|
|
Vliv taneční výchovy na náladu a pocity jedince s paraplegií
Kaplanová, Kateřina ; Fričová, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Viléma (oponent)
Název práce: Vliv taneční výchovy na náladu a pocity jedince s paraplegií. Cíle práce: Cílem práce je zjistit pomocí dotazníku POMS, zda má taneční výchova pozitivní vliv na náladu jedince s paraplegií. Konkrétně se pak zaměřit na pocity jakými jsou deprese, aktivita, úzkost a únava. Metoda: Šetření je kvantitativního typu s využitím dotazníku POMS (dotazník měření afektivních stavů).Výzkumným souborem se stalo 40 probandů s paraplegií. 20 osob byla skupina kontrolní, 20 osob skupina experimentální Výsledky: Taneční výchovou se nám podařilo značně snížit pocit deprese, úzkosti, únavy a zvýšit aktivitu u pacientů s paraplegií. Tanec v našem případě vykazovat lepší výsledky než jiná sportovní aktivita. Klíčová slova: Taneční výchova, paraplegie, nálada, pocity, emoce, sport, hudba, aplikované pohybové aktivity
|
|
|
Ošetřovatelská péče o handicapované pacienty v nemocničním a v domácím prostředí
Polidarová, Zuzana ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Švarcová, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Ošetřovatelská péče o handicapované pacienty v nemocničním a v domácím prostředí" se zabývá problematikou péče o klienty/pacienty s transversální míšní lézí v oblasti hrudní a bederní páteře, tedy klienty/pacienty s paraplegií. V teoretické části práce jsou uvedeny základní informace a popis traumatického poškození míchy. Dále je v této části práce popsána ošetřovatelská péče o pacienta s paraplegií. Praktická část je zpracována na základě provedeného dotazníkového šetření, v rámci kterého byla oslovena skupina handicapovaných klientů s paraplegií, skupina všeobecných sester a skupina rodinných příslušníků pečujících o handicapované klienty s paraplegií. Šetření bylo zaměřeno na získání pohledu těchto 3 cílových skupin respondentů na náročnost péče o handicapovaného klienta s paraplegií a získání přehledu činností, při kterých handicapovaný klient potřebuje asistenci.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s paraplegií a kvadruplegií
HŮLKOVÁ, Zuzana
Poškození míchy s následným ochrnutím svými důsledky nepříznivě ovlivní prakticky všechny oblasti života pacienta. Pacient s paraplegií nebo kvadruplegií nemá jen omezení ve smyslu ztráty hybnosti či citlivosti na určitých částech těla, ale často je ohrožen nejrůznějšími zdravotními komplikacemi a psychickými problémy. Se zkvalitněním léčebné a ošetřovatelské péče počet těchto komplikací u pacientů po poranění páteře významně klesá. Cílem bakalářské práce bylo zjistit rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s paraplegií a kvadruplegií na spinálních jednotkách a na chirurgických odděleních, dále posouzení rozdílů ošetřovatelské péče u pacientů s paraplegií a kvadruplegií. Výzkumná část této práce byla vytvořena pomocí kvantitativního šetření formou anonymního dotazníku a k doplnění odpovědí sester pracujících na spinální jednotce byla ještě použita kvantitativní metoda sběru dat pomocí nezúčastněného strukturovaného skrytého pozorování. Výzkumný soubor metody pozorování tvořilo 32 pacientů z toho 16 pacientů s paraplegií a 16 pacientů s kvadruplegií ze Spinální jednotky Úrazové nemocnice Brno a Fakultní nemocnice Brno. Výzkumné šetření formou anonymního dotazníku bylo prováděno na spinálních jednotkách a na chirurgických odděleních v České republice. Dotazník obsahoval celkem 30 otázek. Bylo rozdáno 133 dotazníků, jejich návratnost byla 78,9 %. Celkem bylo stanoveno pět hypotéz. První hypotéza: Na spinální jednotce se zaměřuje ošetřovatelská péče u pacientů s paraplegií a kvadruplegií hlavně na podporu soběstačnosti a na aktivizaci. Tato hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza: Na chirurgických odděleních je ošetřovatelská péče u pacientů s paraplegií a kvadruplegií zaměřena na uspokojování základních potřeb. Výsledky byla tato hypotéza také potvrzena. Třetí hypotéza: U pacientů s kvadruplegií je z pohledu