|
|
Faktory ovlivňující dodržování zásad osobní hygieny
TUNKOVÁ, Barbora
Osobní hygiena, zejména hygiena rukou, je považována za jedno z nejúčinnějších opatření v prevenci přenosu mikrobiálních patogenů. Dodržování zásad osobní hygieny je ovlivňováno různými faktory a jejich znalosti mohou být užitečné při navrhování strategií na zlepšení jejich dodržování. Cílem bakalářské práce bylo na základě dotazníkového šetření posoudit znalosti a postoje týkající se osobní hygieny u vybrané skupiny respondentů. Celkem bylo získáno 204 dotazníků. Naprostá většina respondentů (79 %) věděla, že důkladné mytí rukou je zásadní a dezinfekční gely jej nenahrazují. Práce v potravinářství je jedním ze základních faktorů ovlivňujících úroveň dodržování zásad osobní hygieny. Pouze velmi malý podíl respondentů pracujících v tomto odvětví (4 %) neznalo správnou techniku mytí rukou. Bylo zjištěno, že současná pandemická situace přiměla více než polovinu respondentů (62 %) k častějšímu mytí rukou.
|
|
|
Sexuální výchova dětí s PAS mladšího školního věku v rodině
KOBLÁSOVÁ, Pavla
Cílem bakalářské práce je zjistit některé problémy související se sexuální výchovou dětí mladšího školního věku s poruchami autistického spektra a informovanost rodičů v této problematice. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsány jednotlivé poruchy, které jsou zahrnovány do celkové diagnózy se souhrnným názvem poruchy autistického spektra (dále jen PAS), mezi něž patří například Dětský autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom, Dětská dezintegrační porucha či Atypický autismus. U jednotlivých diagnóz jsou stručně popsány symptomy a projevy daných postižení. Dále je věnována tématu sexuality a sexuální výchovy jak z obecného hlediska, tak se zaměřením na děti s PAS mladšího školního věku. Důležitým faktorem ve výchově jedinců s PAS je rodina ve spolupráci s odborníky. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na zjišťování konkrétní situace v rodinách, jakým způsobem probíhá nácvik a vysvětlování základních hygienických návyků a sexuální výchova v základní formě, tedy přiměřená věku a druhu postižení. Výzkumný vzorek tvoří rodiny s dětmi s PAS, které navštěvují spolek Auticentrum v Českých Budějovicích a jsou mladšího školního věku. Výzkum probíhal dle zásad kvalitativní metodiky a k získávání informací byl použit polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly následně analyzovány a vyhodnoceny ve čtyřech oblastech vztahy, hygiena a oblékání, intimita a informovanost. Ve všech oblastech zkoumání byly nalezeny problémy. V diskuzi práce je navrženo řešení a doporučena současná odborná literatura.
|
|
|
Nebezpečí z tepelného opracování potravin se zaměřením na grilování a hygienické znalosti strávníků
SELINGEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá nebezpečím z tepelného opracování potravin se zaměřením na grilování a hygienické znalosti strávníků. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pomocí zpracování odborných knižních a internetových zdrojů popisuje a objasňuje nejprve tepelné zpracování potravin obecně a změny, které v nich probíhají. Dále pak je pozornost věnována provozní a osobní hygieně. Nakonec se zaměřuje na druhy grilů, chemické a mikrobiální nebezpečí. V praktické části byl vlastní výzkum prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků (CAWI), které byly rozeslány a předány určitému vzorku obyvatel Jihočeského kraje. Dotazníky byly anonymní a obsahovaly oslovení, představení se respondentovi, zdůvodnění výzkumu a informace o zpracování dotazníku. Dotazníkové šetření v rámci této práce bylo zaměřeno na informovanost veřejnosti o mikrobiálním nebezpečí z nedostatečně upravených potravin a chemických (především karcinogenních) látkách tvořících se v průběhu tepelného opracování potravin, dodržování hygienických zásad a porovnání postupů při grilování v domácnostech a restauračních zařízeních. Dotazník pro laickou veřejnost (domácnosti) byl složen celkem z 31 otázek. Dotazník pro odbornou veřejnost (zaměstnance restauračních zařízení) byl sestaven ze 41 otázek. Oba tyto dotazníky obsahovaly otevřené, polootevřené a uzavřené otázky. Součásti praktické části byla také sekundární analýza dat incidence nemocí z potravin na základě měsíčních hlášení získaných z oddělení epidemiologie KHS Jihočeského kraje, kterou jsem statisticky vyhodnotila. Hlavními cíli této práce je zjistit úroveň znalostí odborné a laické veřejnosti o rizicích plynoucích z grilování, upozornit na ně, a porovnat postup při grilování v restauračních zařízeních a v domácnostech. Pro účely výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotézy, H1: ?Informovanost strávníků o rizicích z domácího grilování závisí na vzdělání? a H2: ?Existence rizika zdravotních problémů z grilování související s nedodržováním osobní hygieny se vyskytuje více v domácnostech?, byly statisticky zpracovány pomocí chí kvadrát testu. Veškerá získaná data byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel ve formě tabulek a grafů. V průběhu práce byly stanovené cíle splněny a na základě statistických zjištění byly obě hypotézy potvrzeny. Z výsledků vyplývá, že dotazovaný vzorek veřejnosti Jihočeského kraje není dostatečně informovaný o rizicích plynoucích z grilování a ani jakým způsobem tato rizika eliminovat či jim předcházet. Prokázalo se, že osobní hygienu více dodržují zaměstnanci restauračních zařízení než členové domácnosti a tím pádem je v domácnostech větší riziko vzniku zdravotních problémů z grilování. Navíc zaměstnanci restauračních zařízení musejí dbát nejen na osobní hygienu, ale i provozní hygienu a postupovat dle systému kritických bodů (HACCP). Ale ne vždy je tomu tak, u 30% (3 z 10) restauračních zařízení došlo k reklamaci na grilovaný pokrm z důvodu nedopečení. Práce může sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost, jak pro strávníky tak popřípadě i provozovatele a zaměstnance různých restauračních zařízení. Jejím cílem je poukázat na možná zdravotní rizika plynoucí z konzumace grilovaných a pokrmů a také na možnosti jak tato rizika eliminovat na nejnižší možnou úroveň, případně jim zcela předcházet.
|
|
|
Lidé a voda. Příspěvek k dějinám osobní hygieny přelomu 19. a 20. století
KALVASOVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce se věnuje dosud plně neprozkoumané oblasti každodenního života, osobní hygieně. Zabývá se obdobím přelomu 19. a 20. století, mnohdy však zabíhá i hlouběji do minulosti, především do poloviny 19. století, kdy byly položeny základy systematičtější péče o hygienu. Práce se snaží vymezit předpoklady hygieny, kterou ovlivňovaly společensko{--} kulturní a vědecko{--}technické faktory. Zkoumá osobní hygienu, zahrnující především péči o tělo, vlasy, zuby, kosmetiku a tělesnou vůni. Dále se věnuje osobnímu prádlu a oděvu. Jeden z vytyčených cílů představuje zjistit, jakou roli sehrálo lázeňství (zejména vznikající moderní balneologie) a rozšiřující se tělovýchova a sport ve zvyšování úrovně osobní hygieny. Heuristickou základnu práce tvoří dobová odborná literatura (především z oblasti zdravotnictví), memoárová literatura, dobový tisk a naučné slovníky.
|
host ::
RSS.