|
|
Zdroje a příčiny šíření nově zavlečených rostlinných druhů
Schmiedlová, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je psaná formou literární rešerše a zabývá se faktory, které mají vliv na aktuální globální šíření rostlin do nových oblastí, a jejich případnou invazností v nových oblastech. Cílem je ověřit hypotézu, že jednou z hlavních příčin šíření nových rostlinných druhů (posledních cca 50 let) do nových oblastí by mohla být klimatická změna. V úvodní části práce jsou vysvětleny a přiblíženy základní pojmy (původní versus nepůvodní druh, invazní druh, přechodně zavlečený druh atd.) a uvedeny hlavní faktory, které mají vliv na globální šíření nepůvodních rostlinných druhů. Následuje popis problematiky současných globálních změn, se zaměřením na především klimatickou změnu a na to jaký může mít dopad na šíření rostlinných druhů. Poslední část práce se zaměřuje na nově zavlečené nepůvodní rostlinné druhy a na faktory nejvíce ovlivňující jejich globální šíření, v porovnání s rostlinnými druhy zavlečenými před delší dobou (více než 50 let). Bylo zjištěno, že klimatická změna má vskutku významný vliv na posun areálu rozšíření nově zavlečených rostlinných druhů, a to zejména do extrémních oblastí (vyšší nadmořská výška atd.). Jako ilustrace slouží několik vybraných nepůvodních rostlinných druhů, u kterých byl pozorován posun rozsahu areálů šíření v důsledku klimatické změny. Avšak na globální...
|
|
|
Současný stav vegetace v nivě Sázavy po jarní povodni v roce 2006
Klášterková, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
V rámci diplomové práce byl na dolním toku Sázavy analyzován stávající stav vegetace po extrémní jarní povodni v roce 2006. Důsledkem tehdejší povodňové události byl v nivě mj. vznik 38 různě mocných náplavů. Sběr dat probíhal tradiční metodou fytocenologického snímkování, vždy pro dvojici ploch - plochu mimo náplav a plochu s náplavem. V zájmovém území bylo zaznamenáno celkem 86 druhů vyšších rostlin, z nichž 10 je nepůvodních neinvazních druhů a 7 nepůvodních invazních druhů. Užitím analýz a statistickým testováním byly mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu porovnávány následující ukazatele: druhové složení, druhová diverzita, diverzita nepůvodních druhů a výskyt invazních druhů. Výsledky práce prokázaly, že se druhové složení mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu statisticky průkazně liší, stejně jako diverzita invazních druhů. Klíčová slova: sukcese vegetace, říční niva, extrémní povodně, druhová diverzita, rostlinné invaze
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Lužnice
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdina, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Práce se věnuje studiu rozšíření invazních neofytů podél jihočeské řeky Lužnice. Rešerše literatury se zabývá rostlinnými invazemi, údolní nivou a zájmovým územím. Na základě terénního mapování břehové vegetace Lužnice je zjišťován výskyt a stav rozšíření 17 taxonů invazních neofytů. Mapování probíhá ve čtyřech úsecích o délce 3-5 km. Zjištěný stav je porovnán se stavem v roce 2008, kdy bylo v daném území prováděno obdobné mapování. Výsledky naznačují, že od roku 2008 invaze zaznamenaly nárůst na intenzitě, a to v nejvyšší míře u druhu Impatiens parviflora. Celkově jsou ve sledovaném území silně rozšířeny invazní bylinné taxony Impatiens parviflora a Impatiens glandulifera, běžný je zde také výskyt dřevinného taxonu Robinia pseudacacia. Ostatní sledované taxony se vyskytují pouze lokálně či v menším množství. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, rostlinné invaze, mapování vegetace, vodní tok, změna vegetace
|
|
| |
|
|
Genetická variabilita v populacích chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea L).
KÁVOVÁ, Tereza
Šíření invazních druhů rostlin v přírodních stanovištích je všudypřítomný celosvětový problém s negativními ekologickými i ekonomickými dopady. Zvyšující se počet invazivních organismů je odpovědný za vymírání druhů, neúrody, snížení zásobování vodou a poškození průmyslových infrastruktur (KERCHER et al., 2007). Chrastice rákosovitá, Phalaris arundinacea L. je rozšířena po celém světě, s výjimkou Antarktidy a Grónska. Centrum rozmanitosti tohoto rodu je ve Středomoří. Zástupci rodu Phalaris se vyskytují na vlhkých stanovištích od nižších poloh až do vysokohorských nadmořských výšek (ANDERSSON, 1997). Chrastice má nepřeberné množství využití. Mezi nejfrekventovanější patří použití v kořenových čističkách odpadních vod, pěstuje se jako krmivo pro hospodářská zvířata a je využívána i jako okrasná tráva. V poslední době se začíná zvažovat její pěstování jako zdroje biomasy. V posledních letech došlo k masivnímu šíření P. arundinacea po celé Severní Americe a v současné době se vyskytuje ve 43 státech USA a Kanady (KERCHER & ZEDLER, 2004). Phalaris představuje významnou hrozbu pro původní mokřadní vegetaci a je klasifikována jako škodlivý činitel v devíti státech USA (LAVERGNE & MOLOFSKY, 2004). Předpokládá se, že tyto agresivní populace pocházejí z Evropy (nebo jsou evropského původu).
|
|
|
Studium alelopatických vlastností druhů rodu netýkavka (Impatiens L.)
KREJČOVÁ, Jana
Všechny tři druhy netýkavek (Impatiens L.) obsahují řadu sekundárních metabolitů ze skupiny fenolických látek, např. naftochinony. Tyto látky se řadí mezi alelochemikálie, mohou ovlivňovat klíčivost a růst jiných rostlin. Extrakty z netýkavek (listy, kořeny) a jejich frakce tedy mohou negativním způsobem ovlivnit klíčivost a růst vybraných plevelných druhů. Poznatky o alelochemickém působení netýkavek na jiné rostliny mohou mít významný dopad na ekologizaci zemědělství při zavádění alternativních herbicidů.
|
host ::
RSS.