v České republice a ostatních rozvinutých státech Evropy nedosahuje úrovně potřebné pro obnovu populace, na což vlády reagují nastavováním pronatalitní populační politiky. Model rodinnotvorného chování lidí je analyzován skrze učení Garyho S. Beckera. Práce se také snaží přiblížit teorém Thomase Malthuse a jeho následovníků, kteří na populační růst pohlížejí jako na negativní jev. Následně je prováděn empirický a teoretický rozbor účinnosti populační politiky státu. Téma práce se teritoriálně zaměřuje na prostředí České republiky, proto jsou zkoumány historické determinanty plodnosti ve 20. století a v současnosti. Praktickou část práce završuje podrobná analýza provedeného dotazníkového šetření, které tak předkládá aktuální rozbor postojů žen ke svému reprodukčnímu chování.
|
host ::
RSS.