|
|
Vliv odlišné intenzity regulace plevelů na zaplevelení a druhovou diverzitu
Řezníček, David
Bakalářská práce se zabývá studiem plevelové vegetace v několika plodinách (cibule, mrkev, mák, krmná řepa, brambory) na pozemku s mechanickou regulací plevelů (ekologický typ zemědělství, bez používání biocidů). Kromě sledování rozdílů zaplevelení (druhové složení a pokryvnosti) mezi plodinami, byly ve smíšené kultuře cibule a mrkve založeny a během roku monitorovány experimentální plochy s různou intenzitou mechanické regulace plevelů. Pokus byl prováděn v roce 2016 v katastrálním území obce Žlutava (devět kilometrů západně od města Zlín). Zjištěn byl interval regulace, při kterém určité druhy plevelů přežívají, nebo ustupují. Potvrzena byla velmi nízká konkurenční schopnost u cibule a poměrně vysoká u mrkve. Výsledky mohou využít samozásobitelé a zemědělci hospodařící v ekologickém režimu.
|
|
|
Problematika vývoje trhu s kukuřicí
Černěnková, Eva ; Toth, Štefan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Zpracovaná diplomová práce se zabývá jednou z nejrozšířeněji pěstovaných plodin světa - kukuřicí. Obsahově se práce člení na část teoretickou a praktickou. Literární rešerše popisuje kukuřici jako kulturní plodinu, její historii a způsob obchodování. Pozornost je věnována zejména identifikaci jednotlivých determinant, které mají zásadní vliv na trh s kukuřicí ve Spojených státech amerických.
Praktická část diplomové práce se v první podkapitole zaměřuje na ukazatele, mezi něž byla zvolena produkce, sklizeň a osázená plocha kukuřice na území Spojených států amerických. Na základě grafické analýzy jsou znázorněny a náležitě okomentovány dlouhodobé vývojové tendence ukazatelů v časovém horizontu posledních padesáti let. Další podkapitola práce se zabývá analýzou časových řad jednotlivých determinantů ovlivňujících trh s kukuřicí. V poslední podkapitole je sestaven ekonometrický model, který slouží k porovnání predikce ex-post se skutečností.
Závěr práce vyhodnocuje výsledky modelování, popisuje a kriticky zhodnocuje vliv jednotlivých determinantů na trh s kukuřicí a nastiňuje možný vývoj na trhu s kukuřicí. Dále jsou v závěru navrženy způsoby zlepšení situace jak na trhu v USA, tak na globálním trhu.
|
|
|
Mapování výskytu bolehlavu plamatého (Conium maculatum L.) ve Středních Čechách
Čech, Ondřej ; Brant, Václav (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Bolehlav plamatý (Conium maculatum L.) je plevelným druhem vyskytujícím se v lemových společenstvech polí a v agrofytocenózách. Jako plevel se vyskytuje v porostech ozimé řepky, hrachu, cukrové řepy, hořčice bílé a v porostech pícnin. Do porostů polních plodin proniká většinou z lemových společenstev.
Cílem práce bylo zmapování výskytu bolehlavu plamatého na orné půdě a v lemových společenstvích polí ve Středních Čechách.
Lokalizace probíhala pomocí GPS navigace (Garmin Etrex 30, Garmin Ltd., USA). Jednotlivé body výskytu byly stanovovány při projíždění komunikací při rychlosti 30-40 km za hodinu. Průjezd komunikací mezi dvěma obcemi byl vždy proveden obousměrně. Minimální vzdálenost mezi body se při daném systému záznamu pohybuje v intervalu 8-10 m. Datové záznamy byly následně přeneseny do mapových podkladů. V rámci výsledků byly vytvořeny ortofotomapy s lokalizací výskytu druhu. Následně byla stanovena hustota výskytu druhu v mapovaných úsecích. V rámci sledování byla rovněž sledována přítomnost druhu v porostech polních plodin.
V rámci hodnocených území byl zaznamenán výskyt bolehlavu na 25 půdních blocích s ozimou řepkou, na 2 blocích s hrachem, 1 s hořčicí bílou a 4 s cukrovou řepou. Intenzita zaplevelení okrajů komunikací byla velice rozdílná. Jednalo se jak o ojedinělé, solitérní rostliny, tak o souvislé porosty bolehlavu plamatého. V práci byla ověřena metoda hodnocení počtu bodů na délkovou trasu. Práce potvrdila vliv lemových společenstev na výskyt bolehlavu plamatého v agrofytocenózách.
|
|
|
Optimalizace využití zemědělských ploch - případová studie
Jirků, Šárka ; Kuncová, Martina (vedoucí práce) ; Kalčevová, Jana (oponent)
Práce se zabývá analýzou rozhodování zemědělského podniku rostlinné výroby. Optimalizuje se využití zemědělských ploch takovým osevním postupem, který po sklizni přinese co nejvyšší zisk. Celá tato problematika je řešena převodem na model lineárního programování, nejvíce odpovídá kombinaci úlohy výrobního plánování a alokačního problému. Případová studie vychází z reálných dat poskytnutých firmou Agrofarma Týnec, s. r. o.. K dispozici je 48 dílů polí o různé výměře a 5 potenciálních plodin na zasetí. V práci je řešeno více variant, hlavně z hlediska rozdílných prodejních cen daných komodit a omezení na osetí hektarů polí. Hlavní model předpokládá pesimistické výhledy, co se týče cen, a neomezuje nijak množství osetých ha polí jednotlivými plodinami. Je ovšem následován analýzou citlivosti cenových koeficientů, která udává výši cen, pod kterou nesmí klesnout, aby vypočtené řešení zůstalo optimální. Jako optimalizační software byl zde využit program Lingo 13.0.
|
host ::
RSS.