|
| |
|
|
Zážitková vzdělávací prevence v péči o opuštěná zvířata
NOVOTNÁ, Denisa
Novotná D., 2018: Zážitková vzdělávací prevence v péči o opuštěná zvířata. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice, 42 s. Tato bakalářská práce se zabývá prevencí v péči o opuštěná zvířata formou zážitku. Cílem bakalářské práce je sledovat a zhodnotit roční chod Městského útulku pro opuštěná a nalezená zvířata v Jihlavě. Dále pak navrhnout a uskutečnit zážitkový preventivní program pro žáky základních škol s využitím daného zařízení v Jihlavě. Zpočátku je popsán a charakterizován pes domácí, dále jsou zde vysvětleny kroky, které je nutné dodržovat při nalezení opuštěného zvířete, a jsou zde vypsány podmínky adopce psa z útulku. Práce zmiňuje, co všechno se pojí s pojmem zážitková pedagogika a také uvádí několik základních pravidel pro bezpečný kontakt dětí se psem.
|
|
|
Chov psa domácího - výukový a osvětový program na sekundárním stupni základních škol
KOSOVÁ, Kamila
V rámci bakalářské práce byl navržen výukový a osvětový program na téma Chov psa domácího. Zároveň byly ověřeny znalosti tohoto tématu u žáků 9. tříd základních škol. Otestováno bylo celkem 157 žáků z pěti škol a jednoho víceletého gymnázia v Jihočeském kraji. Účastníci byli testováni prostřednictvím nestandardizovaného didaktického testu. Účinnost výukového programu byla navíc ověřena ve dvou devátých třídách základních škol a v jedné třídě víceletého gymnázia pomocí systému pretest - posttest, kdy žáci dostali stejný test před absolvováním výukového programu, a přibližně dva týdny po něm. Z výsledků práce je patrné, že žáci mají základní povědomí o chovu psa domácího, ale absolvováním výukového programu došlo k viditelnému prohloubení znalostí.
|
|
|
Lymská borelióza u psa domácího
Grittnerová, Erika ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Lymská borelióza je multiorgánové onemocnění vyvolané spirochetami skupiny uváděné jako Borrelia burgdorferi sensu lato. Vektorem jejich přenosu jsou klíšťata rodu Ixodes. Na našem území je to klíště obecné (Ixodes ricinus). Mezi hlavní rezervoáry patří společně s klíšťaty především hlodavci, hmyzožravci a vysoká zvěř. Borelióza je v současnosti nejčastěji diagnostikovaná infekce přenášená klíšťaty v mírném pásu severní polokoule a vlivem změny klimatu posledních let se dá předpokládat, že se bude nadále objevovat čím dál častěji. V České republice je v posledních letech hlášeno 3500 až 4000 případů ročně. Největší riziko nákazy je v listnatých a smíšených lesích, v husté a vysoké vegetaci a v lokalitách podél vodních toků. Borelie se do těla hostitele dostávají se slinami klíštěte a dále se šíří krví a lymfou do cílových orgánů, což je nejčastěji nervový systém, klouby, myokard, kosterní svaly, oči a kůže. Onemocnění se u psů projevuje většinou asymptomaticky nebo nespecifickými příznaky, které mohou napodobovat celou řadu jiných onemocnění. Nejčastějšími klinickými příznaky jsou kulhání, zvýšená teplota, bolestivost kloubů a svalů, apatie, nechutenství a zvětšené mízní uzliny. Diagnostika boreliózy je poměrně složitá a je založena na posouzení klinických projevů, epidemiologické anamnéze a laboratorním vyšetření. K průkazu borelií v organismu se využívají přímé nebo nepřímé metody důkazu přítomnosti bakterií. Nejčastěji používanou přímou metodou důkazu je polymerázová řetězová reakce (PCR), která zkoumá přítomnost boreliové DNA ve vzorku. Nepřímé metody důkazu prokazují přítomnost specifických protilátek v krevním séru. Nejspolehlivější se zdá být kombinace ELISA testu a Western blotového vyšetření. Léčba spočívá v podávání antibiotik po dobu několika týdnů. Základem prevence je včasné odstranění klíštěte nebo ještě lépe opatření, která zamezí jeho přisátí. Tato opatření spočívají v použití různých akaricidních přípravků. V současnosti je pro psy také k dispozici vakcína, která ovšem není zařazena v základním vakcinačním schématu.
|
|
|
Detekce mutace genu VPS13B zodpovědné za syndrom uvězněných neutrofilů u vybraných plemen psů využívaných pro asistenční aktivity
Zemanová, Lucie ; Vejl, Pavel (vedoucí práce) ; Melounová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce na téma Detekce mutace genu VPS13B zodpovědné za syndrom uvězněných neutrofilů u vybraných plemen psů využívaných pro asistenční aktivity začíná literární rešerší dané problematiky a následně pokračuje experimentální částí, která byla provedena na katedře genetiky a šlechtění.
V literární rešerši je majoritní část zaměřena na Syndrom uvězněných neutrofilů a na Cohenův syndrom. Oba tyto syndromy jsou způsobeny mutací stejného genu a z tohoto důvodu je pes vhodným genetickým modelem pro výzkum lidského onemocnění. Z literární rešerše je jednoznačné, že Syndrom uvězněných neutrofilů je autozomálně recesivní onemocnění a je způsobeno deleční mutací 4 bází (GTTT) na 13. chromozomu v exonu 19. Tato mutace se objevuje pouze u plemene border kolie. Syndrom uvězněných neutrofilů způsobuje velmi závažné poruchy jedinců, pro které je ve většině případů toto onemocnění letální. Pokud jedinci s touto mutací přežijí první týdny života, žijí pouze velmi krátký a nekvalitní život. Trpí průjmy, horečkami, zvracením a také mají typické fretkoidní protažené tlamy.
