|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent) ; Florjan, Slawomir (oponent)
Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot-ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco-váním poměrů kordaitů vůči koniferám v jednotlivých fosiliferních jednotkách byla provedena částečná rekonstrukce...
|
|
|
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS
Suda, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS Tato práce se zabývá paleoekologickou analýzou kvartérních sedimentů v národní přírodní rezervaci Soos, která patří mezi evropsky významné lokality s vysokou přírodní hodnotou. Lokalita Soos, stejně jako celá širší oblast Chebské pánve je z paleoekologického pohledu velmi málo prozkoumaným územím. V minulosti se v Sooské pánvi nacházelo velké jezero, ve kterém se ukládaly vrstvy křemeliny, a současně také v okolí docházelo k sedimentaci slatiny. Tyto dva typy sedimentu byly zkoumány metodou pylové analýzy a také radiokarbonově datovány. Výsledky přinášejí informace o vegetačním vývoji lokality a jejího okolí a také nové poznatky o vzniku a stáří jezera. Sedimentace slatiny v pánvi začala v preboreálu a bez přerušení pokračovala až do atlantika. Dále v profilu existuje hiát a interpretace vegetačního vývoje je tím ztížena či úplně nemožná. Začátek sedimentace křemeliny, korelovaný se vznikem vodní nádrže spadá podle radiokarbonového datování už do interstadiálu Bølling, tomu ale neodpovídá zjištěné pylové spektrum. Tento zdánlivý rozpor je v textu dále diskutován. Vlastní vodní nádrž byla velice mělká (max. 2 m) a díky specifickému chemickému složení vody pravděpodobně nehostila na svých březích ani v nádrži samotné početná...
|
|
|
Odborná rekonstrukce fosilních mořských amniot
Cettl, Karel ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Ekrt, Boris (oponent)
K vytvoření kvalitní vědecké rekonstrukce je nutná nejen řemeslná a umělecká zručnost malíře a znalost historie zobrazování prehistorických živočichů, ale i odborné znalosti z oborů anatomie, zoologie, paleontologie, paleoekologie a biomechaniky. Odborná rekonstrukce stojí na pomezí vědy a umění. Náš pohled na fosilní mořská amniota se v průběhu času měnil s přibývajícími kosterními nálezy a taktéž se vyvíjely i odborné rekonstrukce. I přesto samotné výstupy jako jsou rekonstrukce a zejména 3D modely mohou osvětlit řadu nových nebo nevysvětlených poznatků týkajících se této skupiny. A odborná rekonstrukce tak může svou činností nejen zkrášlit, ale i obohatit vědecké poznání, nebo dokonce nastínit nový směr dalšího výzkumu. Klíčová slova: Odborná rekonstrukce, fosilní mořská amniota, adaptace, anatomie, evoluce, paleoekologie biomechanika, 3D modely, trendy.
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav
V. Mencl: Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve 4 Abstrakt Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot- ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco- váním...
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
|
Lower Cretaceous belemnites (including J/K boundary interval) in the NW Tethys, biostratigraphy, palaeobiogeography and palaeoecology
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Michalík, Jozef (oponent) ; Fozy, István (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá belemnitovou faunou z oblasti Vnějších Západních Karpat, jejím systematickým určením a stratigrafickým a paleogeografickým zhodnocením. Spolu s izotopovými analýzami, zahrnujícími jak stabilní izotopy kyslíku a uhlíku, tak izotopy stroncia, vytváří komplexní obraz paleoekologických podmínek v období jursko-křídové hranice a spodní křídy. Belemniti nejsvrchnějšího tithonu a hraničního intervalu J/K nejsou obecně příliš dobře prostudovaní, jelikož se na studovaných profilech vyskytují zřídka, nebo sedimentární podmínky nejsou vhodné pro jejich zachování. Rostra belemnitů jsou tak v mediteránní provincii popsána pouze z několika lokalit. Na základě posledních výzkumů byl stratigrafický rozsah některých původně tithonských druhů rozšířen o nejspodnější křídu. Oproti tomu jsou spodnokřídoví belemniti (od pozdního berriasu) relativně rozšíření. V tethydní říši je možné studovat spodnokřídovou belemnitovou faunu v dobrém detailu a dle jejich četného zachování, také stanovit jednotlivá společenstva odpovídajcí stratigrafickým intervalům. Navíc lze modelovat jejich palebiogeografické rozšíření a případné migrace. Specifické podmínky a typ sedimentární asociace, ve které bylo rostrum uloženo, nabízí možnost zkoumání ekologických preferencí, které jednotlivé druhy...
