|
|
Timothy Keller (1950-2023) Život, myšlení a vybrané dílo Marnotratný Bůh
JELÍNKOVÁ, Debora
Tato bakalářská práce pojednává o životě a díle Timothyho Kellera (1950-2023), amerického pastora, kazatele a autora několika bestsellerů. Práce se zabývá jeho obdobím studií a vlivy, které formovaly jeho víru. Poté pojednává o jeho teologických přesvědčeních. Následuje popis profesní dráhy, která trvala až do roku 2017, kdy Keller odešel ze služby. Poslední kapitola se zabývá jeho dílem Marnotratný Bůh. Nejprve ho popisuje, a poté se zabývá vybranými tématy. Práci uzavírá propojení Kellerova života a jeho díla.
|
|
|
Historie farnosti Stráž nad Nežárkou v letech 1900 - 1950
HENDRYCH, Jiří
Práce se věnuje historii farnosti ve Stráži nad Nežárkou v uvedeném období let 1900-1950. Nosným tématem jsou počátky duchovní správy ve Stráži nad Nežárkou, které spadají do poloviny 14. století a dále se rozvíjí v průběhu staletí do roku 1900. Jsou zde popsány počátky školství, které zde souvisí s budějovickým biskupem J. V. Jirsíkem. Z 20. století jsou zde informace z obou světových předválečných, válečných i meziválečných období. Je zde popsán život majitelky zdejšího panství, operní pěvkyně Emy Destinnové. V práci je zpracovaná historie přestupů a výstupů z římsko-katolické církve v období mezi lety 1919-1941 a další informace z farnosti až do roku 1950. Teoretická část probíhala zejména sběrem dat z archívů a praktická jejich zpracováním a doplněním o informace z použité literatury a internetových zdrojů.
|
|
|
Profil synodů CČE po r. 1990
Opočenský, Matěj ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce pátrá na základě archivních dokumentů po profilu synodu Českobratrské církve evangelické od roku 1990. První kapitola představuje postavení synodu v církvi a naznačuje krátce problematiku vyrovnání se s obdobím komunistického režimu, zvláště pak je rozvedena účast některých ordinovaných duchovních v politice a stručná reflexe "listopadových" událostí. Následující kapitola je zaměřena na komplexní postihnutí práce synodu na základě roztřídění usnesení do různých kategorií. Výsledky analýzy jsou uvedeny ve třech grafech. Cílem analýzy je ukázat převládající typ usnesení a typ, který se naopak na zasedání příliš nedostával. Třetí nejobsáhlejší kapitola se zabývá nejdůležitějšími tématy, která byla řešena na synodu. Popisuje vznik problému, jejich vývoj a důsledek pro církev. Pro vyobrazení profilu synodu ČCE jsou vyzdvižena témata: směřující dovnitř církve: církevní legislativa, prakticko-teologická témata (církevní školství, ordinace a křest …), samostatné téma Diakonie ČCE a témata, kterými chtěl synod vyjádřit svoji vůli. Tato třetí skupina přesahuje svým charakterem hranice církve. Synod se jimi obracel do necírkevního i církevního prostředí a také do ekumeny.
|
|
|
Historie a vývoj NO CČSH v Rakovníku
Macoun, Jiří ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Z textu této disertace vidíme, jak velký byl vliv vlasteneckého sentimentu v období po první světové válce, který spolu s charismatickými osobnostmi jako je v Rakovníku Josef Kopecký nebo osobnost prvního patriarchy Karla Farského vytvořil podmínky pro vznik náboženského společenství československé církve v Rakovníku. Díky těmto lidem bylo možné rozšířit myšlenku nové církve na okolní obce a překonat váhavost prvních kněží, kteří museli opustit římsko-katolickou církev. To je zřejmé ze zdrojů, ze kterých lze získat většinu informací k tomuto tématu. Všechny tyto zdroje informací uvedené v této disertační práci spolu s akademickou literaturou představují velmi objektivní pohled na popisované období. Práce na této disertační práci mi poskytla také mnoho podnětů pro budoucí materiální a duchovní obnovu této komunity. Důležitým bodem je také hlubší pochopení vlastní historie, vlastních kořenů a zpřístupnění těchto informací lidem, jejichž předkové místní komunitu vytvořili. Koneckonců, v roce 1925 bylo v této náboženské komunitě více než tři čtvrtiny rakovnické populace, takže lze říci, že historie tohoto náboženského společenství je přinejmenším v těchto letech historií všech obyvatel města Rakovníka. Naším velkým úkolem je zapojit veřejnost, zejména děti, do církevních aktivit a dále stavět na bohaté historii...
