|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s kyslíkovou terapií
Dubská, Aneta ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sedlářová, Petra (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o novorozence s kyslíkovou terapií a jejími specifiky. Dále práce obsahuje přehlednou analýzu znalostí respondentů souvisejících s oxygenoterapií u novorozenců. Tato práce se skládá ze dvou hlavních částí, teoretické a empirické. Teoretická část práce popisuje zásady podávání kyslíku, způsoby jeho podávání, nejčastější stavy vyžadující oxygenoterapii a její komplikace. Pro získání těchto informací jsou mnohdy klíčové základní poznatky v neonatologii, na které tato práce poukazuje. Také je zde stručně charakterizována základní ošetřovatelská péče o novorozence s kyslíkovou terapií. Cílem empirické části práce je komparace získané analýzy znalostí sester vybraných odborných pracovišť, a to novorozeneckého oddělení a porodního sálu. Výzkumnou metodou empirické části této práce bylo kvantitativní výzkumné šetření, zaměřené na znalosti dětských sester, porodních asistentek a sester jiného pracovního zařazení, pracujících na neonatologických oddělení, či porodních sálech. Dotazník o 21 položkách byl vytvořen pouze pro tuto bakalářskou práci a byl zadáván anonymně. Výsledky šetření prokázaly, že znalosti dětských sester a porodních asistentek v pečování o novorozence s kyslíkovou terapií jsou bohatší než znalosti porodních asistentek a sester...
|
|
|
Léčba vysokoprůtokovým nosním kyslíkem jako alternativa umělé plicní ventilace u COVID+ pacientů v intenzivní péči
Čermáková, Radka ; Juřena, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Klíčová slova: Oxygenoterapie; Umělá plicní ventilace; Highflow; Covid 19; Léčba respiračního onemocnění Diplomová práce se zabývá podpůrnými respiračními, ventilačními a neinvazivními technikami dechové podpory, které souvisejí s celosvětovou pandemií Covid-19, která v období 2020-- 2021 ovlivnila život mnoha lidem. Během této pandemie se v nemocnicích rozmohla terapie vysokoprůtokovým nosním kyslíkem (Highflow) jakožto možné alternativy umělé plicní ventilace u Covid pozitivních pacientů. Práce se zabývá problematikou přístroje highflow, jakou s ním mají sestry zkušenost a zda může být alternativou umělé plicní ventilace u Covid pozitivních pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsou charakterizována témata, jako oxygenoterapie, umělá plicní ventilace, highflow, Covid-19, léčba respiračního onemocnění a Hacor score. Empirická část vyplývá ze dvou provedených kvantitativních výzkumů. V prvním kvantitativním šetření bylo cílem zjistit, zda jsou sestry srozuměné s přístrojem highflow, jejím principem a užíváním a zda se jim dostalo dostatečného školení k tomuto přístroji. V druhém kvantitativním šetření, kde bylo cílem znázorněním ventilačních režimů u všech hospitalizovaných pacientů, kteří podstoupili terapii na umělé plicní ventilaci či highflow, zjistit, zda je highflow alternativou...
|
|
|
Design kyslíkového koncentrátoru
Korábová, Anežka ; Paliatka, Peter (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je design kyslíkového koncentrátoru. Cílem je navrhnout kyslíkový koncentrátor pro dvě osoby se zaměřením primárně do nemocničního prostředí. Design je založen na rozsáhlé designerské a technické rešerši a uživatelské analýze. Návrh vyniká orientací manipulačních prvků respektujících cílové prostředí a také dílčími ergonomickými aspekty. Design je kompaktní a elegantní, přesto obsahuje zajímavé tvarové elementy, jako dynamické zkosení nebo vypnutí čelní plochy. Hlavním přínosem návrhu je zvýšení estetické kvality v porovnání s konkurencí a ergonomicky inovativní přístup.