|
|
|
Crustacea (Decapoda, Cirripedia) from the Bohemian Cretaceous Basin
Kočová Veselská, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Krobicki, Michal (oponent) ; Schweigert, Guenter (oponent)
Předkládaná práce se zabývá systematickou revizí, evolučními trendy, paleoekologií a paleogeografií korýšů ze skupin Decapoda a Cirripedia pocházejících ze svrchní křídy české křídové pánve. Práce je prezentována jako soubor devíti samostatných článků, které byly publikovány v recenzovaných odborných časopisech. V jednotlivých článcích je popisován nejen materiál z muzejních kolekcí, ale i noví jedinci nasbíraní během posledních deseti let. Disertační práce navíc obsahuje i poznámky z článků v přípravě (týká se to rodů Paraclythia a Oncopareia a acrothoracidních svijonožců). Vzhledem k tomu, že korýši z české křídové pánve byli naposledy studováni na přelomu 19. a 20. století (poté částečně revidováni v první polovině 20. století) a od té doby se velmi změnily metody používané v systematice a taxonomii, jsou publikované studie zaměřeny především na moderní popis taxonů. Nedílnou součástí této práce je tak i kapitola o tafonomii a jejím významu při určování fosilních jedinců. Díky moderní revizi byly v článcích popsány nové druhy Ctenocheles fritschi (Decapoda: Axiidea: Ctenochelidae), Archaeochionelasmus nekvasilovae (Cirripedia: Thoracica: Balanomorpha), Myolepas reussi (Cirripedia: Thoracica: Myolepadidae) a Capitulum sklenari (Cirripedia: Thoracica: Pollicipedidae). C. fritschi je jeden z...
|
|
|
Primární sukcese - metody studia a možnosti pylové analýzy
Suk, Pavel ; Abraham, Vojtěch (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Práce se zaměřuje na hlavní metody studia primární sukcese. Srovnává jejich výhody a nevýhody, škály jejich použití a výstupy, které přinášejí. Kvůli trvání sukcesního vývoje řádově ve stovkách let se mimo přímých metod studia v reálném čase často používá i nepřímá metoda - substituce prostoru za čas, využívající takzvané chronosekvence - společenstva různého sukcesního stáří tvořící sukcesní řadu. Nedodržení kritického předpokladu stejné trajektorie vývoje těchto společenstev vede často k nesprávným závěrům o průběhu sukcese. Práce představuje na příkladech tento problém a způsoby, jak mu předcházet a nabízí alternativní metodu - pylovou analýzu. Ta je v průměru používána pro větší prostorové i časové škály, částečně se ale se substitucí prostoru za čas škálově překrývá. Práce uvádí biasy pylové analýzy a způsoby jejich řešení/omezení a představuje opuštěné, částečně zatopené lomy jako vhodné prostředí pro použití této metody ke studiu sukcese na rychle rostlém limnickém sedimentu.
|
|
|
Společenstva útesotvorných korálů v historii Země
Křížová, Barbora ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Kočí, Tomáš (oponent)
Práce shrnuje současný stav poznatků o vývoji útesových ekosystémů v historii Země, počínaje nejistými prekambrickými nálezy až do konce terciéru. Práce je rozdělena do tří tematických celků podle jednotlivých eratémů. V úvodu každého celku nejprve popisuji prostředí výskytu útesů a jejich zeměpisné rozšíření v daném období. Dále zmiňuji hlavní skupiny útesotvorných organismů a změny jejich zastoupení v čase. Hlavní části jednotlivých kapitol jsou pak věnované vývoji korálnatců daného eratému, jejich prosperitě při příznivých podmínkách i dopad zhoršení podmínek na jejich výskyt. Součástí práce je tedy i popis dopadu jednotlivých událostí velké pětky vymírání na prostředí korálových útesů. Práce rovněž obsahuje srovnání systematické klasifikace korálnatců přístupem biologických a geologických věd. Klíčová slova: korálové útesy v geologické historii, evoluce, paleoekologie, složení
|
|
|
Vztah diverzity pylového spektra k diverzitě vegetace - aplikace pro studium minulosti
Koďousková, Lucie ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem pylové diverzity a rozmanitosti rostlin. Diverzita je komplexní veličina sestávající z počtu druhů, početností jedinců a relativní frekvence druhů, tzv. vyrovnanosti. Charakterizuje rozmanitost na úrovni druhové, genetické či v rámci společenstev. Její vztah s pylovou diverzitou je problematický zejména kvůli nedostatečné taxonomické přesnosti v palynologii, rozdílným pylovým produkcím a depozicím konkrétních druhů rostlin a velikostem porovnávaných vzorků - neboť s velikostí vzorku roste počet druhů v nich obsažených. Práce se dále zaměřuje na výzkumy, které se snažily pozitivní vztah mezi diverzitou pylu a rozmanitostí vegetace prokázat a popisuje, jaké postupy byly v těchto studiích použity. Druhá část práce je věnována metodice sběru vegetačních a pylových dat a jejich následnému zpracování.
|
host ::
RSS.