|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po replantaci na horní končetině
KOVÁČOVÁ, Michaela
Teoretická část bakalářské práce se zabývá nejdříve anatomií horní končetiny, poté uvádí do oboru traumatologie, kde se čtenář dozví o amputačním poranění, především o druzích amputačního poranění a základů první pomoci u těchto zranění. Dále je zaměřena na předoperační přípravu u pacientů s indikací k replantaci, průběh výkonu, pooperační péči a ošetřovatelskou péči o pacienty po replantaci na horní končetině. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci na horní končetině. Sestry pečující o tyto pacienty mají spoustu nelehkých úkolů, které musejí plnit svědomitě a s rozvahou. Aby péče o tyto pacienty odpovídala standardům ošetřovatelské péče, musejí mít sestry dostatečné znalosti, což bylo druhým zkoumaným cílem této bakalářské práce. K dosažení těchto cílů byla v praktické části zvolena kvalitativní metodologie. Byly vytvořeny polostrukturované rozhovory vztahující se k výzkumným otázkám. Výzkumným vzorkem byly sestry pracující na oddělení, kam jsou amputační poranění směřována nejčastěji, a to na oddělení úrazové chirurgie. Bylo zjištěno, že v případě, kdy si sestry nejsou jisté, jak v péči postupovat a neznají přesné zásady, obrátí se buď na lékaře, nebo zkušenější kolegyně. Učivo ohledně replantací se ve školách jeví jako nedostatečné. Jelikož shrnutí a následné opakování postupů má svůj význam, vytvořit seminář na téma Ošetřovatelská péče o pacienty po replantaci na horní končetině se jeví jako smysluplné a nápomocné sestrám v péči o pacienty s touto problematikou.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s náhlou příhodou břišní
JAREŠOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou sestry v péči o pacienty s náhlou příhodou břišní (NPB) se zaměřením na předoperační a pooperační péči u pacientů s NPB, po-hledem pacientů a sester. Bakalářská práce je tradičně rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a na praktickou část. Cílem této práce bylo zmapovat předoperační a pooperační ošetřovatelskou péči u pa-cienta s NPB. Výzkumná část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostruk-turovaného rozhovoru se sestrami pracujícími na chirurgickém oddělení a pacienty, kteří prodělali NPB. Teoretické saturace bylo dosaženo při počtu 5 sester a 5 pacientů. Nahrané rozhovory byly doslovně transkribovány. Získané informace byly zpracovány otevřeným kódováním a následně kategorizovány. Výzkumné šetření probíhalo v dubnu 2021. Z výsledků pacientů vyplývá, že dotazovaní nejsou zcela schopni v akutním stavu s NPB vnímat předoperační péči. Výzkumné šetření dále prokázalo, že oblast poope-rační péče se u pacientů s NPB neliší od poskytované pooperační péče u pacientů, kteří jsou po plánovaném výkonu. Dále dotazovaní pacienti znají zásady, které musí dodr-žovat při propouštění do domácího prostředí, což svědčí o správné edukaci ze strany sester. Výsledky u dotazovaných sester ukázaly, že znají postupy dle ošetřovatelského stan-dardu v akutní předoperační a pooperační péči u pacienta s NPB. Výsledky výzkumu v oblasti předoperační péče poukázaly na nedostatečnou psychickou přípravu před akutním výkonem u pacientů s NPB. Dotazované sestry jsou si tohoto problému vědo-my. Podle nich tento problém souvisí s nedostatkem času na celou předoperační pří-pravu, včetně přípravy psychické. Z bakalářské práce vyplynulo, že je nutné, aby spolu sestry více spolupracovaly a věnovaly se psychické podpoře pacienta před operací NPB. Výsledky práce mohou sloužit jako studijní materiál pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Management péče o pacienta se zaměřením na anestezii před plánovaným operačním zákrokem
HOLKUPOVÁ, Klára
