|
|
Vývoj voltametrických metod pro detekci fytosterolů na elektrodách na bázi uhlíku
Zelenský, Michal ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo vyvinout elektrochemickou metodu pro tři fytosteroly, a to stigmasterol, β-sitosterol a ergosterol za pomoci voltametrických technik na elektrodách ze skelného uhlíku a bórem dopovaného diamantu. Práce navazuje na bakalářskou práci [1], kde se ukázalo, že k elektrochemické oxidaci fytosterolů je potřeba kyseliny chloristé v acetonitrilu. Při použití této kyseliny dochází k dehydratační reakci a produkty této dehydratace jsou elektrochemicky oxidovány. Kalibrační závislosti byly naměřeny pro všechny fytosteroly v prostředí s obsahem vody 0,43 %. Stálost signálu byla sledována při zvyšujícím se obsahu deionizované vody. Poté byly změřeny kalibrační závislosti ve zvýšeném obsahu vody. Pokud budeme chtít použít separační techniky typu HPLC, musíme nejprve zjistit, jak se budou fytosteroly chovat v tomto prostředí, a proto se zkoumala stálost signálu na obsahu pufrů. Použitými pufry byly fosfátový a acetátový pufr. Posléze byla naměřena koncentrační závislost v prostředí s vyšším obsahem fosfátového pufru. Dále byla zkoumána možnost detekce dvou fytosterolů zároveň při jednom měření. Klíčová slova: dehydratace, elektroda ze skelného uhlíku, bórem dopovaná diamantová elektroda, fytosteroly, oxidace, voltametrie
|
|
|
Vliv technologie pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) na kvalitu produktu
NEUMANN, Jaroslav
Tato diplomová práce se zaměřuje na kotvicník zemní (Tribulus terrestris L.) a jeho pěstování s cílem dosažení největšího obsahu biologicky aktivních látek. Kotvičník má své kořeny v Čínské tradiční medicíně a Indické Ayurvédě. Sledovanými látkami jsou protodioscin a diosgenin. Tyto dvě látky patří mezi saponiny kterým jsou jim přisuzovány mnohé blahodárné účinky na lidské zdraví. Například protodioscin se hojně používá jako lék na problém s početím. Diosgenin má své využití v boji proti rakovině. Obě tyto látky jsou používány také ve fitness s cílem zvýšení svalové hmoty a síly. Tím se nejvíc proslavil protodioscin, který se stal známým díky Bulharským vzpěračům. Ovšem mechanismy působení protodioscinu a vlastně i diosgeninu v lidském těle nejsou zcela známy co se ovlivňování hormonů v našem těle týče. V praktické části této práce je použita kyselina acetylsalicylová a komerční přípravek NanoFyt Si? jako elicitor. Ke kontrole sloužil postřik vodou, který byl prováděný stejně jako postřiky elicitory. Statisticky je shrnuto v jaké koncentraci elicitory působí či nepůsobí. Na základě statistických výsledků je doporučený postup pěstování.
|
|
|
Vývoj voltametrických metod pro detekci fytosterolů na elektrodách na bázi uhlíku
Zelenský, Michal ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo vyvinout elektrochemickou metodu pro tři fytosteroly, a to stigmasterol, β-sitosterol a ergosterol za pomoci voltametrických technik na elektrodách ze skelného uhlíku a bórem dopovaného diamantu. Práce navazuje na bakalářskou práci [1], kde se ukázalo, že k elektrochemické oxidaci fytosterolů je potřeba kyseliny chloristé v acetonitrilu. Při použití této kyseliny dochází k dehydratační reakci a produkty této dehydratace jsou elektrochemicky oxidovány. Kalibrační závislosti byly naměřeny pro všechny fytosteroly v prostředí s obsahem vody 0,43 %. Stálost signálu byla sledována při zvyšujícím se obsahu deionizované vody. Poté byly změřeny kalibrační závislosti ve zvýšeném obsahu vody. Pokud budeme chtít použít separační techniky typu HPLC, musíme nejprve zjistit, jak se budou fytosteroly chovat v tomto prostředí, a proto se zkoumala stálost signálu na obsahu pufrů. Použitými pufry byly fosfátový a acetátový pufr. Posléze byla naměřena koncentrační závislost v prostředí s vyšším obsahem fosfátového pufru. Dále byla zkoumána možnost detekce dvou fytosterolů zároveň při jednom měření. Klíčová slova: dehydratace, elektroda ze skelného uhlíku, bórem dopovaná diamantová elektroda, fytosteroly, oxidace, voltametrie
|
|
|
Netradiční rostlinné oleje ve výživě člověka a jejich zdravotně preventivní význam
HÁLOVÁ, Karolína
Bakalářská práce je zaměřena na využití netradičních olejů ve výživě člověka. Oleje se mohou získávat odlišnými způsoby. Jedná se o mechanické a fyzikální procesy, které ovlivňují obsah některých funkčních látek v olejích. Mezi tyto látky patří například fytosteroly, tokoferoly, karotenoidy a chlorofyl. Uvedené oleje mají široké spektrum pozitivních účinků na lidské zdraví. Různé studie ukazují na souvislost konzumace těchto olejů a léčby kardiovaskulárních chorob, rakoviny, chorob kůže a mnoho dalších. Také se potvrdilo, že neméně důležité jsou pro rozvoj a udržení duševní činnosti. I proto jsou také doporučovány lékaři v souvislosti s těhotenstvím a následným vývojem dětí. Netradiční oleje významně snižují hladinu LDL cholesterolu a zvyšují hladinu HDL cholesterolu. Tyto oleje se též využívají ke zmírnění různých druhů zánětlivých onemocnění. Významné zdravotně preventivní účinky byly prokázány např. u rakytníkového a světlicového oleje. Rakytníkový olej působí na léčbu širokého spektra chorob díky třem typům olejů s různým složením. Výrazně se odlišuje oleje ze semen od oleje z dužniny nebo celých plodů. Světlicový olej je zajímavý při léčbě osteoporózy. Konzumací netradičních olejů lze předcházet různým civilizačním chorobám.
