Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  začátekpředchozí19 - 28  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kultivace lidství jako úkol výchovy
VOVSÍKOVÁ, Edita
Práce, která je teoretického charakteru, se zabývá kultivací lidství jako úkolem výchovy. Práce shrnuje oblasti, které se tématu lidství a výchovy dotýkají. Nejprve je v práci popsán význam lidství, který je podchycen v moderní filosofické disciplíně, která se nazývá filosofie výchovy. Dále uvádí výchovně-vzdělávací proces, který tvoří celistvý systém o přesných pravidlech. V rámci tohoto procesu jsou popsáni činitelé, kteří tento proces tvoří. Jsou jimi: vychovatel; který je průvodcem ve výchovně-vzdělávacím procesu; vychovávaný, který je objektem, ale také subjektem procesu; prostředí, které hraje ve výchově významnou roli a zahrnuje různé aktéry. Poslední část práce se zabývá výchovou jako procesem humanizace a popisuje různé aspekty, které proces humanizace ovlivňují.
Filosofické aspekty environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty
Marková, Kateřina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Švecová, Milada (oponent)
NÁZEV: Filosofické aspekty environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. AUTOR: Mgr. et Mgr. Kateřina Marková KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské nauky a filozofie ŠKOLITEL: Prof. PhDr. Anna Hogenová CSc. ABSTRAKT: Disertační práce pojednává o filosofických základech ekologické výchovy. Mapuje historický vývoj ekologické výchovy v České republice od výchovy k ochraně přírody, péči o životní prostředí, ekologickou výchovu až po environmentální výchovu jejíž součástí je i výchovu k udržitelnému způsobu života. V kapitole důvody pro ekologickou výchovu je poukázáno na důležitost a aktuálnost takové výchovy. V kapitole otázky k EVVO je nastíněno několik otázek, z nichž některé nejsou dosud kvalitně zodpovězeny, což navazuje na kapitolu antinomie ekologické výchovy podle E. Finka. Dle Činčery jsou popsány jednotlivé možné směry EVVO: pozitivistický proud - ekologická výchova, globální výchova, výchova o Zemi, hlubinně ekologická výchova a cesta zpět ke kořenům, výchova k udržitelnosti a její kritický přístup, výchova k ekogramotnosti. Stěžejní částí práce tvoří kapitola ekologická výchova jako fenomén. Podle Patočky a Palouše žijeme právě v epoše ekologie. Z teoretického předloženého rozboru za pomoci filosofie přesně řečeno filosofie výchovy vyplynula stěžejní filosofická témata ekologické výchovy, která tvoří ony...
Filosofie výchovy Jana Amose Komenského
GONZÁLEZOVÁ, Martina
Práce se zabývá filosofií výchovy Jana Amose Komenského. Hlavní část práce je zaměřena na filosofická východiska Komenského myšlení o výchově, na vznik jeho konceptu výchovy, kterou považoval za jedinou cestu k lidství člověka a k nápravě celé společnosti.
ETICKÁ VÝCHOVA A JEJÍ VÝCHODISKA VE SROVNÁNÍ S PRAXÍ ETICKÉ VÝCHOVY V SLOVENSKÉ A ČESKÉ REPUBLICE
SPIŠÁKOVÁ, Mária
Práce se zabývá východisky etické výchovy ve srovnání s praxí etické výchovy v Slovenské a České republice. První část práce popisuje filosofická, pedagogická a psychologická východiska vyučovacího předmětu s názvem etická výchova a zamýšlí se nad nimi. Uvádí chronologický přehled etických teorií a srovnání jejich základů morálky. Zabývá se filosofií výchovy a dialogem jako principem vyučování. Představuje Piagetovu teorii morálního vývoje dítěte, uvádí stadia morálního usuzování podle Kohlberga a charakterizuje Franklovu logoterapii. Druhá část práce analyzuje a srovnává přístupy k etické výchově v primárním a sekundárním vzdělávání na Slovensku a v České republice vzhledem k východiskům etické výchovy uvedeným v první části práce. Představuje slovenský koncept Olivarovy prosociální výchovy, činnost Etického fóra ČR a program Filozofie pro děti.
Proces rozhodování v etickém kontextu jako výchovný úkol u žáků 8. a 9. tříd
RAZIMOVÁ, Veronika
Práce představuje proces rozhodování v etickém kontextu jako úkol výchovy a zohledňuje při tom především žáky 8. a 9. tříd. Dílčí otázky, na které se práce postupně soustředí při sledování hlavního cíle, můžeme formulovat takto: Jakým způsobem je pubescent schopen uvažovat o možnostech svého jednání a co může jeho uvažování ovlivňovat? Jakým způsobem mu v tom můžeme jako vychovatelé pomoci? Do jaké míry je naše konkrétní rozhodování opravdu svobodné? Existují nějaká pravidla, která je nutné při rozhodování dodržovat? Jaké problémy při rozhodování vyvstávají v současném "kompetenčním přístupu" ve vzdělávání? Na základě shrnutí poznatků z vývojové oblasti, filosofie výchovy a etiky dochází práce k závěru neudržitelnosti současného vzdělávacího systému, zejména v oblastech mravních hodnot a postojů.