Cílem této bakalářské práce je zmapovat specifika práce anesteziologické sestry. Pro splnění cílů byly stanoveny 2 hlavní výzkumné otázky: "Jaké činnosti vykonává anesteziologická sestra?", "Jakou má anesteziologická sestra úlohu v multidisciplinárním týmu?". Cíle je dosaženo pomocí kvalitativního šetření, které bylo prováděno formou polostrukturovaných rozhovorů se šesti anesteziologickými sestrami z nemocnic Jihočeského kraje. Pro výběr a získání informantů byla použita technika "snow ball". Sběr dat probíhal od března do června roku 2020. Získaná data byla kódována metodou "tužka a papír" a rozdělena do kategorií a podkategorií. První část práce je rozdělena na kapitoly a podkapitoly zabývající se managementem, anestezií, povoláním anesteziologické sestry a přípravou pacienta před operačním zákrokem. Praktická část práce zpracovává a rozebírá provedené rozhovory s anesteziologickými sestrami, kdy k analýze výzkumných dat je použita metoda otevřeného kódování. Z analýzy získaných dat jsme dostali ucelený pohled na povolání anesteziologické sestry. Anesteziologické sestry poskytují ošetřovatelskou péči o pacienta před operačním zákrokem, během něj, i po skončení operačního zákroku. Mimo jiné připravují operační sál, anesteziologické pracoviště, kontrolují a připravují potřebné pomůcky a přístroje. Během poskytování komplexní péče o pacienta zmiňují jako nepostradatelnou součást práce komunikaci a spolupráci se všemi členy multioborového týmu. Členové týmu spolu vzájemně komunikují, spolupracují a pomáhají si, aby zajistili kvalitní péči o pacienta. Bakalářská práce může sloužit v praxi jako motivace pro studenty všeobecné sestry, k dalšímu vzdělávání a k výkonu povolání anesteziologické sestry. Celá práce má přiblížit náplň práce anesteziologických sester. Výstupem této práce je odborný článek zprostředkující informace pro zdravotnický personál v odborném periodiku.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci.
NOVOTNÁ, Stanislava
Srdeční vady se dělí na kritické a nekritické, kdy velká většina srdečních vad vyžaduje okamžité zahájení léčby či operaci. Tato bakalářská práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci. První cílem této práce bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí před kardiochirurgickou operací. Druhým cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí po kardiochirurgické operaci, a třetím cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci z pohledu rodičů. V bakalářské práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. První výzkumná otázka se týkala specifik ošetřovatelské péče u dětí před kardiochirurgickou operací. Druhá výzkumná otázka si kladla za svůj cíl zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí po kardiochirurgické operaci. U první hypotézy nás zajímalo, zda jsou rodiče dětí podstupujících kardiochirurgickou operaci edukováni o ošetřovatelské péči. Druhá hypotéza zjišťovala, zda jsou rodiče dětí podstupujících kardiochirurgickou operaci spokojeni s ošetřovatelskou péčí. První část výzkumu probíhala metodou kvalitativního šetření, formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, které se starají o děti před či po kardiochirurgické operaci. Druhá část výzkumu byla prováděna metodou kvantitativního šetření, formou anonymních dotazníků s rodiči dětí před a po kardiochirurgické operaci. Z rozhovorů v kvalitativním šetření vyplynulo, že sestry mají dostatečné znalosti v oblasti předoperační a pooperační péče. Dokážou samostatně říci, jaká je zapotřebí předoperační příprava, které odběry jsou před operací důležité, jaká premedikace je vhodná a od kdy má být dítě lačné, což je v případě novorozenců velmi důležité. V pooperační péči jsou jejich znalosti až nadstandardní. Dokážou zhodnotit komplikace po operacích a při potřebě jsou schopné samostatně zasáhnout. Jsou orientovány v oblasti odběrů a vyšetření, která jsou zapotřebí udělat bezprostředně po příjezdu ze sálu, a dokážou zhodnotit, jakým způsobem zatěžovat trávicí trakt po operaci. Velký poznatek vychází z komunikace s rodiči, kde sestry vidí velká úskalí, která by se mohla řešit formou seminářů o komunikaci. Z vyhodnocení výsledků kvantitativního šetření bylo zjištěno, že rodiče dětí jsou dostatečně edukováni v oblasti ošetřovatelské péče a jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí. Na základě výsledků je možné konstatovat, že v porovnání s teoretickými poznatky mají sestry v podstatě totožné znalosti. Předoperační a pooperační péče u dětí se srdečními vadami je velice náročná a zatěžující, a to nejen pro dítě, ale i pro sestry, a proto je potěšující, že rodiče dětí byli na základě výsledků spokojeni s edukací a ošetřovatelskou péčí.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence v rámci perioperační péče.
