|
|
Proměny symbolické vrstvy krajiny: analýza pomístních a místních jmen na starých mapách města Jičín a jeho blízkého okolí
Dařílek, Petr ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá pomístními a místními jmény v krajině jakožto součásti paměti krajiny. Krajina se skládá z mnoha vrstev, jednou z nich je i vrstva symbolická. Tu tvoří i toponyma, která dokáží nejen ovlivnit, jak konkrétní krajinu vnímáme, ale zároveň jsou nositeli mnoha různorodých informací o krajině nebo o dobách dávno minulých. Cílem této práce je analyzovat pomístní a místní jména v krajině Jičína a jeho blízkého okolí na starých mapách a získat informace o tom, jak se vyvíjí krajinná jména na mapách v uplynulém čtvrt tisíciletí. V této práci se dozvíme, jaká jména jsou stabilní kostrou jičínské krajiny a zdali jsou jména konstantní, nebo se naopak mění a do jaké míry můžeme zaznamenat jejich úbytek.
|
|
|
Oikonyma a anoikonyma na Rokycansku
KUDIELKOVÁ, Kristýna
Cílem bakalářské práce je shromáždění a analýza souboru současných místních a pomístních jmen na Rokycansku. Použitý materiál byl získán na základě terénního výzkumu, jenž byl proveden v několika obcích v okrese Rokycany. Práce obsahuje vymezení a charakteritiku zkoumaného území, popis typických znaků místních a pomístních jmen, jejich třídění a analýzu sesbíraného materiálu.
|
|
|
Vrátný Černý na dovolené v Deštném: o substantivech s adjektivní formou
Spinková, Stanislava
Příspěvek je věnován substantivům v češtině, která jsou formálními adjektivy. Mezi taková jména se řadí např. pojmenování osob (např. vrátný, pokojská), druhů masa nebo nápojů (např. kuřecí, plzeňské), názvy čeledí v biologii (např. psovití, hřibovité) atd., také některá příjmení (např. Černý) a zeměpisné názvy (např. Deštné). Jsou utvořena adjektivními sufixy a skloňují se jako adjektiva.
|
|
|
Distribuce předložek na, v a do u místních jmen v současné češtině
Vasko, Vojtěch ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá systémem distribuce předložek na, v a do u toponym, což je problematika, která dosud nebyla v žádné vědecké práci systematicky popsána. Na začátku práce jsou uvedeny hypotézy, které jsem na základě odborné literatury stanovil, dále následuje popis terénního výzkumu, jímž jsem hypotézy ověřoval. Výsledkem terénního výzkumu a obsahem závěrečných oddílů je porovnání dat získaných výzkumem s hypotézami a popis zjištěného systému distribuce zkoumaných předložek u toponym.
|
|
|
Asociační funkce vlastních jmen v literatuře
Dvořáková, Žaneta
Asociační funkce podle naší definice odkazuje na reálné osoby/místa nebo na osoby/místa známé z jiných literárních děl či z kulturní tradice. Jména s asociační funkcí přitom nemusejí být shodná se jmény, na něž odkazují, ale mohou se jim pouze podobat. Základem asociační funkce je přitom rozpoznání a pochopení aluze, nalezení vztahu mezi literární postavou (a jejím jménem) a jejím reálným předobrazem. V literatuře je nejčastější situace, kdy má fiktivní postava fiktivní jméno. U literárních míst je tomu naopak, těm je většinou ponechán autentický název. Při analýze je třeba myslet na to, že každé jméno je součástí struktury jmen v textu, není izolované, a proto je třeba ho vykládat v kontextu celého díla. I ke jménům s potenciální asociační funkcí bychom měli přistupovat s jistou obezřetností – ne každá románová hrdinka jménem Eva musí být nutně spojována s biblickou pramáti a ne v každém Adolfovi musíme hledat Hitlera.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.