|
|
Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti
ZAVADILOVÁ, Zuzana
Lidská neplodnost je podle Světové zdravotnické organizace považována za nemoc. Je definována jako stav, kdy při pravidelném pohlavním styku nedojde v průběhu jednoho roku k otěhotnění. Cílem práce je popsat, jak lidé prožívají po fyzické i psychické stránce situaci diagnostiky a léčby infertility. Dalším cílem práce je, aby tato diplomová práce sloužila jako studijní materiál pro zdravotnické a sociální pracovníky z oblasti reprodukční medicíny a zároveň jako informační materiál pro osoby mající problém s otěhotněním a donošením zdravého dítěte. Zvolená výzkumná strategie je kvalitativní. Ve své práci jsem použila metodu CAMI {--} rozhovor pomocí počítače s využitím internetu. Soubor tvoří účastníci diskusního fóra na internetových stránkách www.neplodnost.cz . Soubor jsem kontaktovala dvěma způsoby. První způsob byl, že jsem si založila diskusi na téma Diplomová práce a zde jsem požádala účastníky aby mi pomohli s diplomovou prací na téma Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti. Nastínila jsem co bych ráda od účastníku zjistila a že bych byla moc ráda za jejich ochotu. Druhý způsob byl, že jsem přímo na těchto internetových stránkách oslovila náhodně vybranou osobu a zeptala se jí zda je ochotna mi pomoci s výzkumem do diplomové práce.
|
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
|
|
Náhradní rodinná péče romských dětí
GRAFNETTEROVÁ, Lucie
Práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče romských dětí. Teoretická část nejprve informuje o tom, jak vysoké procento romských dětí se ocitá v ústavní výchově a možné příčiny, proč se tom tak děje. Dále se práce zabývá jednotlivými možnostmi náhradní rodinné péče romských dětí (jako je například pěstounská péče, adopce, mezinárodní osvojení). V praktické části provádím analýzu mého rozhovoru s rodinou, která má v pěstounské péči čtyři romské děti. V rozhovoru se mi potvrdilo mnoho faktů, které popisuji v teoretické části své práce. Proto ve výzkumné části bakalářské práce rozebírám jednotlivé informace, které jsem z rohovoru získala.
|
|
|
Romské dítě v náhradní rodinné péči
BEČVÁŘOVÁ, Petra
Tím nejlepším výchovným i životním prostředím pro dítě je dobře fungující rodina. Některé děti však nemají to štěstí vyrůstat ve své vlastní rodině. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno "náhradními" rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Tou je u nás zejména osvojení a pěstounská péče. Tato diplomová práce je zaměřena na romské dítě a na jeho šanci získat "novou" rodinu. V teoretické části se tedy věnuji romskému etniku a problematice náhradní rodinné péče, část praktická je zaměřena na toleranci žadatelů o náhradní rodinnou péči k přijetí dítěte romského etnika, případně dítěte poloromského.
|
|
|
Pěstounská péče u dětí s handicapem
JEŽKOVÁ, Lucie
Náhradní rodinná péče je forma péče o opuštěné či osiřelé děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. V České republice existují různé formy náhradní rodinné péče, zejména se jedná o osvojení a pěstounskou péči. Zprostředkováním pěstounské péče se rozumí vyhledávání dětí vhodných ke svěření do pěstounské péče a nalezení vhodných pěstounů pro tyto děti. Existuje několik skupin dětí vhodných pro pěstounskou péči a mezi ně patří také děti s různým handicapem. Handicap znamená překážku, nesnáz, znevýhodnění či nepříznivou situaci, která vyplývá z omezené schopnosti nebo dokonce nezpůsobilosti jedince uplatnit se stejně dobře, jak se daří jiným lidem. Cílem této diplomové práce bylo zjištění stavu pěstounské péče v zahraničí a porovnání pěstounské péče u dětí s handicapem v kraji Jihočeském a kraji Plzeňském. Na základě těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy. První: Variabilita forem pěstounské péče v České republice není optimální ve srovnání se zahraničím. Druhá: Výsledky porovnání dat obou zkoumaných krajů se nebudou zásadně lišit. K výzkumu byla použita metoda sekundární analýzy dat. K získání dat bylo využito studium dostupné odborné literatury a evidence pěstounských rodin pracovišť Náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích a Krajského úřadu Plzeňského kraje v Plzni. Potřebné údaje byly čerpány ze spisové dokumentace pěstounů a z dokumentace dětí svěřených do pěstounské péče za období let 2001-2005. Stanovené cíle byly splněny. První hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Výzkumem bylo zjištěno, že v některých evropských zemích již došlo k realizaci dalších forem pěstounské péče {--} především profesionální pěstounské péče. Ta ještě v naší zemi nefunguje, ale vzhledem ke klesajícímu počtu zájemců o pěstounskou péči by možná byla řešením této situace. Dále přinesl výzkum zjištění, že pěstouni i děti obou zkoumaných krajů se téměř neliší v individuálních charakteristikách. Výrazně se ale liší počty pěstounů, které přijaly dítě do pěstounské péče. Stejně tomu tak je u počtu dětí umístěných do pěstounské péče. Přínos této práce pro zdravotně sociální oblast spočívá ve vytvoření statistického přehledu za období let 2001-2005 a ve zjištění charakteristik pěstounů, které mohou posloužit při vyhledávání nových pěstounů.