BENEŠOVÁ, Nikola
Zvoleným tématem diplomové práce je ošetřovatelská péče o novorozence v rámci perioperační péče, veškerá specifika a odlišnosti, z ošetřovatelského pohledu. Hlavním úkolem bylo zjistit, co všechno sestry v rámci perioperační péče musí zajistit a jaké jsou jejich postupy. V neposlední řadě jsme se zajímali o rozdíly ošetřovatelské péče, především podle věku novorozenců. Bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, které probíhalo pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami perinatologických center. Do výzkumu bylo zapojeno celkem 10 respondentek různého vzdělání, a s odlišnou délkou praxe. Sestry si nejčastěji pod pojmem perioperační péče představují péči před operací, během operace a po ní. Většiny z nich se potom týká hlavně předoperační příprava dítěte a následně pooperační péče. Pouze 2 z 10 dotazovaných se přímo účastní operačního výkonu a provázejí tak novorozence v rámci celé perioperační péče. Z hlediska předoperační péče nejčastěji ihned dítě identifikují, kontrolují vitální funkce, účastní se krevních odběrů, kdy rovnou zajistí žilní vstup, podávají medikaci dle ordinací lékaře, připravují operační pole a komunikují s rodiči. Nejvíce s matkami, které bývají jako doprovod u dítěte téměř ve většině případů. Potom vezou dítě na operační sál, kde ho předají, aby si jej mohly následně po zákroku převzít. Samozřejmě vše zapisují do dokumentace a některé kontrolují podepsané informované souhlasy. Intraoperační péče pak spočívá především v kontrole novorozence, asistenci lékaři při zajištění dýchacích cest-intubaci, ale i během celého operačního výkonu. Nejčastěji se u dětí operují kýly, střeva a srdce. Souhrnně sestry zmiňovaly chirurgické operace vývojových vad. Po operaci, kdy si sestry dítě převezmou, je většinou uloženo na oddělení neonatologické JIP. Kde mají připravený ventilátor, inkubátor a veškerou medikaci. Pravidelně kontrolují a zapisují vitální funkce, sledují operační ránu a její okolí, příjem a vylučování, zajišťují výživu a další. Nezapomínají také na hodnocení bolesti, nejčastěji dle škály NIPS a edukaci rodičů. Pooperační komplikace se vyskytují spíše ojediněle, ale jsou známy infekce, krvácení nebo třeba abstinenční syndrom po podávání opiátů. Ze shromážděných dat je patrný pouze jeden rozdíl vztahující se k věku operovaných novorozenců. Tím je, že některé operace se vyskytují více u nezralých, například nekrotické enterokolitidy. Jinak se celkově nejvíce operují právě novorozenci narození před stanoveným termínem porodu a extrémně nezralí. Pokud by sestry měly možnost něco měnit nebo zlepšovat v rámci perioperační péče z pohledu ošetřovatelského, byl by to především větší kontakt matky s dítětem a důsledné dodržování aseptických postupů. Jinak je většina sester spokojena, chválí si vysoce specializovanou péči, spolupráci lékařského týmu, včetně dětských lékařů a specialistů, s týmem ošetřovatelským. Z toho vyplývá i stále se snižující úmrtnost rizikových a patologických novorozenců a zlepšující se kvalita života těchto dětí po operacích.
