|
|
Vývoj přísad redukující smrštění navržených pro alkalicky aktivované materiály
Šístková, Pavlína ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem přísad redukující smrštění navržených pro alkalicky aktivované materiály na bázi vysokopecní strusky. Hlavním úkolem této práce je vybrat na základě provedených experimentů nejvhodnější přísadu redukující smrštění, u které bude možné pozorovat minimální smrštění a zároveň nebude negativně ovlivňovat vlastnosti alkalicky aktivované vysokopecní strusky. V experimentální části práce byly připraveny zkušební trámečky obsahující přísady redukující smrštění, u kterých bylo měřeno smrštění a úbytek hmotnosti. Kromě toho byly sledovány mechanické vlastnosti jednotlivých trámečků, jako je pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Dále bylo měřeno povrchové napětí jednotlivých přísad redukujících smrštění ve směsi s porovým roztokem. Hydratační proces alkalicky aktivovaných materiálů při působení přísad redukujících smrštění byl sledován na základě kalorimetrické analýzy. Mikrostruktura připravených vzorků byla pozorována pomocí skenovací elektronové mikroskopie.
|
|
|
Vliv iontů na účinnost přísad redukující smrštění v alkalicky aktivovaných systémech
Vašíčková, Kateřina ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály vykazují značné smrštění vysycháním, zejména pokud jsou aktivovány vodním sklem, což brání jejich širšímu průmyslovému využití. Tato práce zkoumá vliv přísad redukujících smrštění (SRA) na bázi polypropylenglykolu na smrštění vysycháním alkalicky aktivované vysokopecní strusky (VPS). Cílem této práce je určit účinnost SRA vedoucí ke snížení smrštění vysycháním a zjistit vliv různého typu alkalického aktivátoru s měnícím se silikátovým modulem. Bylo pozorováno, že vysoký obsah alkálií pozitivně ovlivnil účinnost SRA. Čím vyšší množství alkálií bylo v systému, tím docházelo k nižšímu smrštění. Tento jev měl za následek začlenění většího množství vody do alkalicky aktivované struktury, čímž bylo zabráněno jejímu vypaření vedoucímu k nižší hmotnostní změně. Naproti tomu negativní vliv SRA na mechanické vlastnosti byl zaregistrován u malt s nízkým obsahem alkálií, což bylo spojeno i s nízkým stupněm hydratace vedoucí k vytvoření nedostatečného množství C-S-H gelu.
|
|
|
Studium možností redukce objemových změn a vývoje hydratačních teplot v betonech
Pikna, Ondřej ; Ťažký, Tomáš (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Objemové změny jsou jednou z prioritních charakteristik betonu, které hrají roli hlavně v trvanlivosti konstrukce. Nízké objemové změny bývají požadovány u konstrukcí typu průmyslových podlah, masivních či vodonepropustných konstrukcí. Jednou z možností redukce těchto změn je využití minerálních příměsí a vhodné skladby kameniva. Další možností je využití protismršťovacích přísad. U těchto přísad může nastat problém s účinností (dlouhodobou) a kompatibilitou s ostatními komponenty směsi. Proto je snahou této práce využít dostupných postupů pro maximální redukci hydratačních teplot a smrštění.
|
|
|
Možnosti redukce smršťování betonů a vývoj receptur betonů s omezeným smršťováním
Stoklásek, Martin ; Louda,, Pavel (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice objemových změn betonu a jejich příčiny vzniku. V teoretické části jsou popsány jednotlivé druhy objemových změn betonů a příčiny jejich vzniku. Vliv vstupních surovin betonové směsi a podmínky betonáže na objemové změny. Dále jsou řešeny metody k redukci objemových změn. Experimentální část je zaměřena na vývoj receptur s omezenými objemovými změnami. U nichž je sledován vývoj smrštění od raného věku až po dobu 60 dní a současně je sledován i vývoj pevností v tlaku v čase 2,7, 28 a 60 dní.
|
|
|
Vývoj speciálních vysokopevnostních betonů s nízkými objemovými změnami
Meruňka, Milan ; Hela,, Vlastimil (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou objemových změn betonu, zejména smršťováním betonu. Jsou popsány jednotlivé druhy objemových změn betonů, příčiny, vzniky a způsoby, kterými je lze eliminovat. Experimentální část je zaměřena na sledování objemových změn betonu do 28 dnů zrání s použitím rozdílného druhu a dávky protismršťovací přísady, smrštění cementových past do 24 hodin od zamíchání, vývin hydratačních teplot betonů a cementových past.
