|
|
Problematika ošetřovatelské péče o dítě se spinální muskulární atrofií
BUBALOVÁ, Petra
Spinální muskulární atrofie (SMA) je dědičně podmíněné onemocnění charakteristické progresivní ztrátou -motoneuronů předních míšních rohů, jejímž následkem dochází k atrofizaci svalů. Díky tomu se děti již v brzkém věku stávají invalidními a závislými na pomoci a péči druhých osob. Jedná se o relativně vzácné onemocnění, jehož prevalence je 1:6000 dětí. Spinální svalová atrofie je rozdělena na 4 typy dle závažnosti postižení a době vzniku prvních příznaků. I přes značný mnohaletý výzkum se dosud nepodařilo najít lék, který by dokázal tuto nemoc vyléčit. Do dnešní doby existují pouze metody zpomalující progresi. Výzkumné šetření obsahovalo 4 výzkumné otázky a to: Jaké jsou zásady ošetřování dítěte se spinální muskulární atrofií?, Jaké jsou nejčastější problémy při péči o dítě se spinální muskulární atrofií?, Jsou rodiče dostatečně edukováni o problematice dítěte se spinální muskulární atrofií?, Jaký dopad má přítomnost dítěte se spinální muskulární atrofií na jeho rodinu? Při realizaci empirické části bylo použito kvalitativního výzkumného šetření. K získávání dat bylo využito 2 kvalitativních metod, polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného skrytého pozorování. Rozhovory byly vedeny se 3 výzkumnými soubory, s 11 všeobecnými sestrami z Nemocnice České Budějovice a Fakultní nemocnice Motol, se 7 matkami dětí se SMA I. a II. typu na letním táboře pro děti se SMA a s 5 osobními asistenty. Tato diplomová práce má pomoci sestrám a veřejnosti získat povědomí o problematice onemocnění Spinální svalová atrofie. Poukazuje na všechny aspekty péče o takto nemocné dítě, s kterými se denně potýkají jejich rodiče. Péče o dítě se SMA je pro jeho pečovatele velice náročná a vyžaduje značné omezení pro celou rodinu. Informace, jež byly v průběhu výzkumu zjištěny, byly prezentovány na semináři pro všeobecné sestry v Nemocnici České Budějovice v lednu 2015.
|
|
|
Vliv prostředí na trávení volného času u osob s disabilitou pohybu.
BARTOŇOVÁ, Květoslava
Diplomová práce se zabývá vlivem prostředí na trávení volného času u osob s disabilitou pohybu. Teoretická část je zaměřena na informace o disabilitě pohybu, analyzuje a vysvětluje odborné termíny. Dále se zaměřuje na charakteristiku, jednotlivé funkce a faktory volného času. V praktické části se zaměřuji na kvalitativní výzkum, tedy rozhovorům o vzniku disability pohybu, její kompenzací, o soběstačnosti, překážkách, které musí jedinec překonat, o sociálním systému a o trávení volného času. Zjištěné informace byly vyhodnoceny a utříděny do tabulek. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké bariéry se vyskytují u osob s disabilitou pohybu v Českých Budějovicích, poukázat na překážky, které znepříjemňují a omezují osobám s disabilitou pohybu jejich kvalitní život. V praktické části jsem stanovila tyto předpoklady: 1 Předpokládám, že osoby s disabilitou pohybu významně vnímají finanční bariéry v rámci trávení volného času. 2 Předpokládám, že osoby se získanou disabilitou pohybu, kteří aktivně využívali svůj volný čas, se snaží být nadále aktivní v jeho využití. Oba stanovené předpoklady byly výsledným zkoumáním a sumarizací dostupných informací vyhodnoceny a následně potvrzeny.