|
|
|
Zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy
HAUSEROVÁ, Kateřina
S onemocněním štítné žlázy se setkáváme, po diabetu mellitu, jako s nejběžnějším onemocněním žláz s vnitřní sekrecí. Nejčastějšími onemocněními štítné žlázy jsou záněty, nádory, struma neboli zvětšení štítné žlázy, hyperfunkce a hypofunkce štítné žlázy. Indikacemi k operačnímu zákroku jsou, kromě jiného, maligní a benigní onemocnění štítné žlázy. V pooperační péči platí jak všeobecné zásady, tak specifické zásady pooperační péče, která se řídí stavem pacienta, druhem operačního výkonu a požadavky operatéra. Poskytování správné ošetřovatelské péče má též napomáhat předcházení vzniku možných pooperačních komplikací. Bakalářská práce s názvem "Zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy" je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá anatomií a fyziologií štítné žlázy a jejího okolí, potřebou jódu pro štítnou žlázu, popisuje jednotlivá onemocnění štítné žlázy, diagnostikou a léčbou onemocnění štítné žlázy. Dále ošetřovatelskou péčí před a po operaci štítné žlázy, vznikem možných komplikací a v neposlední řadě domácí péčí po propuštění pacienta z nemocnice. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zvláštnosti v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy a zjistit režimová opatření a jejich znalost u pacientů po operaci štítné žlázy na chirurgickém oddělení. K dosažení cílů byly vytvořeny výzkumné otázky. O1: Jaké existují zvláštnosti v ošetřovatelské péči před operací štítné žlázy? O2: Jaké existují zvláštnosti v ošetřovatelské péči po operaci štítné žlázy? O3: Jaká jsou režimová opatření u pacientů po operaci štítné žlázy? O3: Jaké znalosti mají pacienti o režimovém opatření po operaci štítné žlázy? Pro získání potřebných dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Ke zpracování této bakalářské práce bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Jako technika sběru dat byly použity polostrukturované rozhovory. Na základě rozhovorů byla sestavena kategorizace. Výzkumné šetření proběhlo na chirurgickém oddělení, kde se vyskytují pacienti s onemocněním štítné žlázy.Z šetření vyšlo, že sestry znají zásady péče a jsou dostatečně informovány o ošetřování pacienta s onemocněním štítné žlázy. Z rozhovorů byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče, které by se měly dodržovat po celou dobu hospitalizace pacienta s onemocněním štítné žlázy. Sestry v rozhovorech zdůrazňují rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče před a po operaci štítné žlázy u pacienta. Z šetření bylo dále zjištěno, že by sestry uvítaly i další odborné semináře, které se zabývají danou problematikou, o ošetřování pacienta s onemocněním štítné žlázy. Dále byla zjištěna informovanost a znalost režimových opatření u pacientů po operaci štítné žlázy. Na základě získaných dat z rozhovorů s pacienty, kteří uvádějí, že jejich informovanost a tedy i znalost režimových opatření po operaci štítné žlázy, jsou minimální a nedostačující. Výsledkem bakalářské práce bylo zjištění zásad péče o pacienty s onemocněním štítné žlázy. Byly zjištěny zásady ošetřovatelské péče u pacientů před a po operaci štítné žlázy. Dále byly zjištěny režimová opatření u pacientů po operaci štítné žlázy a znalost těchto režimových opatření u pacientů po operaci štítné žlázy. Tato bakalářská práce nastiňuje zvláštnosti v ošetřovatelské péči o pacienta s onemocněním štítné žlázy, zásad režimových opatření po propuštění pacienta z nemocnice a jejichž dodržování je mimo jiné podmínkou pro časné zotavení pacienta a jeho návrat do běžného života. Na základě získaných poznatků z šetření a z dostupných zdrojů bude vytvořen leták o zásadách ošetřovatelské péče u pacientů po operaci štítné žlázy. Bakalářská práce dále poslouží jako studijní materiál těm, kteří mají zájem se dozvědět něco víc o problematice péče o pacienty s onemocněním štítné žlázy.
|
|
|
Edukace dětí v nemocnici před operací na oddělení ušní, nosní, krční
EKHARDTOVÁ, Miroslava
