|
|
Specifika utváření vztahu dítěte k přechodovému objektu
TŘÍSKOVÁ, Kristina
Bakalářská práce se zabývá tématem specifika utváření vztahu dítěte k přechodovému objektu. Vlastním cílem práce je popsat a analyzovat, jak se vztah dítěte k přechodovému objektu utváří. Teoretická část popisuje problematiku přechodových jevů a objektů s důrazem na citovou vazbu, kterou si dítě k tomuto předmětu utváří. Zaměřuje se také na zdroj primární vazby a attachment, jakožto významné činitele během utváření této vazby. Praktická část je tvořena v kvalitativním designu a pro získání dat využívá hloubkových rozhovorů s učitelkami v mateřské škole a s rodiči dětí.
|
|
|
Přechodové objekty u dětí
JANEČKOVÁ, Kristina
Bakalářská práce se zabývá přechodovými objekty u dětí. Cílem práce je zkoumat a popsat, jaké typy přechodových objektů děti vlastní, jak dlouho již objektem disponují a zda vlastní více než jeden přechodový objekt v určitém období. Dalším předmětem zkoumání je popis emotivity a projevů chování v souvislosti s přechodovým objektem. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a výzkumnou. Teoretická část obsahuje popis přechodového objektu a jeho význam pro vývoj dětské psychiky, specifika dětského vnímání světa v předškolním období, důležitost hry a v neposlední řadě vliv rodičovství na vlastnění přechodového objektu. Výzkumná část je tvořena vlastním výzkumem a jeho interpretací. Výzkumný soubor je tvořen matkami a učitelkami dětí předškolního věku. Použitou metodou sběru dat je polostrukturovaný rozhovor s rodiči a učitelkami dětí, který je analyzován kvalitativním přístupem. V závěrečné části jsou popsány možnosti dalšího výzkumu problematiky.
|
|
|
Případová studie: mateřská škola a dětská kultura
Saladygová, Magda ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato případová studie se pokouší na základě terénního výzkumu provedeného v jedné mateřské škole popsat proces přechodu dítěte od rodiny do širší společnosti. V rámci tohoto procesu byly pozorovány a popsány specifické způsoby jednání jednotlivých aktérů: rodičů, učitelů a především pak samotných dětí, které mají výrazný inscenační charakter. Východiskem práce je přesvědčení Lawrence Hirschfelda v článku "Why Don't Antropologists like Children?" (Hirschfeld, 2002), že děti jsou v procesu přijímání společenských norem a hodnot aktivními činiteli, kteří rovněž vytváří to, co sám autor nazývá tzv. "dětskou kulturou". Proces oddělování se od rodiny je pak v první řadě procesem oddělování se od matky. V této souvislosti byla pozorována a popsána specifická instituce tzv. zástupného objektu (fr. "doudou"). V prostředí mateřské školy se rovněž formuje skupina dětí v konkrétním čase a místě a s tím související skupinová identita. Veškeré způsoby jednání, které se uplatňují v popsaném přechodu od rodiny do širší společnosti, zasahují i "tělesnost" dítěte. Právě skrze ní jsou společenské normy a pravidla přijímány. Klíčová slova: Přenos kulturních norem a hodnot, raná skolarizace, přechodový objekt, object-relations theory, vazbové chování (attachment behavior), skupinová identita, embodied experience,...
|
|
|
Případová studie: mateřská škola a dětská kultura
Saladygová, Magda ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato případová studie se pokouší na základě terénního výzkumu provedeného v jedné mateřské škole popsat proces přechodu dítěte od rodiny do širší společnosti. V rámci tohoto procesu byly pozorovány a popsány specifické způsoby jednání jednotlivých aktérů: rodičů, učitelů a především pak samotných dětí, které mají výrazný inscenační charakter. Východiskem práce je přesvědčení Lawrence Hirschfelda v článku "Why Don't Antropologists like Children?" (Hirschfeld, 2002), že děti jsou v procesu přijímání společenských norem a hodnot aktivními činiteli, kteří rovněž vytváří to, co sám autor nazývá tzv. "dětskou kulturou". Proces oddělování se od rodiny je pak v první řadě procesem oddělování se od matky. V této souvislosti byla pozorována a popsána specifická instituce tzv. zástupného objektu (fr. "doudou"). V prostředí mateřské školy se rovněž formuje skupina dětí v konkrétním čase a místě a s tím související skupinová identita. Veškeré způsoby jednání, které se uplatňují v popsaném přechodu od rodiny do širší společnosti, zasahují i "tělesnost" dítěte. Právě skrze ní jsou společenské normy a pravidla přijímány. Klíčová slova: Přenos kulturních norem a hodnot, raná skolarizace, přechodový objekt, object-relations theory, vazbové chování (attachment behavior), skupinová identita, embodied experience,...
|
host ::
RSS.