|
|
|
Ošetřovatelské postupy jako základ pro péči o dýchací cesty v klinické praxi
SVÁROVSKÁ, Tereza
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo komplexní zmapování péče o dýchací cesty v klinické praxi. Před nastoupením do praxe se musíme stát studenty ošetřovatelství a získat náležité znalosti a dovednosti v péči, proto byl výzkum tvořen nejen v nemocničním prostředí, ale i na akademické půdě při výuce Ošetřovatelských postupů učiteli a studenty. Cíle práce se tedy zabývaly zmapováním standardů v ošetřovatelské péči o dýchací cesty, které mohou sloužit jako teoretický i praktický podklad pro studenty i ošetřovatelský personál. Dalším cílem bylo prozkoumat teoretickou výukou studentů a případně objevit mezery ve výuce péče o dýchací cesty a navrhnout zkvalitnění výuky. Poslední stanovený cíl výzkumu se zaobíral vyhledáváním nových inovací, které jsou využity v péči o dýchací cesty. V rámci kvantitativního šetření byly použity metody polostrukturovaného rozhovoru a zjevného nezúčastněného pozorování. První výzkumná metoda zahrnovala polostrukturovaný rozhovor, přičemž byli oslovené 3 skupiny participantů a k nim doplněny podkategorie. První skupina participantů se skládala z ošetřovatelského personálu a podkategorie se zaměřovala na charakteristiku výzkumného souboru participantů, kteří byli vybráni z interního, infekčního a chirurgického oddělení. Podmínkou byla práce s AIRVO 2 přístrojem a s tracheostomickou kanylou. Výzkumné otázky se zaměřovaly na specifika péče o dýchací cesty. Úvodní výzkumná otázka byla stanovena taková, aby byla zmapována konkrétní péče o dutinu nosní při moderní vysokoprůtokové oxygenoterapii s využitím přístroje AIRVO 2. V této části jsme vyzkoumali, že nebyly vytvořeny žádné nemocniční Standardy zabývající se problematikou péče o pacienta s touto poměrně nově využívanou terapií. To potvrzují i výsledky sester, které tato specifika neznají, a nejsou tedy dostatečně proškolené o možných komplikacích a jejich řešeních. Další zkoumanou otázkou bylo prostudování Standardů v péči o dutinu ústní se zavedenou tracheostomickou kanylou. Z výzkumu vyplynulo, že většina sester motivuje soběstačného pacienta k sebepéči a přispívá mu pomůckami, které pacient využívá. Z výzkumu u studentů vyplynulo, že péče o dutinu ústní u pacienta se zavedenou tracheostomickou kanylou se vůbec nevyučuje. Málo se využívají prostředky, které snižují osídlení bakteriemi v dutině ústní. Třetí otázka se zaměřovala na časovou dotaci výuky Ošetřovatelských postupů zaměřující na péči o dýchací cesty. Z výzkumu vyplynulo, že většina participantů časovou dotaci vnímá jako dostatečnou. Výuka je realizována ve 4hodinových blocích. Výzkumná část zahrnovala i zmapování pomůcek, které mají studenti k dispozici při výuce této problematiky. Studenti a vyučující uvedli vybrané pomůcky, všechny pomůcky byly dostačující s výjimkou modelu Trachcare systému na TSK, kterému chybí výstup pro laváž dýchacích cest a proplach Trachcare systému. Dle výzkumu vnímáme jako inovaci medicínský přístroj AIRVO 2, jenž snižuje náklady na péči, časovou náročnost, a hlavně je snadno manipulovatelný. Poslední otázka mapovala znalosti studentů. Celý výzkum by mohl sloužit nejen jako opora studentů, ale i sestrám v praxi.