Cílem této práce bylo odkrývání jevů v účinné edukaci dětí v nemocnici před operací na oddělení ORL a vytvoření funkčního edukačního materiálu, využívajícího prvky herní terapie. Teoretická část obsahuje informace o problematice hospitalizovaných dětí, jejich vnímání nemoci a hospitalizace a přináší fakta o negativních reakcích dětí na toto náročné období. Popisuje edukaci dětí v nemocnici a seznamuje s jednoduchým návodem ke komunikaci s dítětem. Přibližuje práci sestry na oddělení ušní, nosní, krční a obeznamuje s nejčastěji prováděnými výkony u dětí na tomto oddělení. Další část je zaměřena na předoperační přípravu a poslední oddíl je věnován herní terapii. K dosažení cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jak probíhá edukace dětí na oddělení ORL ve vybraném pracovišti? 2. Jaké edukační strategie jsou používány u dětí v oblasti předoperační péče na oddělení ORL na vybraném pracovišti? 3. Jaká je účinnost aplikované edukační strategie na principu herní terapie? Takto nastavený výzkumný záměr směřoval ke kvalitativnímu šetření. Rámcově bylo výzkumné šetření rozděleno do třech fází, jejichž výsledky shrnuje praktická část. Sběr dat byl uskutečněn v období prosince roku 2014 až března roku 2015 na oddělení ušní, nosní, krční v nemocnici v Jindřichově Hradci. První fáze byla zaměřena na rozhovory se sestrami. Uskutečněno bylo pět polostrukturovaných rozhovorů, které obsahovaly osm otázek. Ve druhé fázi bylo uskutečněno pět polostrukturovaných rozhovorů se zákonnými zástupci hospitalizovaných dětí. Interview se zákonnými zástupci obsahovalo sedm otázek. Toto šetření bylo doplněné o přímé strukturované pozorování, zaměřené na edukaci dětí a jejich zástupců v nemocnici před operací. Vzhledem k chodu oddělení bylo zvoleno pozorování při příjmu, neboť zde je edukace nejrozsáhlejší. Ve třetí fázi byl aplikován vytvořený edukační materiál, který byl vytvořen na základě výsledků z prvních dvou fází. Tento materiál má podobu elektronické prezentace, vytvořené v programu Microsoft PowerPoint. Prezentován byl na tabletu. Další pomůckou byl plyšový medvěd. Po realizaci edukace s prvky herní terapie byly uskutečněny tři rozhovory. Jeden se sestrou, které byl materiál představen a dva se zástupci edukovaných dětí. Výsledky tohoto šetření ukázaly, že zdroj informací je převážně lékař. Sestra doplňuje edukaci na oddělení. Dotazované sestry si uvědomují význam edukace pro dítě a jejich rodiče. Edukace je prováděna slovní metodou a individuální formou zprvu na vyšetřovně, dále na nemocničním pokoji, případně na sále těsně před operací, kdy si dítě, pokud to jeho stav dovoluje, může osahat dýchací masku. Edukace je však zaměřena převážně na zákonného zástupce. Velkou výhodou pro děti je, že na sál mohou být doprovázeny v přítomnosti rodiče, který po jejich uspání odchází. Efektivnost edukace si sestry kontrolují. Znepokojující je odpověď jedné sestry, která se domnívá, že needukované dítě před operací se bude cítit stejně, jako to edukované. I když dotazované sestry uváděly demonstrativní pomůcky či hračky, pozorování edukace u dětí tato tvrzení nepotvrdilo. Prvky herní terapie se na daném oddělení vyskytují jen minimálně. Sestry, které se interview zúčastnily, se k edukaci s prvky herní terapie vyjadřovaly kladně, ale negativním jevem v této strategii shledávají nedostatek času. Zjištěnou skutečností je, že dotazovaní zákonní zástupci byli ve valné většině s odvedenou edukací nadmíru spokojeni. V praktickém cíli byl aplikován edukační materiál.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u žen s onemocněním děložního čípku a jeho chirurgickým řešením, tj. konizace a rekonizace
NEDOROSTOVÁ, Veronika
V České republice je ročně diagnostikováno 1 050 až 1 100 případů rakoviny děložního čípku. Za prekurzory invazivního karcinomu děložního hrdla jsou označovány dysplastické změny děložního epitelu. Tyto dysplázie patří k přednádorovým procesům, které jsou označovány jako prekancerózy. Jako jediný akceptovatelný způsob ošetření prekanceróz děložního hrdla se považuje chirurgický výkon konizace, popřípadě reexcizní výkon rekonizace. S výkonem konizace je také spojená předoperační a pooperační péče. Tato péče patří do ošetřovatelského procesu, který provádí porodní asistentka. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou, tedy výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na onemocnění děložního hrdla, prekancerózy, jejich popis, diagnostiku, screening a také na významné rizikové faktory. Dále byla co nejpřesněji shrnuta léčba prekanceróz, a to zejména jejich chirurgické ošetření konizací, popřípadě reexcizním výkonem rekonizací. Do této teoretické části byla také včleněná ošetřovatelská péče v souvislosti s onemocněním děložního čípku a jeho chirurgickým ošetřením. Praktická část bakalářské práce byla zaměřena na kvalitativní výzkum v kombinaci s kvantitativním výzkumem. Cílem kvalitativní výzkumného šetření byla informovanost o předoperační a pooperační péči a také zmapování ošetřovatelské péče o ženy s onemocněním děložního čípku. V kvantitativním výzkumném šetření byly stanoveny dva cíle, které se