|
|
|
NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE Z POHLEDU SDĚLOVÁNÍ PRAVDY O OSVOJENÍ
HOUŠKOVÁ, Blanka
Cílem práce bylo zjistit názory sociálních pracovníků NRP oddělení SPOD obecních úřadů obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji na sdělování pravdy o osvojení. Druhým cílem bylo zmapovat postoje žadatelů o osvojení v evidenci Krajského úřadu Jihočeského kraje na tuto problematiku. První část práce je zaměřena na teoretický rozbor náhradní rodinné péče a problematiky sdělování pravdy o osvojení. Druhá část je zaměřena na zpracování dotazníků získaných od sociálních pracovníků NRP oddělení SPOD obecních úřadů obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a na sekundární analýzu dat získaných Krajským úřadem Jihočeského kraje od žadatelů o osvojení za rok 2006.
|
|
|
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
NESNÍDALOVÁ, Klára
Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy.
|
|
|
Povědomí učitelů o problematice dětí v pěstounské péči
DVOŘÁKOVÁ, Martina
Diplomová práce se věnuje problematice dětí v náhradní rodině z pohledu učitelů. Výchova dítěte v náhradní rodině (adoptivní či pěstounské) má svá specifika a přináší řadu problémů, které vyplývají například z možné deprivace dítěte v průběhu jeho raného vývoje. Svá specifika má samozřejmě i vzdělávání a školní příprava dítěte. Proto je důležité, aby učitelé měli dostatečné vědomosti v této oblasti. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku náhradní rodinné péče, na problematiku psychické deprivace a subdeprivace, její příčiny, projevy a diagnostiku. Věnuje se také charakteristikám související se vzděláváním dětí psychicky deprivovaných a subdeprivovaných. Bylo provedeno šetření pomocí metody ohniskových skupin s cílem zjistit povědomí učitelů o náhradní rodinné péči, jejich postoje, názory, očekávání, zkušenosti, porozumění problematice psychické deprivace a subdeprivace. Průzkum byl proveden u dvou skupin: zkušených učitelů z praxe a budoucích učitelů (studentů). Další část tvoří kasuistiky dvou pěstounských rodin se zaměřením na fungování spolupráce mezi rodinou a školou. Získané výsledky mohou být východiskem pro další výzkum a zdrojem námětů pro případné doplnění vzdělávacích programů pedagogického studia.
|
|
|
Náhradní rodinná výchova
Matějková, Jana ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Měchurová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem náhradní rodinné výchovy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá obecným výkladem některých částí zákona o rodině, především základním rodinně-právním vztahům. Druhá kapitola pojednává již konkrétně o náhradní rodinné výchově, od historie až po její formy. Ve třetí kapitole se zaměřuji na osvojení, které se považuje za nejvýhodnější formu náhradní rodinné výchovy. Čtvrtá kapitola pak tvoří praktickou část, kde analýza ankety hraje důležitou roli.
|
|
|
Náhradní rodinná péče v ČR a ve VB
Stejkoza, Josef ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Sedláková, Jaroslava (oponent)
Práce porovná situaci pěstounských rodin a ústavů nacházejících se na území naší republiky a obdobných institucí, které se na území Velké Británie snaží o zařazení dětí bez rodičů do běžného a plnohodnotného občanského života. Těžiště práce bude v komparaci přístupu obou států a jejich úředníků k jednotlivým formám náhradní rodinné péče a také přístupu k pěstounským rodinám ze strany státu. Práce zmapuje legislativu vztahující se k problému pěstounské péče, pokusí se také o ekonomický pohled na danou problematiku. Jedná se o týmovou práci.
|
host ::
RSS.