|
|
|
Expozice toxickým koncentracím kyslíku u nemocných na KAR
Petránková, Eliška ; Bakalář, Bohumil (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Hocková, Jana (oponent)
Podávání kyslíku je významnou součástí léčby dechové nedostatečnosti a to nejen na odděleních intenzivní péče, ale prakticky ve všech klinických oborech medicíny. Mnohdy se jedná o život zachraňující léčbu, nicméně podávání kyslíku má i mnoho potencionálních závažných vedlejších efektů a může při neuváženém podávání zvyšovat morbiditu a mortalitu nemocných (1). V praxi se setkáváme s vysokými parciálními tlaky kyslíku v arteriální krvi u ventilovaných pacientů (5), proto je důležité znát benefity i rizika s oxygenoterapií spojená a mít věrohodné údaje o tom, jak je prováděna. Tato diplomová práce se věnuje problematice expozic toxickým koncentracím kyslíku na resuscitačním oddělení. Cílem diplomové práce je zjistit, zda jsou pacienti exponováni vysokým koncentracím kyslíku. Další cíle práce jsou získat údaje o tom, jak dlouho expozice suprafyziologickým hodnotám kyslíku trvá, a zda na to zdravotnický personál reaguje snížením frakce kyslíku (dále FiO2) na ventilátoru. Výzkum diplomové práce má charakter kvantitativní observační retrospektivní studie. Byli do něj zařazeni pacienti, kteří splňovali daná kritéria pro zařazení do studie. Těmi byly: příjem na kliniku v době od 1. července do 1. října 2019, alespoň dvě hodnoty parciálního tlaku kyslíku v arteriální krvi (paO2) větší než 16 kPa, umělá...
|
|
|
Hyperbarická oxygenoterapie v intenzivní péči
MIČKA, Lukáš
Teoretická část práce s názvem: "Hyperbarická oxygenoterapie v intenzivní péči" obsahuje kapitoly týkající se hyperbaroxie jako metody, přetlakových komor a hyperbarického kyslíku. Pro praktickou část bylo vytvořeno 7 cílů týkajících se intenzivní péče. Cílem bylo zjištění zkušeností s efekty, s komplikacemi a negativními důsledky léčby. Probíhal také výzkum v oblasti léčebných a ošetřovatelských intervencí. Poté jsme se zaměřili na specifika práce s dítětem v HBO a specifika hyperbarického vybavení. Také jsme se zabývali prevencí vzniku nozokomiální infekce a faktory, které mohou u personálu zvyšovat riziko stresu a míru chybovosti. K naplnění cílů bylo uskutečněno kvalitativní výzkumné šetření v podobě individualizovaného polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 16 otázek, na které odpovídali lékaři a sestry z hyperbarických oddělení v Kladně a Ostravě. Pro doplnění výzkumu probíhala analýza dat z kazuistik 9 pacientů léčených v komoře. Dle výsledků bylo potvrzeno, že použitím metody je zdravotní profit viditelný u některých typů akutních indikací po každé expozici. HBO je považována za bezpečnou a respondenti se s vážnými komplikacemi zapříčiněnými léčbou v komoře nesetkávají. Intervence HBO v akutní péči se neliší od intervencí na JIP, pouze probíhají ve stísněných prostorových podmínkách. Specifikum péče u dítěte do 10 let tkví v tom, že premedikaci i ošetřovatelskou péči řeší dětská specializovaná sestra. K intenzivní HBO terapii musí oddělení disponovat speciálním dýchacím přístrojem a ventilátorem do hyperbarických podmínek. Potvrdila se naprostá sterilita hyperbarických prostorů, ke které pomáhá dodržování hygienického plánu nemocnice. Faktory zvyšující riziko stresu a míru chybovosti existují, ale po dodržování preventivních opatření ze strany personálu se riziko minimalizuje. Bakalářské práce má sloužit jako informační materiál se základními informacemi o léčbě, edukaci a efektivitě léčby v hyperbarické komoře, který mohou využívat jak pacienti zvažující léčbu hyperbarickým kyslíkem nebo například budoucí lékařský a ošetřovatelský personál právě studující lékařské či nelékařské zdravotnické obory.
