|
| |
|
|
Milevsko. Dějiny, osobnosti, památky
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Diplomová práce nazvaná Milevsko. Dějiny, osobnosti, památky se zabývá historií bohužel poněkud opomíjeného jihočeského města, ležícího mezi Táborem a Pískem. Nastiňuje dějiny Milevska od pravěku až po současnost s přihlédnutím k nejnovějším výzkumům. Větší pozornost je věnována vzniku města ve 12. století a premonstrátskému klášteru, protože jako národní kulturní památka má pro město velký význam. Práce se snaží představit i ostatní památky a zajímavosti, které si zasluhují pozornost. V příslušných pasážích byly shromážděny veškeré dostupné informace o jejich vzniku, vývoji, současném stavu a způsobu využití k různým účelům. Na základě pramenů a literatury je prezentováno kulturní bohatství města i současný vztah představitelů města k tomuto bohatství a snaha o jeho obnovu a zachování. V další části práce se pojednává o známých i dosud méně známých osobnostech milevského regionu. Informace jsou získány částečně rovněž od pamětníků, díky jejichž svědectví mohou být předloženy dosud méně známé či nepublikované informace. Větší pozornost byla zaměřena na významné osobnosti, které se dosud nedočkaly vlastní monografie, neboť právě jejich přínos a význam v různých oborech je nutné představit a zdůraznit.
|
|
|
Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí na Třebíčsku
FLORIÁNOVÁ, Lucie
Tato práce se zaměřuje na využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí na Třebíčsku. Konkrétně se zabývá třemi muzei na Třebíčsku, a to Muzeem Vysočina Třebíč, Muzeem řemesel v Moravských Budějovicích a Muzeem Jemnice. Muzea v Moravských Budějovicích a Jemnici byla zvolena záměrně, neboť jsou obě pobočkami Muzea Vysočiny Třebíč. Diplomová práce obsahuje několik částí. První částí je literární přehled, který obsahuje teoretické podklady pro následující praktickou část práce. Další částí je analýza nabídky cestovního ruchu na Třebíčsku, která se nejdříve zaměřuje na Třebíčsko obecně a teprve poté blíže zkoumá tuto nabídku ve městě Třebíč, Moravské Budějovice a Jemnice. V další části práce byl proveden marketingový výzkum vybraných kulturních zařízení na Třebíčsku, a to Muzea Vysočiny Třebíč, Muzea řemesel v Moravských Budějovicích a Muzea Jemnice. Tento výzkum je tedy analýzou poptávky cestovního ruchu na Třebíčsku. Dále byly na základě analýzy nabídky cestovního ruchu sestaveny tři SWOT analýzy, které zobrazují situaci ve vybraných městech na Třebíčsku. Všechny tyto informace poté vedly ke zpracování poslední části, a to předpoklady možného rozvoje cestovního ruchu s využitím muzeí na Třebíčsku.
|
|
|
Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí v městě Třeboň
MACHOVÁ, Eliška
Třeboň je velmi známá nejen lázeňstvím, bohatým kulturním životem a mnoha památkami, ale také rybníkářstvím a rybniční soustavou, kterou tvoří nesčetně rybníků a dalších vodních ploch. Každoročně se zde koná mnoho výstav, festivalů, divadelních představení a mnoho dalších akcí. Dominantou Třeboně je státní zámek, ale pro návštěvníky nabízí město mnohem více atraktivit. Krajina okolo Třeboně vybízí k různým druhům sportovních aktivit a díky přítomnosti mnoha rybníků také k vodním sportům. Nelze také opomenout krásnou přírodu Třeboňska, která se stala chráněnou krajinnou oblastí. Díky těmto faktorům má Třeboň výborné předpoklady pro cestovní ruch a jeho další rozvoj. Diplomová práce má stanoveny tři cíle. První cíl má za úkol analyzovat nabídku a poptávku cestovního ruchu ve městě Třeboň. Druhým cílem je na základě šetření motivace, očekávání a image vybraných kulturních zařízení provést doplnění skladby produktů pro vybrané segmenty návštěvníků. V rámci třetího cíle dojde k navržení možností komunikace a kooperace kulturních zařízení a odvětví cestovního ruchu ve městě Třeboň. Diplomová práce začíná teoretickou částí, která slouží jako podklad pro pochopení důležitých pojmů a dalších souvislostí. Dále došlo k bližší charakteristice řešeného území. Nejvíce informací o Třeboňsku poskytla situační analýza, při které byly vymezeny nejdůležitější předpoklady potřebné pro cestovní ruch. Informace získané ze situační analýzy a z dotazníkového šetření byly následně použity pro zpracování SWOT analýzy. Závěr diplomové práce se věnuje návrhům nových produktů v Třeboni a návrhům pro zlepšení komunikace a spolupráce mezi kulturními zařízeními a organizacemi působícími v cestovním ruchu.