|
|
|
Úspěšnost inkluzivního vzdělávání žáků integrovaných ze škol při centru Arpida v hlavním vzdělávacím proudu
HONNEROVÁ, Anežka
V současnosti je školská integrace často užívaný pojem. Představuje začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu. Slovo integrace také znamená celkové začlenění mezi intaktní část lidské populace. Školská integrace je velice náročný proces. Úspěšnost integrace závisí na mnoha faktorech a není vždy jednoduché ji dosáhnout. Integrace má samozřejmě své limity, které jsou dány druhem a stupněm zdravotního postižení. Mnohdy nedochází k pochopení jak ze strany pedagogických pracovníků, tak ze strany spolužáků. Téma pojednávající o úspěšnosti integrace dětí z centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením ARPIDA v Českých Budějovicích (dále jen centrum ARPIDA), jsem si vybrala sama, jelikož jsem si tímto procesem integrace sama prošla. V centru ARPIDA jsem byla od 2. třídy a ukončila jsem zde 1. stupeň povinné školní docházky. Poté jsem se vrátila zpátky na ZŠ Dubné, kde jsem ukončila základní vzdělání. Téhož roku jsem nastoupla na Biskupské gymnázium J. N. Neumanna. v Českých Budějovicích, kde jsem po čtyřech letech úspěšně odmaturovala. Poté jsem byla přijata ke studiu na Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity, kde studuji obor Speciální pedagogika. V teoretické části mé bakalářské práce se zabývám nejen vymezením základních pojmů, jako jsou integrace, inkluzivní vzdělávání, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, žák se zdravotním postižením, charakteristika tělesného postižení, žák s tělesným postižením, dětská mozková obrna, spastická triparéza, vrozený rozštěp páteře, žák s tělesným postižením a jeho vnímání sebe sama v kolektivu intaktních žáků, vliv rodiny na inkluzivní proces žáka a v neposlední řadě centrum ARPIDA. Dále jsem se zaměřila také na faktory ovlivňujícími úspěšnost integrace. Pokusila jsem se zjistit, jak probíhá jejich začlenění mezi vrstevníky.Cílem bakalářské práce je zmapovat a zjistit úspěšnost inkluzivního vzdělávání žáků, kteří byli v péči centra ARPIDA a poté byli vzděláváni v hlavním vzdělávacím proudu a nyní studují na vysoké škole.Ve výzkumné části bakalářské práce jsem se pokusila zjistit, zda se děti z okresu České Budějovice, které navštěvovaly centrum ARPIDA, úspěšně začlenily do hlavního vzdělávacího proudu.Do svého výzkumu jsem zařadila čtyři respondenty, kteří navštěvovali centrum ARPIDA. V roce 2003 byli tito žáci společně integrováni do hlavního vzdělávacího proudu na běžné základní škole. Tři respondenti se mnou navštěvovali 1. stupeň ZŠ při centru ARPIDA. Soubor má za cíl zmapovat a zjistit úspěšnost inkluzivního vzdělávání. Kauzistiky popisují průběh a výsledky integrace. Během výzkumu jsem použila různé výzkumné metody. Mezi tyto metody patří anamnéza, pozorování, sekundární analýza dat a rozhovor. Ve výzkumné části jsem si položila dvě výzkumné otázky, na které jsem hledala odpovědi. Vyhodnotila jsem každého respondenta samostatně, a poté všechny respondenty dohromady.Závěrem bych chtěla říct, že respondenti uvedli, že při integraci na jinou školu jim hodně pomáhala rodina, spolužáci a přístup pedagogů. Nejtěžší byl proces integrace při přechodu ze ZŠ při centru ARPIDA na běžnou základní školu a u jednoho respondenta to bylo při přechodu ze základní školy na gymnázium. Provedeným šetřením jsem zjistila, že integrace u sledovaných respondentů byla úspěšná.