|
|
|
Vybrané ošetřovatelské postupy v kontextu s vývojem
TURHOBROVÁ, Adéla
Rozvoj medicíny a technologií souvisejících s úrovní zdravotnictví jako celku je historicky doprovázen změnami v ošetřovatelských postupech, u nichž se v průběhu let zvyšovaly nároky na jejich úroveň. To vyvolalo specifickou potřebu diverzifikace ošetřovatelské činnosti a její specializace. Cílem této práce je zmapování specializovaných ošetřovatelských postupů oborů interny od jejich vzniku do současnosti ukazující zdravotnictví jako progresivní odvětví, kde nové poznatky a technologie vyvolávají potřebu nových činností, které zdravotnický nelékařský personál musí zvládnout ve prospěch pacienta. Tento základní cíl bude dokumentován na vybraných specializovaných činnostech ošetřovatelské péče členěných na tři odborné části - vývoj oxygenoterapie, katetrizace močového měchýře a odběr venózní krve. Východiskem pro diplomovou práci je rozvoj specializace ošetřovatelských postupů na základě ekonomického, politického, kulturního či náboženského vlivu. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že se vývoj ošetřovatelských postupů od jejich vzniku neustále mění a to nejen v souvislosti s rozvojem a dostupnosti kvalitních pomůcek, ale také snahou o vytvoření co nejefektivnějšího ošetřovatelského postupu s ohledem na potřeby pacienta a rovněž nelékařského zdravotnického personálu. Z diplomové práce jsou také patrné odborné kompetence, které všeobecným sestrám v kontextu s časem přibyly. V první části, zabývající se vývojem oxygenoterapie, je značná provázanost tohoto postupu s válečným obdobím. Rovněž byl zjištěn významný rozdíl v odlišnosti kompetencí při poskytování kyslíkové terapie u všeobecných sester v České republice a zahraničí. I přes to, že v současné době připravuje a následně aplikuje kyslíkovou léčbu nelékařský zdravotnický personál samostatně, může tak učinit pouze na základě ordinace lékaře. Oproti tomu např. již ve 30. letech v USA regulovala kyslík sestra sama a to v rámci svých kompetencí. Druhá část diplomové práce byla orientovaná na charakteristiku rozvoje katetrizace močového měchýře. Zejména v této části je patrný vývoj ošetřovatelských kompetencí, neboť to bylo právě cévkování močového měchýře, které bylo v historii výhradně v kompetenci zkušeného lékaře. V diplomové práci je tak zjevný nejen rozvoj postupu, pomůcek, snížení rizik doprovázející tuto metodu, ale také postupná asistence nelékařského zdravotnického personálu až po vymezení období, kdy je k tomuto úkonu plně kompetentní. Poslední část diplomové práce se zaměřovala na vývoj odběru venózní krve za účelem získání dostatečného množství potřebného k analýze krve. V této oblasti je nejen zřetelný rozvoj ošetřovatelského postupu v souvislosti s technikou či pomůckami, ale také nutností dodržování aseptického přístupu. Výsledek předkládané práce představuje značný přínos, neboť jedině při znalosti ošetřovatelské techniky v celém rozsahu, se lze vyvarovat chybám z historie. Rovněž pohled na vybraný ošetřovatelského postup v kontextu s časem přináší poznání neuzavřenosti vývoje a je tak nespornou motivací nelékařského zdravotnického personálu podílet se na stálé inovaci ošetřovatelských postupů a tím prohlubovat specializaci a úroveň ošetřovatelské péče.