|
|
|
Využití potenciálu Říma jako destinace pro české turisty
HLAVÁČKOVÁ, Michaela
Cílem této bakalářské práce bylo pokusit se přiblížit Řím, jeho památky a kulturu českým turistům. Atmosféra a historie tohoto "Věčného města" láká již více než dvě tisíciletí návštěvníky z celého světa. Dalším cílem práce bylo přiblížit zájemcům také kulturu a tradice, které se ve městě prezentují. Rozvrhnout zájezdy do celého roku a zároveň je organizovat tak, aby se v době návštěvy konala ve městě nějaká významná událost. Na základě informací získaných z dotazníkového šetření bylo navrženo 5 tras zájezdů. Do těchto návrhů byly zahrnuty památky, kulturní a společenské akce a individuální odpočinek pro každého turistu. Ubytování je situováno do centra města. Toho mohou využít mladí lidé, kteří chtějí mít v dosahu různé druhy zábavy, nebo prostě všichni, kterým nevadí ruch velkoměsta. Pro ostatní byl navržen zájezd s ubytováním u krásného jezera Bracciano, nad nímž stojí zámek Odescalchi. Turisté, kteří zvolí tuto variantu, mohou využít jezero a okolí k sportovním účelům. Mohou se zúčastnit nabízených fakultativních výletů po okolních Etruských památkách a navštívit hlavní město. V návrzích je využívána jak autobusová, tak letecká doprava.
|
|
|
Předpoklady rozvoje komerčních služeb ve vybrané oblasti Sdružení Růže Euroregionu Silva Nortica
MACHOVÁ, Eliška
Mikroregion Sdružení Růže se nachází v jižní části Jihočeského kraje. Jeho území tedy sahá až ke státním hranicím s Rakouskem a v rámci Euroregionu Silva Nortica rozvíjí i přeshraniční spolupráci. Mikroregion má celkem 23 obcí, které jsou z okresu České Budějovice a částečně z okresu Český Krumlov. Bakalářská práce sleduje 11 obcí z mikroregionu Sdružení Růže. Konkrétně se jedná o Borovany, Hranice, Jílovice, Ledenice, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petřikov, Srubec a Žár. Obcemi městského typu ve vymezeném území jsou Borovany a Nové Hrady. Obec Srubec je satelitem Českých Budějovic. Ostatní mají ryze venkovský charakter. Ledenice mají status obec, ale podle mého názoru je lze zařadit mezi obce městského typu. Mikroregion, a stejně tak vymezené území, je spíše zemědělsko-průmyslového charakteru i přesto, že zde převažují podnikatelské subjekty v sektoru služeb. V území je silně zakořeněná tradice zemědělství a tomu odpovídá i vysoký počet zemědělských subjektů, které zaměstnávají mnoho zaměstnanců. Nevýhodou mikroregionu je jeho nepříznivá poloha z celostátního hlediska, protože v nejodlehlejších obcích je nedostatečná infrastruktura a problémem je velká vzdálenost od centrálních sídel. Mikroregion však svou nevýhodu využívá ku prospěchu cestovního ruchu. Na území se nachází krásná příroda se spoustou přírodních zajímavostí, cyklistických tras a naučných stezek. Turisty také láká svou nabídkou historických, církevních a technických památek. Aby mohl být cestovní ruch více rozvíjen, je však potřebné zlepšit kvalitu ubytovacích a stravovacích zařízení, zajistit více doprovodných služeb cestovního ruchu, lépe vybavit turistické trasy, vybudovat lepší doprovodnou infrastrukturu a také vytvořit funkční management rozvoje cestovního ruchu. Co se týče ostatních komerčních služeb, tak ty jsou spíše dostupné ve větších obcích a městech. To samé platí i ve vymezeném území. Občané musí za většinou komerčních služeb tedy dojíždět. V menších obcích se nachází pouze malý obchod s potravinami a výčep s většinou sezónním provozem.