|
|
|
Vývoj sourozeneckého vztahu ovlivněného tělesným postižením
FLAŠKOVÁ, Petra
Rodina je základní jednotkou pro růst dítěte v jakémkoliv směru. Předpokladem pro optimální vývoj je pocit bezpečí, lásky a stálost rodinného prostředí. Dítě má úzký vztah, jak ke svým rodičům, tak ke svému sourozenci. Sourozenec nabízí citovou oporu, sdílení úspěchu i zklamání, udržení tajemství před rodiči nebo se může stát zdrojem pro učení sociálním rolím. Na druhé straně mohou vznikat různé konflikty a nedorozumění. Mezi sourozenci se může také objevit žárlivost a rivalita. Každý sourozenecký vztah je svým způsobem specifický. Pokud má jeden ze sourozenců tělesné postižení, tak i přes tuto odlišnost se mezi nimi může vytvořit pevné pouto. První kapitola teoretické části se zabývá sourozeneckou konstelací a jejími jednotlivými charakteristikami pořadí narození. Druhá kapitola se snaží naznačit, co vše sourozeneckou konstelaci ovlivní. Ve třetí kapitole se rozebírá vztah mezi sourozenci, kteří tvoří vlastní subsystém rodiny. Musí se dělit o pozornost svých rodičů. Zdravotní postižení se definuje ve čtvrté kapitole této práce a dále pokračuje tělesným postižením. Zvláštní pozornost je věnována dětské mozkové obrně a přidruženým postižením. Praktická část si klade za cíl, zjistit, jak se vyvíjí vztah mezi zdravým sourozencem a sourozencem s tělesným postižením. Dílčími cíli práce je zjistit, zda ve vztahu hraje roli sourozenecká konstelace a jaké jsou kladeny nároky od rodičů na zdravého sourozence. Pro realizaci praktické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Sběr informací od respondentů byl prováděn metodou dotazování. Zvolenou technikou se stal polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo od dubna do července 2013. Vybraný soubor byl tvořen třemi skupinami respondentů. V první skupině byli intaktní sourozenci, druhou skupinu tvořili sourozenci s tělesným postižením, kteří jsou v sourozeneckém vztahu s první skupinou respondentů a ve třetí skupině byli rodiče těchto sourozenců. Rozhovor s druhou skupinou nebyl ve všech případech možný z důvodu hloubky mentálního postižení. Výzkum naznačil, že informování o postižení sourozence je jedním z důležitých faktorů pro vývoj vztahu. Jejich budoucí vztah se odvíjí od reakce zdravého sourozence na informaci o tělesném postižení sourozence. Rizikovým obdobím pro vývoj sourozeneckého vztahu bylo dospívání. V dospělosti se tento vztah opět stabilizoval. Předpokladem pro vývoj vztahu ovlivněného tělesným postižením, bylo společné trávení volného času. V dětství tohoto času bylo podstatně více než nyní v dospělosti. Výzkum prokázal vliv sourozenecké konstelace. Výměna rolí se sourozencem s postižením, kdy se mladší zdravý sourozenec stává prvorozeným místo sourozence s těžkým postižením. Zvýšené nároky na zdravého sourozence jsou v úspěšnosti a naplnění představ rodičů, které nemohli být naplněny u dítěte s postižením. Zdraví sourozenci akceptovali zvýšenou péči rodičů o jejich sourozence s tělesným postižením, přesto se v několika případech objevila žárlivost zdravého dítěte na dítě s postižením. Tato bakalářská práce by mohla být vhodným informačním zdrojem pro rodiny s dítětem s tělesným postižením. Dále by mohla posloužit pro pracovníky v pomáhajících profesích.
|
|
|
Terapeutické techniky a jejich využití u dětí s tělesným postižením ve školním věku
KOLÁŘOVÁ, Marie
Téma bakalářské práce se zabývá terapeutickými technikami a jejich využitím u dětí s tělesným postižením ve školním věku. V teoretické části práce jsou definovány pojmy terapie, terapeut a systém ucelené rehabilitace, zahrnující kromě pracovních, sociálních a pedagogických především léčebné prostředky, mezi které se mimo jiné řadí i terapie, jakými jsou ergoterapie, animoterapie, arteterapie, muzikoterapie a dramaterapie. Těmto terapiím je věnována podstatná část práce, která se věnuje zejména charakteristice jednotlivých terapeutických technik používaných v rámci specifických terapií. Dále se práce zabývá popisem vývojových fází dítěte ve školním věku, dělícího se na mladší školní věk a starší školní věk. V závěru teoretické části práce se zmiňuji o tělesném postižení, jeho etiologii, druzích a k němu přidružených onemocnění. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, jaké terapeutické techniky jsou využívány v rámci specifických terapií v centru Arpida v Českých Budějovicích. Pro naplnění cíle byla stanovena jedna hlavní výzkumná otázka, jejíž podstatou bylo zjistit, jaké terapeutické techniky používají terapeuti v rámci terapií u dětí s tělesným postižením. Uskutečněný výzkum ukázal, že terapeuti v centru Arpida poskytují v rámci ergoterapie, především tři základní techniky, jakými jsou ADL, ergoterapii ruky, hry v ergoterapii. Další zkoumanou terapií byla animoterapii, která je v tomto zařízení prováděna pouze formou canisterapie, tedy terapie za pomoci psa a hipoterapie, kde je hlavním léčebným prostředkem kůň. Z výzkumu vyplynulo, že v rámci canisterapie používají terapeuti především techniky aktivity za asistence psa, terapie za asistence psa, edukace za asistence psa. Co se týče hipoterapie, tak zde jsou nejčastěji využívány metody pedagogicko ? psychologického ježdění a hipoterapie, při kterých, jak výzkum ukázal, jsou využívané zejména polohy jako úplný leh, opření o předloktí, opření o dlaně a poloha sed, kdy je dítě vzpřímeno ve směru jízdy. Třetí zkoumanou terapií byla arteterapie, ze které vyplynuly tyto nejčastěji používané techniky, jakými je kresba, malba, využití kombinovaných technik, jako například práce s voskem či akrylovými barvami, dále pak grafické techniky a práce s keramikou. Dále byl výzkum zaměřen na muzikoterapii, kde jsou aplikovány techniky jako hry s rytmem, hry s předměty a nástroji, hudba a výtvarné techniky, hudební drama, improvizace a hry se zpěvem. Další a poslední zkoumanou terapií byla dramaterapie. Zde jak výzkum ukázal, se nejedná o dramaterapii jako takovou, ale o Dramatický kroužek.