|
|
|
Možnosti redukce smršťování betonů a vývoj receptur betonů s omezeným smršťováním
Stoklásek, Martin ; Louda,, Pavel (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice objemových změn betonu a jejich příčiny vzniku. V teoretické části jsou popsány jednotlivé druhy objemových změn betonů a příčiny jejich vzniku. Vliv vstupních surovin betonové směsi a podmínky betonáže na objemové změny. Dále jsou řešeny metody k redukci objemových změn. Experimentální část je zaměřena na vývoj receptur s omezenými objemovými změnami. U nichž je sledován vývoj smrštění od raného věku až po dobu 60 dní a současně je sledován i vývoj pevností v tlaku v čase 2,7, 28 a 60 dní.
|
|
|
Studium možností redukce objemových změn a vývoje hydratačních teplot v betonech
Pikna, Ondřej ; Ťažký, Tomáš (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Objemové změny jsou jednou z prioritních charakteristik betonu, které hrají roli hlavně v trvanlivosti konstrukce. Nízké objemové změny bývají požadovány u konstrukcí typu průmyslových podlah, masivních či vodonepropustných konstrukcí. Jednou z možností redukce těchto změn je využití minerálních příměsí a vhodné skladby kameniva. Další možností je využití protismršťovacích přísad. U těchto přísad může nastat problém s účinností (dlouhodobou) a kompatibilitou s ostatními komponenty směsi. Proto je snahou této práce využít dostupných postupů pro maximální redukci hydratačních teplot a smrštění.
|
|
|
Vývoj speciálních vysokopevnostních betonů s nízkými objemovými změnami
Meruňka, Milan ; Hela,, Vlastimil (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou objemových změn betonu, zejména smršťováním betonu. Jsou popsány jednotlivé druhy objemových změn betonů, příčiny, vzniky a způsoby, kterými je lze eliminovat. Experimentální část je zaměřena na sledování objemových změn betonu do 28 dnů zrání s použitím rozdílného druhu a dávky protismršťovací přísady, smrštění cementových past do 24 hodin od zamíchání, vývin hydratačních teplot betonů a cementových past.
|
|
|
Vývoj přísad redukující smrštění navržených pro alkalicky aktivované materiály
Šístková, Pavlína ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem přísad redukující smrštění navržených pro alkalicky aktivované materiály na bázi vysokopecní strusky. Hlavním úkolem této práce je vybrat na základě provedených experimentů nejvhodnější přísadu redukující smrštění, u které bude možné pozorovat minimální smrštění a zároveň nebude negativně ovlivňovat vlastnosti alkalicky aktivované vysokopecní strusky. V experimentální části práce byly připraveny zkušební trámečky obsahující přísady redukující smrštění, u kterých bylo měřeno smrštění a úbytek hmotnosti. Kromě toho byly sledovány mechanické vlastnosti jednotlivých trámečků, jako je pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Dále bylo měřeno povrchové napětí jednotlivých přísad redukujících smrštění ve směsi s porovým roztokem. Hydratační proces alkalicky aktivovaných materiálů při působení přísad redukujících smrštění byl sledován na základě kalorimetrické analýzy. Mikrostruktura připravených vzorků byla pozorována pomocí skenovací elektronové mikroskopie.
|
|
|
Vliv iontů na účinnost přísad redukující smrštění v alkalicky aktivovaných systémech
Vašíčková, Kateřina ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Alkalicky aktivované materiály vykazují značné smrštění vysycháním, zejména pokud jsou aktivovány vodním sklem, což brání jejich širšímu průmyslovému využití. Tato práce zkoumá vliv přísad redukujících smrštění (SRA) na bázi polypropylenglykolu na smrštění vysycháním alkalicky aktivované vysokopecní strusky (VPS). Cílem této práce je určit účinnost SRA vedoucí ke snížení smrštění vysycháním a zjistit vliv různého typu alkalického aktivátoru s měnícím se silikátovým modulem. Bylo pozorováno, že vysoký obsah alkálií pozitivně ovlivnil účinnost SRA. Čím vyšší množství alkálií bylo v systému, tím docházelo k nižšímu smrštění. Tento jev měl za následek začlenění většího množství vody do alkalicky aktivované struktury, čímž bylo zabráněno jejímu vypaření vedoucímu k nižší hmotnostní změně. Naproti tomu negativní vliv SRA na mechanické vlastnosti byl zaregistrován u malt s nízkým obsahem alkálií, což bylo spojeno i s nízkým stupněm hydratace vedoucí k vytvoření nedostatečného množství C-S-H gelu.
|
host ::
RSS.