|
|
|
Péče o nezralého novorozence dříve a dnes
Kopřivová, Lenka ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Smíšek, Jan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá péčí o nedonošené novorozence. Struktura práce je rozdělena do několika kapitol, které se zaměřují na definici oboru neonatologie a vývoj neonatologické péče u nás i ve světě, dále na definici nedonošených novorozenců i jejich nejčastější choroby, podstatná část je věnována vývoji péče o nedonošeného novorozence a jejímu současnému stavu. Poslední část práce je věnována rozhovorům se sestrami, které dlouhodobě pracují na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče. Diplomová práce je tvořena metodou deskripce a jsou v ní využity písemné i elektronické zdroje. Cílem diplomové práce je přehled vývoje péče o nezralého novorozence v minulosti a současnosti. Klíčová slova: Neonatologie, vývoj neonatologie, oxygenoterapie, klokánkování, historie inkubátorů, Virginie Apgar, klasifikace novorozence, resuscitace novorozence, vrozené vady, historie gynekologicko - porodnické kliniky VFN, historie Ústavu pro péči o matku a dítě, novorozenecký screening, výživa novorozence.
|
|
|
Oxygenoterapie po kardiochirurgické operaci z pohledu sester a pacientů
VRCHOTOVÁ, Klára
Kardiochirurgické operace jsou velmi závažné operační výkony, které mají svá značná specifika. Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku oxygenoterapie a to jak z pohledu sester, tak i pacientů. Teoretická část je zaměřena na popis fyziologie dýchání a následně na samotnou oxygenoterapii. Zde jsou popsány jednotlivé zdroje kyslíku a indikace k jeho podání. Dále jsou zde zmíněny jednotlivé zásady v podávání kyslíku. Při podávání kyslíku je třeba využít specifických pomůcek, kdy mezi nejčastěji používané patří kyslíková maska nebo kyslíkové brýle. Aby oxygenoterapie byla ještě účinnější, musí být také zahájena kvalitní dechová rehabilitace. Dechová rehabilitace je zvláště u pacientů po kardiochirurgickém výkonu velice důležitá a s jejím nácvikem je třeba začít již před samotným operačním výkonem. Tento postup je velice důležitý, protože v pooperačním období zajišťuje pacientovi správné dýchání a odkašlávání. Dechovou rehabilitaci s pacienty provádí jak všeobecná sestra pracující na kardiochirurgickém oddělení, tak i fyzioterapeut. Ke zjištění účinnosti oxygenoterapie a dechové rehabilitace slouží různé monitorovací techniky. Tyto techniky lze rozdělit na invazivní a neinvazivní. Z neinvazivních se nejčastěji využívá pulzní oxymetrie, z invazivních technik je to odběr krve na ABR. Cíle práce byly stanoveny celkem dva: 1. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacienta s oxygenoterapií. 2. Zjistit, co pociťují pacienti po kardiochirurgické operaci. K těmto cílům byly zvoleny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Stanovené hypotézy jsou: 1. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o oxygenoterapii než sestry pracující na stanici intermediální péče. 2. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o dechové rehabilitaci než sestry pracující na stanici intermediální péče. První výzkumná otázka je: Co pociťují pacienti při oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Druhá výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou pacienti po kardiochirurgické operaci informováni o oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita jak kvantitativní, tak i kvalitativní výzkumná metoda. Kvantitativní zpracování dat probíhalo v podobě zpracování vyplněných dotazníků od sester pracujících v Nemocnici České Budějovice a.s., Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Touto metodou byly vyhodnoceny a posouzeny znalosti sester resuscitačního a intermediálního oddělení. Kvantitativní výzkumné šetření bylo použito při zpracování získaných dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po kardiochirurgickém operačním výkonu. Tato data byla následně přepsána a bylo provedeno jejich kódování pomocí metody - tužka a papír. Na podkladě zjištěných kódů byla provedena kategorizace dat. Celkem