|
|
Visual attention to faces in intersexual and intrasexual selection
Pátková, Žaneta ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent) ; Stirratt, Michael (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje vizuální pozornosti vůči obličejům v mezipohlavním a vnitropohlavním výběru. Skládá se ze dvou hlavních částí. První část nejprve poskytuje stručný přehled mechanismů mezipohlavního a vnitropohlavního výběru. V rámci mezipohlavního výběru je diskutována atraktivita obličeje a její možná souvislost se zdravím a funkcí imunitního systému. V rámci vnitropohlavního výběru se práce zaměřuje na vnímanou obličejovou dominanci a schopnost obstát ve fyzické konfrontaci a jejich souvislost se skutečnou dominancí a schopností obstát ve fyzické konfrontaci. Dále jsou popsány konkrétní obličejové rysy spojené s vnímanou obličejovou atraktivitou, dominancí a schopností obstát ve fyzické konfrontaci. Vzhledem k nedostatečné evidenci ohledně přímé vizuální pozornosti vůči obličejovým znakům spojeným s hodnocením obličejové atraktivity či dominance a schopností obstát ve fyzické konfrontaci je diskutováno využití metod eye-trackingu, které přímé sledování vizuální pozornosti umožňuje. Následuje stručné shrnutí eye-trackingových studií, které se věnují vizuální pozornosti vůči obličejům, zvláště při hodnocení atraktivity a dominance. Nakonec se práce zaměřuje na to, jak spolu souvisí jednotlivé smyslové modality (vizuální, olfaktorická a akustická) při percepci jedinců a...
|
|
|
Od rekonstrukce obličeje podle lebky k identifikaci jedince : požadavky, principy, problémy
Moštková, Miroslava ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Rekonstrukce obličeje podle lebky je technika, kterou lze reprodukovat původní vzhled jedince, avšak vytvoření naprosto přesné podoby je v současné době nemožné. Rekonstrukce je využívaná při archeologickém výzkumu nebo při vyšetřování forenzních případů. Metody rekonstrukce obličeje můžeme dělit na morfoskopické, morfometrické, kombinované a lze je využít při manuálním a počítačovém způsobu rekonstrukce při tvorbě dvojrozměrných a trojrozměrných modelů. U každé z těchto metod lze hodnotit přesnost a spolehlivost pomocí kvantitativních a kvalitativních metod. Spolehlivost a přesnost rekonstrukce by měla být zvážena i z pohledu percepce obličeje. Lidský obličej je vnímán holisticko-analytickým způsobem, jehož základem je vypočítávání distančních rozdílů mezi znaky. Rekonstrukce obličeje je založená na rozpoznávání známých obličejů, ty jsou vnímány na základě vnitřních znaků, jejich vnímání není ovlivněno změnou úhlu pohledu nebo výrazu. Neznámé obličeje jsou vnímány pomocí vnějších znaků. Obličeje s výrazným obličejovým znakem jsou rozpoznávány rychleji. Obličejové znaky lze seřadit podle velikosti jejich vlivu na rozpoznání obličeje, čím je znak větší, tím větší má vliv. Od největšího a nejdůležitějšího je lze seřadit: obrys obličeje, horní část obličeje, oči s obočím, ústa, nos. Tato práce shrnuje...