|
|
|
Vzdělávací potřeby kazatelů Církve bratrské
Mudrová, Gabriela ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vzdělávacích potřeb kazatelů Církve bratrské v České republice. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola uvádí čtenáře do situace a postavení církví v České republice, dále je pak představena Církev bratrská. Následující kapitola popisuje pracovní pozici kazatele Církve bratrské, roli kazatele, práva a povinnosti, pracovní náplň a navrhuje kompetence potřebné pro výkon kazatelské profese. Třetí kapitola uvádí možnosti vzdělávání kazatelů, analyzuje studijní plány vybraných vzdělávacích institucí a porovnává je s navrženými kompetencemi. Tato kapitola ústí do analýzy vzdělávacích potřeb vybraných kazatelů Církve bratrské. Cílem této analýzy je identifikovat a zjistit, jak byly tyto vzdělávací potřeby naplněny v průběhu interního přípravného vzdělávacího programu - vikariátu. Klíčová slova: Církev bratrská, kazatel, vikariát, vzdělávací potřeby, kompetence
|
|
|
Historie a vývoj náboženské obce Církve československé husitské ve Tmani
Šmardová Koulová, Jana ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Závěrem mé práce je zjištění o velkém vlivu vlasteneckého cítění v době po I. světové válce (i po II. světové válce), které spolu s charismatickými osobnostmi zakladatele Antonína Kouly a prvního patriarchy Karla Farského, měli zásadní význam při vzniku velké Náboženské obce Církve československé husitské ve Tmani. Působením faráře Antonína Kouly se církev rozrostla i do okolních obcí. Jak je patrné z pamětních knih, ze kterých jsem čerpala nejvíce informací. Porovnáváním těchto zdrojů (Pamětní kniha obce Tmaň, Katolická pamětní kniha, Pamětní kniha Církve československé husitské ve Tmani), společně s odbornou literaturou si lze utvořit objektivnější obraz doby. Částečným vyřešením sporů mezi katolickou a československou církví, pomocí státních subvencí, byl dán podnět ke stavbě zcela nových budov, nového typu architektury, která je pro CČSH typická. Práce mi také dala mnoho podnětů k budoucí obnově této NO. Dalším výstupem by mělo být hlubší zmapování historie, a zpřístupnění těchto informací lidem, jejichž předci místní sbor a obec budovali. V současnosti jsou nenáboženské aspekty pro veřejnost přijatelnější a více zajímavé. Dalším úkolem je zapojení veřejnosti, především dětí, do dění v kostele (koncerty, výstavy, vystoupení dětí, divadlo, rekonstrukce a zvelebování sboru), čímž se pak může...
|
|
|
Profil synodů CČE po r. 1990
Opočenský, Matěj ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce pátrá na základě archivních dokumentů po profilu synodu Českobratrské církve evangelické od roku 1990. První kapitola představuje postavení synodu v církvi a naznačuje krátce problematiku vyrovnání se s obdobím komunistického režimu, zvláště pak je rozvedena účast některých ordinovaných duchovních v politice a stručná reflexe "listopadových" událostí. Následující kapitola je zaměřena na komplexní postihnutí práce synodu na základě roztřídění usnesení do různých kategorií. Výsledky analýzy jsou uvedeny ve třech grafech. Cílem analýzy je ukázat převládající typ usnesení a typ, který se naopak na zasedání příliš nedostával. Třetí nejobsáhlejší kapitola se zabývá nejdůležitějšími tématy, která byla řešena na synodu. Popisuje vznik problému, jejich vývoj a důsledek pro církev. Pro vyobrazení profilu synodu ČCE jsou vyzdvižena témata: směřující dovnitř církve: církevní legislativa, prakticko-teologická témata (církevní školství, ordinace a křest …), samostatné téma Diakonie ČCE a témata, kterými chtěl synod vyjádřit svoji vůli. Tato třetí skupina přesahuje svým charakterem hranice církve. Synod se jimi obracel do necírkevního i církevního prostředí a také do ekumeny.
|
|
|
Baptistický sbor v Pardubicích v letech 1922-1989
ŠÍP, Luděk
Práce se zabývá historií baptistického sboru v Pardubicích. Sbor náleží do Bratrské jednoty baptistů v České republice a samostatným se stal v roce 1922. Práce je pak vymezena obdobím mezi léty 1922 až 1989. Zároveň však obsahuje stručné informace o Bratrské jednotě baptistů a počátcích působení baptistů na území Čech.Práce představuje historii sboru, jeho život a aktivity. Sleduje vývoj členské základny, pořádané akce, práci s dětmi a mládeží. Významná část práce je věnována prvnímu kazateli sboru Janu Řičařovi. Zvláštní pozornost je pak zaměřena na politický proces, jehož se stal obětí. V přehledu jsou uvedeny i stručné životopisy všech kazatelů sboru do roku 1989.
|
|
|
Vývoj sboru Bratrské jednoty baptistů v Sokolově po roce 1989
ŠTĚPÁNKOVÁ, Václava
Práce se zabývá analýzou vývoje sboru Bratrské jednoty baptistů v Sokolově po roce 1989, ve kterém došlo v roce 2001 k rozkolu. Teoretická část se dotýká základních eklesiologických východisek, zásad budování zdravé církve a stručně přibližuje historii a teologické důrazy Bratrské jednoty baptistů v České republice. Praktická část předkládá popis a analýzu konkrétních událostí života sboru na základě rozhovorů s bývalými i současnými členy. Následná komparace zjištěných poznatků s teoretickou částí se pokouší odkrýt příčiny, které v tomto sboru vedly k rozkolu.
|
|
|
Malá společenství katolických křesťanů ve vikariátu Karlovy Vary
GÜNZEL, Vilém
Tato práce se zabývá situácí existence malých společenství křesťanů v katolické církvi v karlovarském vikariátu a postoji duchovních pastýřů v jednotlivých farnostech. Teoretická část charakterizuje problematiku těchto společenství a zabývá se jejich významem. Praktická část obsahuje rozhovory s jednotlivými duchovními o skutečnostech prožívání věřících v malých společenstvích a jejich významu ve farnostech.
|
host ::
RSS.