Experimentální část je zaměřena na izolaci DNA z bukálních stěrů jedinců plemen border kolie, zlatý retrívr, labradorský retrívr a Nova Scotia duck tolling retrívr, vytvoření PCR markerů a následnou sekvenaci získaných PCR amplikonů.
Výsledky experimentální části potvrdily hypotézy, že kauzální mutace je ovlivněna plemennou příslušností a lze ji snadno identifikovat sekvenací PCR amplikonů.
|
|
|
Molekulární detekce mutace genu RYR1 způsobující maligní hypertermii u psů
Krausová, Klára ; Vejl, Pavel (vedoucí práce) ; Melounová, Martina (oponent)
Tématem této práce jsou metody molekulární detekce mutace v genomu psa, způsobující maligní hypertermii.
Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První částí je literární rešerše shrnující poznatky o maligní hypertermii z oblasti humánní i veterinární anesteziologie, molekulární biologie a genetiky. V druhé části práce je popsána metodika a závěry vlastní molekulární detekce výše zmíněné mutace, provedené v laboratoři katedry genetiky.
Literární rešerše se zabývá syndromem maligní hypertermie. Cílem je seznámení se symptomatickými projevy, spouštěči, mechanismy, průběhem akutní maligní hypertermie a klinickou diagnostikou. V práci jsou popsány první případy pozorování syndromů maligní hypertermie a historie výzkumu, který vedl k podrobnému popsání tohoto onemocnění u člověka, psa a ostatních druhů nesoucích mutaci podmiňující maligní hypertermii.
Další částí literární rešerše je shrnutím poznatků o mechanismu mutace, detekci sekvencí obsahujících tuto mutaci a vlivu na uspořádání proteinů v ryanodinových receptorech.
V poslední části literární rešerše byly vybrány a popsány laboratorní metody, které jsou běžně využívány k neinvazivní detekci mutací akreditovanými genetickými laboratořemi. Zmíněn je i výčet laboratoří provádějících diagnostiku mutace genu RYR1 v České republice.
Experimentální bakalářské práce byla zaměřena optimalizaci molekulárního markeru umožňujícího detekci kauzální mutace RYR1 genu pomocí metody polymorfismu délky restrikčních fragmentů (PCR-RFLP). Tato metoda byla aplikována na 338 zástupců různých plemen psů. Provedená analýza nepotvrdila výskyt mutované alely v populacích hodnocených plemen. Výsledek metody PCR-RFLP byl potvrzen sekvenační analýzou.
Získané výsledky byly diskutovány s literárními zdroji, které ve většině případů nehodnotí reálná plemena, ale pracují s modelovými vyšlechtěnými liniemi s předpokládanou segregací mutované alely. Byly vysloveny závěry, že v rámci hodnocených plemen chovaných v České republice nebude představovat mutace genu RYR1 významné onemocnění. Sporadický výskyt této mutace byl konzultován rovněž s komerčními genetickými laboratořemi.
|
|
|
Faktory ovlivňující délku pobytu psa v útulku
PRŮŠOVÁ, Zdenka
Do Útulku pro nalezené psy v Táboře bylo přijato v sledovaných letech (20082015) 1643 psů, přičemž množství přijatých psů se pozvolně snižovalo. Psi vrácení původnímu majiteli strávili v útulku kratší dobu (medián 1 den), než psi opuštění, kteří našli nový domov (medián 18 dní). Do útulku bylo přijato více samců než samic. Z hlediska věku bylo přijato nejvíce psů do stáří 1 roku. Nejčastější zbarvení psů bylo černé. Srst většiny přijatých psů byla krátká a jemná. Nejvíce bylo přijatých kříženců, německých ovčáků, labradorských retrívrů, jezevčíků a jejich kříženců. Z povahových rysů převažovali psi hodní. V rámci opuštěných psů, kteří našli nového majitele, byl proveden statistický test, z kterého vyplývá, že na délku pobytu psa v útulku měl statisticky průkazný vliv jeho věk, povaha, výška, barva srsti, měsíc příjmu do útulku, zda byl "čistokrevný", typ a délka srsti. S rostoucím věkem i výškou psa se prokazatelně prodlužoval pobyt psů v útulku před tím, než byli adoptováni. Zajímavé je, že psi vizuálně čistokrevní (odpovídající standardu určitého plemene) hledali domov prokazatelně déle než kříženci. Psi s bílým zbarvením srsti, hledali domov rychleji oproti ostatním zbarvením, stejně jako psi s jemnou srstí oproti hrubé a krátkou oproti delší, dlouhé a kudrnaté srsti. Nejdelší dobu v útulku trávili psi s agresivní povahou, naopak nejrychleji byli adoptováni psi mazliví. Pokud byl pes do útulku přijat v únoru nebo dubnu, snižovala se délka jeho pobytu v útulku. Naopak psi přijatí v říjnu a listopadu, trávili v útulku prokazatelně déle času. V září docházelo k nárůstu přijatých psů a snižoval se jejich výdej. Nejvíce psů bylo do útulku průměrně přijato v lednu nejméně pak listopadu. Naopak výdej psů z útulku byl největší v červenci a nejnižší v opět listopadu. Při inzerci je třeba zaměřit se přednostně na psy, kteří hledají obvykle domov delší dobu. To jest samců, starších psů, psů s dlouhou, zrzavou či černou nebo hrubou srstí, agresivních a velkých psů.
|
|
| |
host ::
RSS.