sester větší riziko vzniku imobilizačního syndromu než u pacientů s paraplegií. Šetřením byla tato hypotéza potvrzena. Čtvrtá hypotéza: U pacientů s kvadruplegií je z pohledu sester větší riziko vzniku infekce než u pacientů s paraplegií. V tomto případě nebyla hypotéza potvrzena. Pátá hypotéza: U pacientů s kvadruplegií je z pohledu sester větší riziko vzniku psychického onemocnění než u pacientů s paraplegií. Získané výsledky tuto poslední hypotézu nepotvrdily. Stanovené cíle práce byly splněny na základě potvrzení tří hypotéz z pěti stanovených. Bakalářská práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty Jihočeské univerzity Zdravotně sociální fakulty a také pro zdravotníky přicházející do styku s pacienty s paraplegií a kvadruplegií.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u sportujících paraplegiků, florbalistů
KAŠTÁNKOVÁ, Marta
V posledních desetiletích se péče o osoby s míšní lézí výrazně změnila. Dosavadní dostupná literatura poukazuje na fakt, že kvalita života, ať už ve fyzické, psychické či zdravotní rovině, dosáhla zlepšení. Tělesná aktivita pro osoby v chronické fázi míšního poranění je klíčovou záležitostí, která přispívá k udržení optimální zdravotní kondice. Atypický pohybový stereotyp, plynoucí z pohybu na vozíku, přispívá k možnému přetížení tělesných struktur a vzniku následných zdravotních obtíží. Tyto obtíže mohou následně osoby se speciálními potřebami limitovat v pohybu, práci i v soběstačnosti. Cílem teoretické části práce je zjistit dosavadní poznatky o vlivu tělesné aktivity na stav paraplegiků, na možné zdravotní problémy plynoucí z přetížení a jakými fyzioterapeutickými postupy je možné tyto problémy ovlivnit. Cílem praktické části je aplikace teoretických postupů do praxe v terapii třech sportujících paraplegiků. V praktické části je proveden kvalitativní výzkum, u třech náhodně vybraných osob, hráčů florbalu. Muži ve věkovém rozmezí 24 - 29 let a paraplegií s výškou léze Th8 - Th11. V rámci kineziologického rozboru a následných vyhotovením třech kazuistik, bylo provedeno pozorování pacientů po dobu pěti týdnů. Technikou rozhovoru, se specifickou otázkou, byl zjišťován subjektivní názor na vliv sportu na pohybový aparát a psychický stav. U všech třech sledovaných osob byly zjištěny obtíže s ramenním kloubem. Individuálně sestavená a vedená terapie vedla u všech třech osob ke zlepšení funkce pletence ramenního, k celkovému zlepšení postury sedu na vozíku, k úpravě svalových dysbalancí a zmírnění bolestivosti páteře. Z výsledků rozhovoru vyplývá, že pravidelná sportovní aktivita má pozitivní vliv na psychický stav pacientů, negativně se však projevuje zvýšením nároků na celý pohybový aparát.
|
|
|
Komparace podpůrných nástrojů zaměstnanosti u paraplegiků v regionu České Budějovice
DVOŘÁKOVÁ, Zuzana
Tato práce se věnuje tomu, jaké jsou možnosti pracovního uplatnění paraplegiků v regionu České Budějovice v prostorách chráněných pracovišť i otevřeného trhu práce. Prostřednictvím studia dostupných zdrojů a provedením kvantitativního výzkumu bylo zjištěno, že více paraplegiků v regionu České Budějovice je zaměstnáno na chráněných pracovištích, než v běžném pracovním poměru, zdravotně postižení paraplegií v regionu České Budějovice chtějí být zaměstnáváni a zaměstnanost u nich v životě hraje důležitou roli. Zaměstnavatelé v chráněných dílnách mají zájem zaměstnávat osoby s paraplegií. Nadále však převládá problém bezbariérovosti u většiny zaměstnavatelů na volném pracovním trhu.
|
|
|
Integrace paraplegiků ve volném čase
ZMEŠKALOVÁ, Markéta
Práce se zabývá volným časem paraplegiků a jejich integrací do volnočasových aktivit intaktní společnosti. Teoretická část charakterizuje paraplegii a její druhy. Popisuje systém péče/pomoci/podpory, který je poskytován paraplegikům. neposlední řadě se zabývá volným časem, jeho kvalitou a změnou způsobu trávení holného času a změnou kvality po míšním poranění.Praktická část obsahuje vyhodnocení dvou popisných výzkumů, které jsou zaměřeny na využívání volného času u paraplegiků.
|
host ::
RSS.