byly vytvořeny dvě kategorie a to Oxygenoterapie a Dechová rehabilitace. Každá z těchto kategorií má tři podkategorie. U kvalitativního výzkumného šetření byly vytvořeny dvě kategorie: Oxygenoterapie a Dechová gymnastika. U kategorie Oxygenoterapie byly následně vytvořeny tři podkategorie Z kvantitativního výzkumného šetření vyplývá, že znalosti sester ohledně oxygenoterapie jsou vyšší u sester pracujících na oddělení resuscitační péče. Naopak je tomu však v oblasti znalostí sester ohledně dechové rehabilitace. V této oblasti byly vyšší vědomosti sester z intermediální péče. Při zpracování dat kvalitativní výzkumnou metodou bylo zjištěno, že pacienti mají dostatek informací o pooperační oxygenoterapii, ale i dechové rehabilitaci. Četnost dechové rehabilitace byla u všech pacientů v pooperačním období po kardiochirurgickém výkonu vyšší jak 1x/den
|
|
|
Léčba kyslíkem u novorozenců z ošetřovatelského hlediska
KADLEČKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se týká léčby novorozenců kyslíkem z ošetřovatelského hlediska. Práce má část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části se zaměřuji jak na nejnovější doporučené postupy Evropské resuscitační rady v podání kyslíku, tak na dlouhodobější podávání kyslíku podle doporučených postupů České neonatologické společnosti na lůžkovém oddělení. Nejdříve je zvláštní pozornost věnována přestavbě fetoplacentárního oběhu novorozence s následnými změnami v jeho plicním a krevním oběhu po porodu, protože to je nedílnou součástí znalostí v léčbě kyslíkem. Další část je věnována zásadám prvního ošetření novorozence, především s ohledem na zhodnocení jeho poporodní adaptace a rozhodnutí o zahájení oxygenoterapie sestrou nebo porodní asistentkou. Dále jsou v práci zmíněna současně platná doporučení pro resuscitaci novorozence, opět s důrazem na otázku použití kyslíku. V následující kapitole je zde shrnuta nejčastější novorozenecká patologie, která vyžaduje oxygenoterapii. Kapitola následující zahrnuje způsoby podávání kyslíku novorozencům jak ve fázi časné adaptace, tak při jeho pobytu na novorozenecké jednotce intenzivní péče. Výzkumná část zahrnuje identifikaci znalostí ošetřovatelského personálu v léčbě kyslíkem u novorozenců a následně systém v edukaci ošetřovatelského personálu v otázkách oxygenoterapie. Pro výzkum byly stanoveny dva cíle. První cíl je zmapovat znalosti ošetřovatelského personálu v zásadách aplikace kyslíku u novorozence na novorozenecké jednotce intenzivní a resuscitační péče a na porodním sále. A cílem druhým bylo zjistit, jakou formou je školen ošetřovatelský personál v oblasti aplikace kyslíku u novorozence. Na podkladě těchto cílů byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První otázka zní: Jaké jsou hlavní rozdíly mezi znalostmi ošetřovatelského personálu a doporučovanými postupy v aplikaci kyslíku u novorozence? Druhá otázka zní: Je při edukaci ošetřovatelského personálu v resuscitaci kladen důraz na její praktické provedení a na systematické opakování? A třetí otázka zní: Jak probíhá edukace personálu v zásadách oxygenoterapie mimo resuscitaci? Pro výzkumné šetření byl zvolen kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byly využity individuální rozhovory s 5 dětskými sestrami, které pracují ve specializovaném neonatologickém pracovišti na úseku novorozenecké jednotky intenzivní péče a na úseku porodních sálů oddělení nemocnice České Budějovice a. s. Rozhovory byly následně přepsány do bakalářské práce a v závěru výsledků byla vytvořena přehledná tabulka, kde jsou výsledky prezentovány. Z výzkumného šetření lze uzavřít, že ošetřovatelský personál disponuje dostatečnými znalostmi v oblasti poskytování oxygenoterapie u novorozenců a zná ošetřovatelské a doporučené postupy v aplikaci kyslíku. Pokud jde o edukaci, která se týká resuscitace novorozenců je prováděna pravidelně, jedenkrát za rok na oddělení. Výsledky práce by se mohly využít k identifikování nedostatků při školení v oblasti aplikace kyslíku v resuscitaci s následným cílem nasměrování edukace personálu v této oblasti.
|
host ::
RSS.