|
|
|
Technologie pěstování Kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) a jeho využití
NEUMANN, Jaroslav
Tato práce pojednává o pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris), o látkách, které obsahuje a o jeho možném farmaceutickém využití. Dále se tato práce věnuje popisu některých látek, které nalezneme v podzemní či nadzemní části rostliny. Nejdůležitější látky, které se v kotvičníku nacházejí jsou saponiny, flavonoidy a fytosteroly. Saponiny mají afrodiziakální účinky, flavonoidy nám pomohou například při boji s angínou a fytosteroly nám zase sníží cholesterol. Množství těchto látek se přímo odvíjí od toho, kde a jak je rostlina pěstovaná a jestli se při pěstování použijí elicitory. V praktické části zjišťuji obeznámenost veřejnosti s kotvičníkem, a jak ho pěstovat ve skleníku.
|
|
| |
|
|
Extrakce tálového mýdla vybranými organickými rozpouštědly
Rousková, Milena ; Heyberger, Aleš
Cílem práce bylo porovnat výtěžky fytosterolů kapalinovou extrakcí při použití několika extrakčních činidel, doporučovaných v literárních zdrojích. Testován byl hexan, limonen, isobutanol, methylisobutylketon a methyltercbutylether, které se navzájem liší svou polaritou. Nejvyšší výtěžky poskytoval isobutanol – 67% celkových sterolů, resp. 89% beta-sitosterolu. K nevýhodám většiny testovaných rozpouštědel pro jejich širší uplatnění v praxi patří zejména tvorba nežádoucí neodstranitelné tuhé mezivrstvy, nebo částečná rozpustnost ve vodné fázi, či příliš vysoký bod varu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vliv úpravy pH tálového mýdla na složení hexanového extraktu při kapalinové extrakci
Rousková, Milena ; Heyberger, Aleš ; Tříska, Jan ; Cvengroš, J. ; Kleinová, A.
Tálové mýdlo je vedlejším produktem při sulfátové výrobě papíru a buničiny. V Česku je používáno výhradně jako energetický zdroj. Může být ale zdrojem cenných látek, např. fytosterolů, které mají prokazatelný terapeutický účinek na lidské zdraví (snížení cholesterolu v krvi, kardiovaskulární choroby, některé typy nádorových onemocnění atp.). Tyto látky je možné šetrným způsobem získat kapalinovou extrakcí. Její aplikovatelnost však omezuje vysoký obsah emulgačních látek v surovině. Ten lze eliminovat snížením pH roztoku tálového mýdla přídavkem minerální kyseliny. Toto částečné okyselení má pozitivní vliv jednak na hydrodynamiku extrakčního procesu a zároveň zvyšuje distribuční koeficienty jednotlivých skupin látek, čímž lze účinně ovlivnit složení výstupních fází. Dále byly učiněny experimenty s cílem rafinovat fytosteroly s využitím molekulární odparky se stíraným filmem při dvou úrovních nastavení pH zpracovávaného tálového mýdla.
|
|
|
Získávání fytosterolů z tálového mýdla kapalinovou extrakcí
Rousková, Milena ; Heyberger, Aleš ; Tříska, Jan
Tálové mýdlo vzniká jako vedlejší produkt při výrobě papíru a buničiny Kraft procesem. Nejčastěji je zpracováváno pro regeneraci chemikálií, používaných v papírenské technologii, a jako energetický zdroj. Obsahuje ale také fytosteroly, u nichž byl lékařsky prokázán pozitivní vliv na lidské zdraví, zejména na kardiovaskulární choroby a některé typy nádorových onemocnění. Izolaci fytosterolů ze směsi lze provádět pomocí energeticky náročné destilace nebo šetrněji pomocí kapalinové extrakce. Příspěvek je zaměřen na problematiku zpracování tálového mýdla pro získání maximálního výtěžku fytosterolů s využitím zařízení speciální konstrukce - extraktoru s vibrujícími patry.
|
|
|
Kapalinová extrakce tálového mýdla - studium parametrů v průběhu procesu a jejich vlivu na složení extraktu
Heyberger, Aleš ; Tříska, Jan ; Rousková, Milena ; Růžičková, Kamila ; Volaufová, Eva ; Krtička, M.
Tálové mýdlo je v papírnách nejčastěji používáno jako alternativní palivo nízké kvality. Avšak po konverzi na tálový olej (okyselením kyselinou sírovou, chlorovodíkovou nebo fosforečnou) může být zpracováno extrakční separací mastných a pryskyřičných kyselin a neutrálních složek, zvláště fytosterolů a alifatických alkoholů s dlouhým řetězcem. Cílem studie byl výzkum kapalinové extrakce tálového mýdla hexanem a studium různých parametrů, zvláště hodnot pH na výtěžek sterolů, mastných a pryskyřičných kyselin.
|
host ::
RSS.