|
|
|
Specifika civilní ochrany obyvatelstva u zdravotně postižených osob Slovenské republiky
HARMANOVÁ, Veronika
V Slovenskej republike je základné vymedzenie problematiky ochrany osôb, majetku a životného prostredia dané Ústavou SR, Bezpečnostnou stratégiou SR a radom konkrétnych zákonov, vyhlášok či nariadení vlády, ktoré sa týkajú ochrany obyvateľstva a integrovaného záchranného systému. Legislatívne normy z hľadiska ochrany zdravia či majetku však neberú ohľad na ľudí so zdravotným postihnutím, aj napriek skutočnosti, že právo na bezpečnosť a včasné varovanie pred hroziacim nebezpečenstvom ma každý občan na území Slovenskej republiky.Cieľom diplomovej práce je zistiť pripravenosť orgánov podieľajúcich sa na riešení mimoriadnych udalostí, ktoré zasiahli ľudí so zdravotným postihnutím. Na základe výsledkov kvalitatívneho výskumu by sme chceli poukázať na nedostatky v danej problematike a navrhnúť riešenie na zlepšenie postupov integrovaného záchranného systému a civilnej ochrany s ohľadom na ľudí so zdravotným postihnutím. Ďalším cieľom je spracovať návrh metodickej pomôcky, ktorá bude obsahovať základné posunky, dôležité pre komunikáciu so sluchovo postihnutým. Teoretická časť diplomovej práce sa skladá z niekoľkých kapitol. Prvá časť pojednáva o jednotlivých základných druhoch, rozdelení a typoch zdravotného postihnutia. Ďalej sme spracovali systém civilnej ochrany a jej úlohy. Poslednú časť tvorí integrovaný záchranný systém. V tejto kapitole sme popísali základné a ostatné záchranné zložky, ktoré sa významnou mierou podieľajú na riešení mimoriadnych udalostí. Teoretická časť je spracovaná pomocou právnych predpisov, literárnych prameňov a internetových zdrojov. V empirickej (praktickej) časti diplomovej práce bola využitá kvalitatívna metóda výskumu. Pretože je problematika veľmi náročná, tak sa zber dát uskutočňoval prostredníctvom riadeného rozhovoru s odborníkmi civilnej ochrany a vedúcimi pracovníkmi jednotlivých záchranných zložiek (hasičský a záchranný zbor, záchranná zdravotná služba, policajný zbor) len v troch vybraných okresoch Prešovského kraja (okres Poprad, Stará Ľubovňa, Prešov). Výsledky riadeného rozhovoru sme hodnotili SWOT analýzou, ktorá porovnáva vnútorné a vonkajšie prostredie. Na základe zistených skúmaných javov sme si zvolili stratégiu hľadania (WO), pri čom sme sa zamerali na využitie príležitostí a odstránenie slabých stránok. Na základe výsledkov sme dospeli k záverom, že problematika zdravotného postihnutia nie je zahrnutá v právnych predpisoch a plánoch, ktoré sa využívajú pri riešení mimoriadnej udalosti. Chýba spoločná edukácia riadiacich a výkonných záchranných zložiek, ktorá by umožnila získať základné poznatky o druhoch a špecifikách zdravotného postihnutia, o možnosti komunikácií a spôsobe poskytnutia pomoci. Pre kvalitatívny a kvantitatívny rozvoj vzdelávania je nedostatok materiálno-didaktických pomôcok, ktoré slúžia k dosiahnutiu daného cieľa. Taktiež sme dospeli k záverom, že pri záchrane ľudí so zdravotným znevýhodnením sa nepočíta so špeciálnymi postupmi a metódami. Zároveň pre ľudí so sluchovým postihnutím neexistuje systém včasného varovania a informovania o hroziacom nebezpečenstve a možnosť privolania záchranných zložiek cez linku tiesňového volania. Na základe zistených nedostatkov sme stanovili odporúčania pre prax. Na zlepšenie komunikácie s ľuďmi so sluchovým postihnutým sme pre riadiace a výkonné zložky vytvorili návrh metodickej pomôcky, ktorá obsahuje základné posunky. Jej súčasťou je taktiež jednoručná a dvojručná prstová abeceda, ktorá slúži na spresnenie či ukázanie slov.
