Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studená během druhé světové války
Čermáková, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
První zmínka o Studené pochází z roku 1356, přesto tato oblast byla osidlována již dříve, od 10. do 13. století. Svého největšího rozvoje se obec dočkala před druhou světovou válkou, kdy zde byl i největší počet obyvatel a zakládány různé firmy. Práce je věnována životu ve Studené v průběhu druhé světové války, především je však zaměřena na začátek a konec války, kdy byli obyvatelé nejvíce zasaženi válečným stavem. Klíčová slova: Studená, zákopové práce, odvody, civilní protiletecká obrana, přídělový systém, odsun, konfiskace
Studená během druhé světové války
Čermáková, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
První zmínka o Studené pochází z roku 1356, přesto tato oblast byla osidlována již dříve, od 10. do 13. století. Svého největšího rozvoje se obec dočkala před druhou světovou válkou, kdy zde byl i největší počet obyvatel a zakládány různé firmy. Práce je věnována životu ve Studené v průběhu druhé světové války, především je však zaměřena na začátek a konec války, kdy byli obyvatelé nejvíce zasaženi válečným stavem. Klíčová slova: Studená, zákopové práce, odvody, civilní protiletecká obrana, přídělový systém, odsun, konfiskace
Přídělový systém v Československu v letech 1948-53
Petrák, Aleš ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem této práce je analýza přídělového systému v Československu v letech 1948-1953. Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí, které odpovídají základním rovinám nahlížení na téma. První část se zabývá předchozím vývojem a dochází k závěru, že přídělový systém byl dřívějším systémům velmi podobný. Odlišností byla od roku 1949 existence vázaného i volného trhu zároveň. Ve druhé části je popsáno pozitivní přijetí tohoto opatření. Zmíněn je i vliv na snížení významu černého trhu. Tato situace však nebyla dlouhodobě udržitelná, proto se přistoupilo k revizi v roce 1952. Vznikaly různé návrhy na sjednocení obou trhů, z nichž je podrobněji popsán návrh J. Dolanského, jenž nebyl přijat, neboť se v roce 1953 přistoupilo k měnové reformě, která zavedla jednotný trh. Existence vázaného trhu byla projevem problémů v distribuci. Těmto problémům se věnuje třetí část a jako příklad je uvedena vánoční balíčková akce a nákupní horečka z roku 1950, která vypukla kvůli obavě z měnové reformy. V poslední části je popsáno zneužití přídělového systému komunistickou stranou k plošným perzekucím některých skupin obyvatelstva.
Cenová politika Žižkovského Divadla Járy Cimrmana a její důsledky
Němečková, Dagmar ; Lipka, David (vedoucí práce) ; Dudáková, Tereza (oponent)
Tato práce zkoumá racionalitu ekonomického chování Žižkovského Divadla Járy Cimrmana. Základem zkoumání je analýza prosperity tohoto divadla v současné době ve vazbě na některé teoretické poznatky současných ekonomů. Vychází především ze závěrů Beckerovy teorie o tom jak je poptávka jednotlivce ovlivněna poptávkou ostatních a některých dalších ekonomických teorií zabývajících se problematikou stanovení nižších než rovnovážných cen a problémy s tím související. Kromě popisu současného stavu fungování tohoto divadla je podrobně zmapována, pomocí výběrových šetření, problematika cen a distribuce vstupenek vč. dalšího obchodování s těmito vstupenkami. Podstatnou částí práce je aplikace vybraného Beckerova modelu na ekonomické chování divadla, které má vysvětlit atypické aspekty, které přetrvávají u této scény. Jsou to především dlouhé fronty zájemců o vstupenky, kterými divadlo udržuje, jako jedno z posledních, svou image ojedinělého typu divadla. Nastala však i u této scény doba změny ekonomického myšlení ve prospěch maximalizace zisku? A jaké to s sebou provází změny? Na tuto otázku odpovídá v závěru právě tato práce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.