|
|
|
Od rekonstrukce obličeje podle lebky k identifikaci jedince : požadavky, principy, problémy
Moštková, Miroslava ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Rekonstrukce obličeje podle lebky je technika, kterou lze reprodukovat původní vzhled jedince, avšak vytvoření naprosto přesné podoby je v současné době nemožné. Rekonstrukce je využívaná při archeologickém výzkumu nebo při vyšetřování forenzních případů. Metody rekonstrukce obličeje můžeme dělit na morfoskopické, morfometrické, kombinované a lze je využít při manuálním a počítačovém způsobu rekonstrukce při tvorbě dvojrozměrných a trojrozměrných modelů. U každé z těchto metod lze hodnotit přesnost a spolehlivost pomocí kvantitativních a kvalitativních metod. Spolehlivost a přesnost rekonstrukce by měla být zvážena i z pohledu percepce obličeje. Lidský obličej je vnímán holisticko-analytickým způsobem, jehož základem je vypočítávání distančních rozdílů mezi znaky. Rekonstrukce obličeje je založená na rozpoznávání známých obličejů, ty jsou vnímány na základě vnitřních znaků, jejich vnímání není ovlivněno změnou úhlu pohledu nebo výrazu. Neznámé obličeje jsou vnímány pomocí vnějších znaků. Obličeje s výrazným obličejovým znakem jsou rozpoznávány rychleji. Obličejové znaky lze seřadit podle velikosti jejich vlivu na rozpoznání obličeje, čím je znak větší, tím větší má vliv. Od největšího a nejdůležitějšího je lze seřadit: obrys obličeje, horní část obličeje, oči s obočím, ústa, nos. Tato práce shrnuje...
|
|
|
Preference minoritního fenotypu v pohlavním výběru u člověka
Pokorný, Šimon ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Preference minoritního fenotypu, nebo-li negativně frekvenčně závislá selekce je typ výběru, kdy je daná forma znaku nepřímo úměrně preferována v závislosti na frekvenci v populaci. V pohlavním výběru může i slabý efekt na pozadí jiných preferencí v dlouhodobém měřítku vést ke stabilnímu polymorfismu. Tato práce zkoumá daný fenomén v kontextu vizuálních obličejových znaků u člověka. Zatímco obecné trendy atraktivity tlačí tvaroprostor obličeje směrem k uniformitě, individuální rekognice, která podmiňuje většinu sociálních vazeb, využívá rozsáhlé variability jednotlivých znaků. Ta může být vytvářena a udržována právě preferencí minoritních fenotypů. V naší studii jsme efekt preference minoritních fenotypů sledovali na selekci vzácných barev vlasů a očí. Vytvořili jsme 120 unikátních setů složených ze šesti fotografií, ve kterých jsme experimentálně upravovali frekvence daných forem znaků. Ty byly poté předloženy 226 hodnotitelům. Sledovali jsme vliv relativní frekvence formy znaku v kontextu na hodnocení jednotlivých stimulů. Signifikantní efekt preference minoritních fenotypů se podařilo prokázat u barvy vlasů, pokud ženy hodnotily fotografie mužů. Když hodnotili muži fotografie žen, byl efekt signifikantní pouze u barvy očí. Klíčová slova: percepce obličeje, pohlavní výběr, frekvenčně závislá...
|
|
|
Přisuzované psychologické charakteristiky lidského obličeje v závislosti na socioekonomickém statusu
Linke, Lenka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Pivoňková, Věra (oponent)
Lidský obličej je komplexní sémantický orgán, jež mimo jiné odráží i individualitu jedince, což je dáno především jeho tvarovou různorodostí. Tato práce se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi vnímanými charakterovými vlastnostmi a sociálním postavením. Dále byla studována variabilita tvaru v závislosti na sociálním statusu. Podkladem pro studii se stal soubor fotografií 55 mužů v manažerské pozici, které byly dále ohodnoceny 47 muži (průměrného věku 22 let ) a 77 ženami (průměrného věku 21,6 let). Data byla dále zpracována s využitím klasických metod statistického testování společně s metodami geometrické morfometriky. V naší studii jsme sledovali vliv tří charakterových vlastností - dominance, atraktivity a důvěryhodnosti - na sociálním postavení. Výzkum ukázal statisticky nesignifikantní vztah mezi vnímanou dominancí, atraktivitou a sociálním statusem. Naopak byl prokázan statisticky významný vztah mezi vnímanou důvěryhodností a sociálním postavením, Nepodařilo se nám detekovat distinktní morfologické struktury u vedoucích oddělení a vedoucích firem. Nicméně parametrické testy prokázaly statisticky významné rozdíly mezi tvaroprostorem důvěryhodného a nedůvěryhodného obličeje. Klíčová slova: percepce obličeje, dominance, atraktivita, důvěryhodnost, sociální status, geometrická morfometrika, formální...
|
host ::
RSS.