PSYCHICKÁ DEPRIVACE VE STÁŘÍ Pokus o aplikaci vývojově psychologické teorie Josefa Langmeiera a Zdeňka Matějčka
BERNARDOVÁ, Alena
Práce se zabývá problematikou psychické deprivace v dětství a ve stáří. Teoretická část reflektuje Langmeierovu/Matějčkovu teorii psychické deprivace v dětství, období stáří a problematiku z hlediska filosofie výchovy. Praktická část je pokusem o aplikaci teorie psychické deprivace v dětství na období stáří. V závěru jsou formulovány odůvodněné předpoklady, které opravňují k formulaci hypotéz o podobnosti psychické deprivace v dětství a ve stáří a možnostech výchovy pro jejich prevenci a nápravu jako podklady pro následný kvalitativní výzkum. Jeho výsledky by mohly vést ke zkvalitnění dosavadního modelu ústavní péče o starého člověka, potvrdit oprávněnost pedagogického doprovázení ve všech etapách životní cesty a potvrdit dosud nedoceněný význam existencionalisticky pojaté výchovy.
Reflexe krize autority z hlediska filosofie výchovy
VAŇKOVÁ, Karolína
Práce se zabývá analýzou krize autority ve výchově. První část práce se zabývá rozborem současné koncepce autority (definování jejich dimenzí: legitimita, moc, byrokracie, charizma, poslušnost k autoritám a autoritářství) a definováním krize autority ve společnosti. Druhá část práce zhodnocuje tyto poznatky, definuje krizi autority ve výchově, nabízí plán řešení této krize, hledá kořeny této krize v tradiční škole, upozorňuje na roli alternativních koncepcí výchovy v krizi autority. Poslední část práce se věnuje definování animace jako třetí dimenze výchovy (po formaci a edukaci) a definování možnému přínosu animace v otázce krize autority.
Příspěvek k výchově a vzdělávání ve starověku. Platón a jeho pojetí výchovy
STIBOROVÁ, Pavla
Práce se zabývá Platónovou teorií výchovy. Je rozdělena do tří částí. První část zahrnuje výklad Platónova života, přehled jeho dialogů a vliv Sokrata na Platónův život a filosofii. Druhá část se zabývá samotnou teorií výchovy a zahrnuje kapitoly o vnímání dítěte ve starověku, smyslu výchovy, tělesné a musické výchově a vlivu společnosti na výchovu dítěte v době Platónově. Třetí část práce se věnuje odkazu Platónových myšlenek v dílech budoucích pedagogů. Tato část zahrnuje Platónovy zastánce i jeho odpůrce. Cílem práce je vyložit zásadní aspekty Platónova života a jeho výchovné koncepce. Platónova výchovná koncepce je jedním z důležitých článků v dějinách výchovy.
Kantův vliv na Brezinkovo pojetí výchovy
HÖLZEROVÁ, Libuše
Práce se zabývá vlivem Kantovy německé klasické filosofie jako jedním z možných zdrojů filosofie výchovy na Brezinkovo pojetí výchovy. Účelem práce je deskripce Brezinkovy filosofie výchovy a nalezení základních styčných bodů mezi Kantovým Brezinkovým pojetím výchovy. Pro první kapitolu je stěžejní deskripce Brezinkovy filosofie výchovy, včetně jeho pohledu na pedagogiku, výchovu, výchovné činitele. V této části je možno naleznout komparaci koncepcí cílů Brezinky a Deweye. Druhá kapitola je věnována osobě Kantově, myšleno jeho filosofii a pohledu na výchovu. Pro třetí kapitolu je nejdůležitější krátká komparace Brezinkovy a Kantovy koncepce výchovy. Za styčné body považuji náhled na pedagogiku, cíle, pojetí ideálu, aj. Taktéž poukazuji na Kanta jako jednoho z důležitých zdrojů pro Brezinkovo smířlivé pojetí filosofie výchovy.
Komeniologické studie Jana Patočky
Schifferová, Věra
Příspěvek pojednává o komeniologické koncepci Jana Patočky. Patočka ve svém více než třicetiletém komeniologickém bádání hledal odpověď na otázku, jakou pozici zaujímá Komenský v evropském myšlení. Přínos Komenského spatřoval především ve vytvoření systematické filosofie výchovy a založení systematické pedagogiky. Výchova je pro Komenského cesta k všeobecnému návratu k všeobecnému řádu a panharmonii. Komenského labyrint je podle Patočky i labyrintem dnešního lidstva. Také my dnes potřebujeme pedagogiku universální konverze, jejímž předobrazem je podle Patočky Komenského Vševýchova.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   začátekpředchozí19 - 28  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.