|
|
Moderní algoritmy posunu výšky základního tónu a jejich využití ve virtuálních hudebních nástrojích
Křupka, Aleš ; Balík, Miroslav (oponent) ; Trzos, Michal (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je seznámení s metodami posunu základního tónu akustických signálů. Teoretická část práce obsahuje popis tří různých technik pro posun základního tónu, je to metoda s využitím modulace zpožďovací linky, metoda PICOLA a metoda s využitím fázového vokodéru. První dvě metody jsou zástupci zpracování v časové doméně, třetí metoda představuje zpracování v kmitočtové oblasti. V souvislosti s metodou PICOLA jsou v práci také zmíněny algoritmy pro odhad základní periody signálu. V závěru teoretické části jsou metody srovnány z různých hledisek. Praktická část demonstruje využití těchto metod. Je zde popsán virtuální hudební nástroj sampler založený na přehrávání zvuků uložených v paměti. V této části jsou popsány jednotlivé funkční celky zajišťující požadovanou činnost sampleru. Generování zvuků virtuálního nástroje je řízeno pomocí MIDI protokolu. Pro generování různých tónů z jednoho uloženého zvuku je použita metoda PICOLA.
|
|
|
Časově-frekvenční analýza signálu
Kovačev, Radovan ; Polok, Lukáš (oponent) ; Bařina, David (vedoucí práce)
Ústřední předmět této práce představuje časove-frekvenční analýza signálu. Úmyslem je poskytnout nejdřív základní teorii se zaměřením na spojitou vlnkovou transformaci, kde se kromě jiného provádí taky srovnání jejích klíčových vlastností s příbuznou krátkodobou Fourierovou transformací. Následně na to navazuje demonstrace účelu analýzy pomocí implementace jednoduchého praktického příkladu. Konkrétním cílem je vytvoření fázového vokodéru, který řeší problém změny délky trvání zvukové nahrávky a tonální posun. Na tomhle místě je pak podrobně popsán princip jeho fungování, návrh, postup při psaní programu, výstupy a dosažené výsledky.
|
|
|
Zvukový efekt pro změnu výšky tónu
Čermák, Václav ; Sysel, Petr (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá realizací efektu pro detekci výšky zvukového signálu a její přelaďování v reálném čase. Nejprve analyzuje zvukové signály, jejich vlastnosti a základní operace pro časovou a frekvenční analýzu. Důraz je kladen na převod signálu z časové do frekvenční oblasti. Dále jsou rozebrány metody přelaďování zvukového signálu, detekce základního kmitočtu a určení znělosti. Praktická část se věnuje návrhu příslušných algoritmů, jejich implementaci v prostředí Matlab a hodnocení výsledků. Na to navazuje vytvořením zásuvného modulu technologie VST pro přelaďování zvukového signálu v reálném čase, který obsahuje vybrané algoritmy z předchozí části a je výstupem této práce.
|
|
|
Časově-frekvenční analýza signálu
Kovačev, Radovan ; Polok, Lukáš (oponent) ; Bařina, David (vedoucí práce)
Ústřední předmět této práce představuje časove-frekvenční analýza signálu. Úmyslem je poskytnout nejdřív základní teorii se zaměřením na spojitou vlnkovou transformaci, kde se kromě jiného provádí taky srovnání jejích klíčových vlastností s příbuznou krátkodobou Fourierovou transformací. Následně na to navazuje demonstrace účelu analýzy pomocí implementace jednoduchého praktického příkladu. Konkrétním cílem je vytvoření fázového vokodéru, který řeší problém změny délky trvání zvukové nahrávky a tonální posun. Na tomhle místě je pak podrobně popsán princip jeho fungování, návrh, postup při psaní programu, výstupy a dosažené výsledky.
|
|
|
Moderní algoritmy posunu výšky základního tónu a jejich využití ve virtuálních hudebních nástrojích
Křupka, Aleš ; Balík, Miroslav (oponent) ; Trzos, Michal (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je seznámení s metodami posunu základního tónu akustických signálů. Teoretická část práce obsahuje popis tří různých technik pro posun základního tónu, je to metoda s využitím modulace zpožďovací linky, metoda PICOLA a metoda s využitím fázového vokodéru. První dvě metody jsou zástupci zpracování v časové doméně, třetí metoda představuje zpracování v kmitočtové oblasti. V souvislosti s metodou PICOLA jsou v práci také zmíněny algoritmy pro odhad základní periody signálu. V závěru teoretické části jsou metody srovnány z různých hledisek. Praktická část demonstruje využití těchto metod. Je zde popsán virtuální hudební nástroj sampler založený na přehrávání zvuků uložených v paměti. V této části jsou popsány jednotlivé funkční celky zajišťující požadovanou činnost sampleru. Generování zvuků virtuálního nástroje je řízeno pomocí MIDI protokolu. Pro generování různých tónů z jednoho uloženého zvuku je použita metoda PICOLA.
|
host ::
RSS.