Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.05 vteřin. 
Haemoproteus u pěvců: prevalence a dynamika infekce
Chalupová, Barbora ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Rody Haemoproteus a Plasmodium jsou kosmopolitně rozšířené rody krevních parazitů z kmene Apicomplexa. Oba tyto rody mají dvouhostitelský životní cyklus a jejich definitivním hostitelem jsou zástupci řádu Diptera. Oba se vyskytují u ptáků, ve kterých probíhá asexuální množení. Infekce rody Haemoproteus a Plasmodium jsou většinou asymptomatické, v ptácích dlouhodobě přetrvává latentní fáze, během které může docházet k relapsům infekce. Během sezon 2017-2019 bylo v Milovickém lese získáno 1 092 krevních vzorků ze 29 odchycených druhů pěvců. Parazité byli detekováni u 48 % jedinců. Prevalence rodu Plasmodium byla 16 %, prevalence rodu Haemoproteus 22 % a u 10 % pozitivních vzorků nebylo možné určit linii parazita. Bylo nalezeno šest nových linií rodu Haemoproteus, pracovně pojmenovaných Haemoproteus sp. linie coccoc_1, coccoc_2, coccoc_3, coccoc_4, embcit, fricoe jejichž celková prevalence byla 14 %. Nejčastější linie Haemoproteus sp. coccoc_1 dosáhla prevalence 12 %. Druhým nejčastějším zaznamenaným druhem bylo Plasmodium relictum klon Peng14-121Br2AF a izolát Cc_P1, které dosáhlo prevalence 13 %. Dynamika infekce rodů Haemoproteus a Plasmodium byla studována u vzorků získaných v letech 2014-2019. Mezisezónně bylo vyšetřeno 40 jedinců, v rámci sezóny bylo vyšetřeno 27 jedinců. Tři jedinci byli...
Haemoproteus u pěvců: prevalence a dynamika infekce
Chalupová, Barbora ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Rody Haemoproteus a Plasmodium jsou kosmopolitně rozšířené rody krevních parazitů z kmene Apicomplexa. Oba tyto rody mají dvouhostitelský životní cyklus a jejich definitivním hostitelem jsou zástupci řádu Diptera. Oba se vyskytují u ptáků, ve kterých probíhá asexuální množení. Infekce rody Haemoproteus a Plasmodium jsou většinou asymptomatické, v ptácích dlouhodobě přetrvává latentní fáze, během které může docházet k relapsům infekce. Během sezon 2017-2019 bylo v Milovickém lese získáno 1 092 krevních vzorků ze 29 odchycených druhů pěvců. Parazité byli detekováni u 48 % jedinců. Prevalence rodu Plasmodium byla 16 %, prevalence rodu Haemoproteus 22 % a u 10 % pozitivních vzorků nebylo možné určit linii parazita. Bylo nalezeno šest nových linií rodu Haemoproteus, pracovně pojmenovaných Haemoproteus sp. linie coccoc_1, coccoc_2, coccoc_3, coccoc_4, embcit, fricoe jejichž celková prevalence byla 14 %. Nejčastější linie Haemoproteus sp. coccoc_1 dosáhla prevalence 12 %. Druhým nejčastějším zaznamenaným druhem bylo Plasmodium relictum klon Peng14-121Br2AF a izolát Cc_P1, které dosáhlo prevalence 13 %. Dynamika infekce rodů Haemoproteus a Plasmodium byla studována u vzorků získaných v letech 2014-2019. Mezisezónně bylo vyšetřeno 40 jedinců, v rámci sezóny bylo vyšetřeno 27 jedinců. Tři jedinci byli...
Vliv atrapy na chování pěvců v playbackových experimentech
Kubátová, Hana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Pro zkoumání ptačího zpěvu a jeho funkcí se hojně využívá playbackových experimentů, při kterých je testovanému jedinci přehrávána nahrávka vokalizace a sleduje se jeho reakce. Většina studií používajích playback prezentuje pouze akustický stimul. Někdy se však připojuje také atrapa představující stimul vizuální. Tato literární rešerše se zabývá otázkou, zda a případně jak může přítomnost atrapy ovlivnit chování pěvců. V první části je podle zaměření vybráno několik skupin experimentů. V nich je pak porovnáváno, jak často se v daném typu experimentu atrapa používá, jak se v závislosti na její přítomnosti liší design a zejména výsledky pokusů a co o jejím použití soudí sami autoři. Následuje pokus o porovnání v rámci druhů, avšak kvůli rozličnosti experimentálních přístupů a prezentování výsledků v odlišných, často neporovnatelných fromách, nebylo možné předložit ucelené výsledky. Dále jsou rozebírány spíše ojedinělé studie, kde byly pokusy s atrapou a bez atrapy provedeny na stejných jedincích. Z rešerše vyplývá, že atrapa samcům často umožňuje projevit další vzorce chování, které mohou výzkumníci sledovat, a může tak zpřesnit vyhodnocení síly reakce. Při výzkumu agresivních signálů je pro ověření jejich spolehlivosti přítomnost atrapy nezbytná. S atrapou jsou podmínky přirozenější, avšak zvyšuje...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.