týkaly snižujícího se věku žen s onemocněním děložního čípku a prognóze tohoto onemocnění v budoucnosti. Na základě těchto vytyčených cílů byly v kvalitativním výzkumném šetření stanoveny tři výzkumné otázky, které se obracely na to, jak vnímají ženy s onemocněním děložního čípku provádění ošetřovatelské péče a jaké dostupné informace mají o předoperační a pooperační péči v rámci tohoto onemocnění. Kvantitativní výzkum si vytyčil dvě hypotézy, které předpokládaly, že věk žen s výskytem onemocnění děložního čípku se snižuje a zda ženy s tímto onemocněním podstoupily po konizaci další operační zákrok. Kvalitativní výzkum probíhal na gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s., a výzkumný soubor tvořilo šest žen, u nichž byl proveden výkon konizace a rekonizace. Nástrojem sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor, který se týkal onemocnění děložního čípku. Dále byla zpracována sekundární analýza vybraných dat z ošetřovatelské a zdravotnické dokumentace Nemocnice České Budějovice, a. s., v letech 2005 2014, v rámci kvantitativního výzkumného šetření. Z výsledků kvalitativního výzkumu lze prokázat, že podané informace ženám, o předoperační přípravě směřují do ordinace obvodního gynekologa, který vyjadřuje svou nezastupitelnost v předávání těchto informací. Porodní asistentky jsou zase nepostradatelné v informovanosti o ošetřovatelské péči před výkonem, ale naopak v informovanosti o pooperační péči vykazují nedostatky.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o operační pole před operací a po operaci
KRATOCHVÍLOVÁ, Michaela
Teoretická východiska Příprava operačního pole je důležitou součástí každé předoperační přípravy. Samotnou operační přípravu nelze před operačním výkonem ošidit. Ve většině případů bez důkladné operační přípravy lékař neprovede operační výkon. Výjimkou jsou urgentní operační výkony, u kterých se zajišťuje pouze ta nejzákladnější příprava před operací. Vlastní předoperační přípravu rozdělujeme na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední. Do krátkodobé předoperační přípravy zahrnujeme i přípravu operačního pole. Důkladná a správně provedená příprava operačního pole snižuje vnik pooperačních komplikací spojených s operační ránou. K předcházení pooperačních komplikací slouží následná pooperační péče. Tato péče je zaměřena na kontrolu aktuálního zdravotního stavu klienta po operačním výkonu, ale také na kontrole operační rány a jejího krytí. Tyto kontroly jsou jak povinností sestry, tak i povinností lékaře. V tomto raném pooperačním období je klient přijat na standardní lůžkový pokoj, nebo na pooperační pokoj. V případě vzniku komplikací během operačního výkonu je klient přijat na oddělení JIP nebo ARO. Cíle práce Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu a zjistit rozdílnost přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem. Dále také zjistit zda sestry provádějí předoperační a pooperační péči o operační pole správně. K těmto cílům byly zvoleny tyto otázky: Jaké jsou rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu? Jaký je rozdíl přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem? Jak provádějí sestry předoperační a pooperační péči i operační pole? Použité metody K získání potřebných informací byla zvolena kvalitativní forma výzkumného šetření pomocí hloubkových rozhovorů, metodou dotazování a následném pozorováním respondentek. Pozorování bylo provedeno metodou skrytého pozorování. Respondentkami byly sestry z urologického a chirurgického oddělení, z nemocničního zařízení na Vysočině. Sběr dat byl proveden od února do března 2014. Získaná data byla dále analyzována metodou otevřeného kódování. Výsledky Následně přepsané rozhovory a pozorování byly podrobeny důkladné analýze dat, metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Z celkové analýzy dat posléze vzniklo pět kategorií: Předoperační příprava před plánovaným operačním výkonem, Předoperační příprava před akutním a urgentním operačním výkonem, Příprava operačního pole, Péče o operační ránu po operaci, Zdravotnická dokumentace. Závěr Z výzkumu vyplývá, že o celkové předoperační a pooperační péči mají sestry velké povědomí. Zarážející je však fakt, že během poskytování této péče velmi kolísá dodržování zásad bariérové péče a intimity klienta. Závěr této práce by měl směřovat především ke zdokonalení předoperační a pooperační péče o klienta a k odstranění zjištěných nedostatků v poskytované ošetřovatelské péči. Praktickým výstupem této bakalářské práce bude článek v odborném sesterském časopise.
|
|
| |
host ::
RSS.