Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv technologie základního zpracování půdy na vybrané parametry při pěstování kukuřice seté (Zea mays L.).
ŠIMEK, Roman
Diplomová práce je rozdělena na dvě základní části. V literární části je popsán současný stav a faktory ovlivňující půdní úrodnost a její degradaci. V praktické části je na základě metodiky popsán provedený experiment zaměřený na porovnání dvou systémů založení porostu vzhledem k termínu (jarní, podzimní) provedení základního zpracování půdy. Na základě měření penetrometrického odporu a vyhodnocení odebraných neporušených půdních vzorků byl vyhodnocen vliv použité technologie zpracování půdy na její zhutnění. Z hodnot penetrometrického měření vyplývá že vyšší hodnoty byly naměřeny při podzimní zaorávce hnoje oproti jarnímu termínu. Vyšší hodnoty penetrometrického odporu byly naměřeny též na souvratích. Rozdíl v utužení kolejových řádků oproti poli je závislý na počtu provedených opatření během vegetace rostlin a měřením bylo současně zjištěno utužení spodních vrstev půdy. Z hodnot vypočtených z odebraných neporušených půdních vzorků vyplývá, že hodnoty objemové hmotnosti redukované potvrzují výsledky penetrometrického měření. Hodnoty maximální kapilární vodní kapacity charakterizují půdu na zvolených stanovištích jako ?vododržnou? a byly zjištěny vyšší hodnoty při použití minimalizační technologie zpracování půdy. Při porovnání termínu zpracování půdy, bylo dále zjištěno, že větší výnos byl při použití podzimní zaorávky hnoje a na pozemku s podzimní orbou byl naměřen i větší vzrůst a hmotnost sledované kukuřice než na pozemku s pracovními technologiemi provedenými na jaře.
Bariéry rozvoje v Etiopii: strukturální podmínky a strategie adaptace
Kuzmič, Michal ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Bariéry rozvoje v Etiopii: strukturální podmínky a strategie adaptace je případovou studií, která se zaměřuje na analýzu dopadů rizikových environmentálních faktorů na rozvoj Etiopie a na efektivitu přijatý adaptačních opatření. Práce vychází z upraveného výzkumného rámce Jareda Diamonda zaměřeného na studium kolapsu komplexních společností. Současný odborný diskurz environmentálních rizikových faktorů populačního růstu, deforestace a půdní degradace a variability klimatu je formalizován do podoby kauzálních modelů a rozšířen o aktuální statistická data. Práce dochází k závěru, že přijatá adaptační opatření na oficiální i komunitní úrovni mají pouze omezený efekt na eliminaci rizikových faktorů. Etiopie se s ohledem na závislost na každoroční humanitární pomoci dlouhodobě ocitá ve stavu analytického kolapsu. Pro překonání tohoto stavu je zapotřebí transformovat systém subsistenční zemědělské výroby.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.