|
|
The Competition Among Pollinators and the Impact of Managed Bees on Wild Pollinator Populations
Voldřichová, Alžběta ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
Opylovači jsou důležitou součástí ekosystémů. Jejich vazby na rostliny jsou nezbytné pro rozmnožení nemalého počtu druhů rostlin, a tak i k ochraně diverzity druhů. Proto je potřeba druhy opylovačů chránit. Aby však byla jejich ochrana efektivní, je potřeba rozumět vztahům mezi opylovači. Interakce mezi opylovači je však komplexní téma, které potřebuje další výzkum. Aktuální velká hrozba pro populace opylovačů je jejich komerční chov. Komerčně chované druhy, hlavně Apis mellifera a Bombus terrestris, byly díky svému pozitivnímu vlivu na úrodu a vedlejším produktům, introdukované téměř po celé planetě. Navíc v areálech jejich původního výskytu jsou chované v mnohem větších koncentracích, než by bylo možné bez zásahu člověka. Avšak vysoká koncentrace komerčních opylovačů má vliv na populace těch volně žijících. Tato práce popisuje formy kompetice mezi opylovači a zabývá se vlivem komerčně chovaných opylovačů na populace opylovačů volně žijících. KLÍČOVÁ SLOVA: Včely - Čmeláci - Pestřenky - Usurpace hnízd - Přenos patogenů - Ochrana druhů - Invazivní druhy
|
|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří ; Klečka, Jan (vedoucí práce) ; Gilbert, Francis Sylvest (oponent) ; Vujić, Ante (oponent)
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
Vliv opylení na nasazení a produkci nažek u pohanky seté (\kur{Fagopyrum esculenthum)}
NOLČ, Radek
Pohanka setá je převážně hmyzosnubná rostlina, lákající mnoho druhů opylovatelů, čímž pomáhá obnovit biodiverzitu v krajině. Nejvýznamnějšími opylovateli pohanky jsou včely medonosné a pestřenky. Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv opylení pohanky seté včelou medonosnou a ostatními opylovateli na nasazení a konečný výnos nažek u různých odrůd pohanky seté. Maloparcelový polní pokus se třemi odrůdami pohanky seté byl založen v ob lasti Plzeňského kraje, v obci Zábělá. Před začátkem kvetení byla polovina parcelek překryta sítí, která chránila rostliny před nálety hmyzu. U porostu pohanky bylo hod noceno: výška rostlin, větvení, počet květů a květenství, objem nektaru na květech typu Thrum, doba kvetení, počet nažek, hmotnost tisíce nažek a výnos. Monitoring opylovatelů byl prováděn v době květu pohanky v 9, 10, 11, 12 a 14 hod, po dobu cca 10 min, pomocí fotografických snímků. Odběr nektaru probíhal v pěti po sobě jdou cích dnech, od 16. - 20. 7., v 9, 10 a 11 hod. Celkem bylo na květech pohanky zaznamenáno 31 druhů hmyzu. Nejvýznam nějšími opylovately byly včely medonosné, jejich podíl tvořil 39,7 % a pestřenky, které tvořily 37,5 %. Předpokládaný výnos byl na zakrytých rostlinách o 87 % nižší než na rostlinách hmyzu volně přístupných. Mezi odrůdami byl zjištěn rozdíl v pro dukci nektaru.
|
|
|
Mimeze u pestřenkovitých
Daňková, Klára ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Jan (oponent)
Batesovská mimeze, tedy napodobování jedovatých či nebezpečných vzorů, umožňuje neškodným druhům snížit riziko predace, a v přírodě se s ní proto setkáváme u mnoha různých skupin živočichů. Nejrozmanitějších podob dosáhla u čeledi pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae). Jednotlivé linie z této kosmopolitně rozšířené čeledi jsou řadou barevných, morfologických i behaviorálních adaptací přizpůsobeny k napodobování nejrůznějších druhů ze skupiny žahadlových blanokřídlých (Hyme- noptera: Aculeata). Tato se práce se věnuje vzniku, vývoji a udržování Batesovské mimeze u pestřenkovitých. Klade si za cíl shrnout diverzitu jejich mimetických adaptací, pojmenovat hlavní selekční tlaky, které na ně působí, a zlehka načrtnout směry, kterými by se výzkum pestřenek mohl dále ubírat. Pestřenky jsou modelovým taxonem výzkumu mimeze již dvě stě let a po většinu času byly studovány optikou několika málo přístupů. Syntéza poznatků, která si všímá především širšího evolučního a ekolo- gického rámce tohoto fenoménu, se tak může stát odrazovým můstkem pro nové náhledy.
|
|
|
Mimeze u pestřenkovitých
Daňková, Klára ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Jan (oponent)
Batesovská mimeze, tedy napodobování jedovatých či nebezpečných vzorů, umožňuje neškodným druhům snížit riziko predace, a v přírodě se s ní proto setkáváme u mnoha různých skupin živočichů. Nejrozmanitějších podob dosáhla u čeledi pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae). Jednotlivé linie z této kosmopolitně rozšířené čeledi jsou řadou barevných, morfologických i behaviorálních adaptací přizpůsobeny k napodobování nejrůznějších druhů ze skupiny žahadlových blanokřídlých (Hyme- noptera: Aculeata). Tato se práce se věnuje vzniku, vývoji a udržování Batesovské mimeze u pestřenkovitých. Klade si za cíl shrnout diverzitu jejich mimetických adaptací, pojmenovat hlavní selekční tlaky, které na ně působí, a zlehka načrtnout směry, kterými by se výzkum pestřenek mohl dále ubírat. Pestřenky jsou modelovým taxonem výzkumu mimeze již dvě stě let a po většinu času byly studovány optikou několika málo přístupů. Syntéza poznatků, která si všímá především širšího evolučního a ekolo- gického rámce tohoto fenoménu, se tak může stát odrazovým můstkem pro nové náhledy.
|
|
|
Reprodukční biologie \kur{Achillea millefolium} agg. a \kur{Achillea ptarmica} v lučních a lemových společenstvech
TOMŠOVÁ, Pavla
V diplomové práci jsem se zaměřila na to, jak závisí reprodukční biologie dvou druhů řebříčku (Achillea millefolium agg., Achillea ptarmica) na jejich stanovišti výskytu v kulturní krajině (lem/louka) a na početnosti opylovačů, vyskytující se na bodě v době jejich kvetení. U rostlin jsem měřila jejich výšku velikost květenství. Následně jsem provedla klíčící pokus. Za indikátory určující reprodukční úspěšnosti jsem považovala celkovou produkci semen a jejich klíčivost.Kromě vlastního načasování kvetení je pro rostliny podstatná i délka jeho trvání, a to jednak z pohledu postupného rozkvétání květenství, tak i délce trvání samčí a samičí fáze kvetení jednotlivých květů. Při terénním pozorování jsem zjišťovala, jak dlouho rostliny uvolňují pyl a jak dlouho mají receptivní blizny.
|
host ::
RSS.