|
|
|
Sociální stratifikace v oblasti sportu: komparace osob s tělesným postižením (vozíčkáři) a běžné populace
BARTOŇOVÁ, Květoslava
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání možností využití pohybových a sportovních aktivit pro běžnou populaci a osoby s tělesným postižením v Českých Budějovicích. Cílem teoretické části bylo nastudování dostupných materiálů a vymezení základních pojmů. V praktické části vyhledání možností pohybových a sportovních aktivit, pro běžnou populaci a tělesně postižené osoby, zkontaktování organizací a vedení komunikace (řízený rozhovor), utřídění dat. Součástí praktické části je rovněž i porovnání a vyhodnocení zjištěných dat pro obě populace.
|
|
|
Jak z pohledu pracovníka v sociálních službách vnímá společnost osoby se zdravotním postižením
ANTLOVÁ, Jolana
Práce se zabývá pohledem pracovníka v sociálních službách na vnímání společnosti osob se zdravotním postižením. Poukazuje na kulturní podmíněnost přístupu společnosti k různým postižením, na typy těchto postojů a druhy zdravotního postižení. Zabývá se také vlivem předsudků, stigmat a norem ve společnosti. V části, která se zabývá průzkumem, předkládá zkušenosti a názory pracovníků v sociálních službách, kteří jsou v přímém kontaktu s osobami se zdravotním postižením a veřejností.
|
|
|
Etické zásady profesionálního přístupu pomáhajících pracovníků k lidem s tělesným postižením na vozíku
HANTOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce je vymezení nejdůležitějších etických zásad, které by měly být součástí profesionálního přístupu pomáhajících pracovníků vůči lidem s tělesným posti-žením na vozíku, nicméně jejich uplatňování se vztahuje i na příslušníky většinové spo-lečnosti. Dále se práce zmiňuje o podmínkách, které podporují u pomáhajících pracov-níků uplatňování těchto zásad či o historickém vývoji péče o osoby s tělesným postiže-ním na vozíku. Významnou část práce pak zaujímá také provedený výzkum, který se zabývá pohledem na tyto zásady ze strany lidí s tělesným postižením upoutaných na vozík a ze strany samotných pomáhajících pracovníků. Cílem výzkumu tedy je určité porovnání obou pohledů.
|
|
|
Sociální a ekonomická náročnost integrace tělesně postižených do běžných škol
Toboláková, Pavla ; Hadj Moussová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rotport, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice integrace tělesně postižených žáků do běžných škol. V práci se zaměřuji na integraci v rámci středoškolského vzdělávání. První část se zabývá teoretickými poznatky z problematiky týkající se tělesného postižení, integrace, legislativního zajištění integrace a v neposlední řadě sociální a finanční náročností integrace tělesně postižených žáků do běžných škol. Praktická část je pak věnována statistickému sledování zdravotně postižených jedinců se zaměřením na tělesné postižení. Blíže rozebrané statistiky se věnují studentům středních škol s tělesným postižením. Následují výsledky výzkumného šetření v oblasti integrace v středoškolském vzdělávání se zaměřením na stručnou charakteristiku integrace žáků do vybrané školy.
|
host ::
RSS.