|
|
| |
|
|
Předpoklady rozvoje komerčních služeb ve vybrané oblasti DSO Chlum u Třeboně, Staňkov, Hamr
KOLÁŘOVÁ, Martina
Cílem této bakalářské práce je popsat vybraný mikroregion se zaměřením na danou oblast komerčních služeb, vymezit předpoklady rozvoje dané oblasti komerčních služeb a provést situační analýzu, která je velmi důležitým bodem při tvorbě strategie, pokud je nutné zjistit aktuální situaci na trhu. Dobrovolný svazek obcí Chlum u Třeboně, Staňkov, Hamr se nachází v Jihočeském kraji v jeho východní části a zasahuje pouze do okresu Jindřichův Hradec. Rozkládá se ve velice atraktivní krajině, v Třeboňské pánvi, kde se nachází veliké množství rybníků a v těsné blízkosti lázeňského města Třeboň, tudíž cestovní ruch je zde velmi hojně zastoupen. Dobrovolný svazek obcí sdružuje 3 obce - Chlum u Třeboně, který je městského typu a dále obce Hamr a Staňkov, které jsou typu vesnického. Nejvýznamnější služby má obec Chlum u Třeboně, protože je ze všech tří obcí největší. Z kulturně historického hlediska je region zajímavý díky lázeňskému městu Třeboň, ve kterém se nachází i zámek.V dobrovolném svazku tvoří převážnou nabídku komerčních služeb služby ubytovací a stravovací. Je to dáno především kvůli tomu, že tato oblast je v letním období využívána hlavně k cestovnímu ruchu. Nachází se zde mnoho kempů, penzionů, letních chat a chalup. Co se týče stravování, tak v každé obci je dostatek stravovacích zařízení a v každém kempu je také občerstvení nebo menší restaurace.Největší potenciální možnosti rozvoje nacházíme v obci Chlum u Třeboně, kde je nejvýznamnější rozdíl mezi potenciálními a využívanými možnostmi. Za podmínek využití cestovního ruchu lze dojít k vyváženému a harmonickému rozvoji nasměrovanému ke zvyšování úrovně nabízených služeb a tím i kvality života obyvatel.
|
|
|
Rodina Zeisova v táborském veřejném životě
DĚDIČOVÁ, Pavla
Práce na téma Rodina Zeisova v táborském veřejném životě mapuje dějiny Tábora ve 2. polovině 19. století. Sleduje postupnou urbanizaci a industrializaci města, přičemž se pokouší poukázat na vliv elitní táborské rodiny. Rodina Zeisova neodmyslitelně patřila mezi nejvýraznější táborské rodiny. Jejími nejvýznamnějšími členy byli Jakub a Emanuel Zeisovi. Otec se synem, kteří se angažovali v táborském veřejném životě od počátku 2. poloviny 19. století. Jakub byl prvním samosprávným starostou města v letech 1850 {--} 1870. Emanuel se stal třetím táborským starostou mezi léty 1883 {--} 1889. Následně pak stanul v čele okresu jako okresní starosta, jímž byl až do své smrti. Za dobu více než padesátiletou prošel Tábor významným rozvojem: bylo vybudováno táborské střední školství, samo město se stalo dopravním uzlem jižních Čech, rozvíjel se i průmysl. V tomto období se město vyhranilo jako výhradně české samosprávní středisko. Byly zakládány spolky, připomínala se slavná husitská minulost města a na památku národních velikánů vznikla řada pomníků. Práci uzavírá přelomové období roku 1918. Nejenom proto, že v tomto roce zemřel Emanuel Zeis, ale také proto, že rokem 1918 byla uzavřena jedna etapa národních dějin. V poslední kapitole je vykreslen obraz města a rodiny Zeisovy z pohledu význačného táborského rodáka Emanuela Chalupného. Tato část kontrastuje se zbytkem práce v tom, že postoj Emanuela Chalupného k rodině Zeisově nelze v žádném případě hodnotit jako kladný.
|
|
|
Produkt cestovního ruchu v turistickém informačním centru Telč
RIPPEROVÁ, Lenka
Práce analyzuje nabídku produktu cestovního ruchu v turistickém informačním centru v Telči. Charakterizuje nejvýznamnější přírodní i kulturně-historické atraktivity na Telčsku. Shrnuje výsledky dotazníkového výzkumu provedeného mezi návštěvníky Telče, jejich cíle, důvody příjezdu a také míru využívání turistického informačního centra v Telči. Na základě tohoto výzkumu je navržen nový produkt ve čtyřech variantách, který propojuje poznávací a pěší turistiku.
|
host ::
RSS.