|
|
Budiž Baugruppe
Bevelaquová, Diana ; Landa, Filip (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Býva sa lepšie na dedine alebo v meste? Dobrá dostupnosť práce, školy, obchodov či kultúry alebo blízkosť prírody, pokoj, a víkendové grilovačky so susedmi. Musíme si vyberať? Dajú sa klady oboch možností skombinovať? Je práve princíp Baugruppe schopný vyriešiť súčasné problémy v oblasti bývania? „Baugruppe je skupina lidí, kteří spojí své finance a síly, aby si postavili cenově výhodný bytový dům podle svých představ.“ (1) Bývanie v štýle Baugruppe je pre mňa zakliesnené medzi dedinským a mestským spôsobom života a výstavby. V práci hľadám klady oboch možností, ktoré sa mi žiada skombinovať. Kladiem si otázku, či je možné túto zakliesnenosť odzrkadliť v návrhu obytnej štruktúry – v urbanizme, konštrukcii, formálnom výraze či v typológii. Prefabrikovaná konštrukcia bytových domov, ktorých parametre sú určované trhom, prináša monotónnosť, anonymitu ale aj efektivitu výstavby a finančné úspory. Individualita vo výstavbe rodinných domov so sebou naopak nesie slobodu, ktorá často obmedzuje všetkých naokolo. Domy odzrkadľujú estetické cítenie svojich majiteľov, svojpomocné prístavby a prestavby odrážajú ich meniace sa potreby. V Baugruppe sa ochota zdieľať priestory v prospech skupiny či okolitej komunity stretáva s potrebou vlastniť nehnuteľnosť. Cieľom je samozrejme bývať dobre, vo vlastnom, medzi susedmi, ktorých som si vybral sám, využívať ekonomické a kultúrne výhody mesta a za ušetrené peniaze si dopriať luxus naviac – či už väčšiu podlahovú plochu bytu, komunitné kúpele alebo skleník s paradajkami na skok od bytu. (1) BAUGRUPPE! Manuál, přístupné z: http://www.baugruppe.cz/index.php?page=baugruppe-manual
|
|
|
Krematorium
Hradečný, Tomáš ; Moravcová, Eva (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
V diplomové práci je zpracován projekt pro realizaci novostavby krematoria ve Slavkově u Brna. Je situován do klidné části na okraji města, u křižovatky silnic od Brna a Křenovic. Při návrhu objektu je kladen důraz na podélnou osovou symetrii objektu. Objekt je jednopodlažní, částečně podsklepený. Konstrukce střechy je navržena ve třech různých výškových úrovních, kdy nad vstupní částí a částí pro hosty je plochá střecha umístěna nejníže, druhá, vyšší úroveň plochých střech je nad zázemím krematoria v zadní části. Nad prostory smuteční síně je nejvyšší, dominantní část střechy, která je z příhradových vazníků a je šikmá. Základní konstrukci krematoria tvoří nosné stěny z keramických tvárnic, v suterénu jsou použity obvodové stěny betonové. U obvodových stěn je použit kontaktní zateplovací systém.
|
|
|
SASHA
Kadaňka, Petr ; Mazanec, Martin (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Ústředním tématem práce je interpretace pocitů týkajících se problematiky mizejících krajinných hodnot na úkor neřízeného extenzivního rozvoje příměstských oblastí. Jedná se o subjektivní myšlenkový produkt několikaleté zkušenosti v rámci architektonické praxe, zahrnující mimo jiné i vlastní účast na obdobné invazivní výstavbě. Tato empirie vyústila v nepřetržité kladení si otázek dotýkajících se etického jednání a zodpovědnosti. Klíčovými pojmy jsou suburbanizace, sídelní kaše, development, satelitní město, periferie, transformace aury místa v „neauru”. Nedílnou součást práce reprezentují úvahy o obecné pozici objektu v rámci hierarchie (sub)urbánního prostoru. Objektem zde nejsou myšleny pouze pozitivní příklady mající podobu estetických, orientačních nebo vegetačních prvků. V centru zájmu je i jeho odvrácená forma — odpad, utilitární technické a funkční prvky nebo třeba zdánlivě nekonečná kolonizace veřejného prostranství osobními automobily. Kolonizace naší mysli. Všechny prostorotvorné objekty jsou zároveň i psychotvorné. Jejich mentální dopad může působit blahodárně, může vzbuzovat afekt nebo pohnutí. Co ale když objekty ve veřejném prostoru zcela chybí? Urbánní objekt nemá daleko k pozici artefaktu, rekvizity každodenního života, která člověku nepatří fyzicky, ale duševně.
|
|
|
Budiž Baugruppe
Bevelaquová, Diana ; Landa, Filip (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Býva sa lepšie na dedine alebo v meste? Dobrá dostupnosť práce, školy, obchodov či kultúry alebo blízkosť prírody, pokoj, a víkendové grilovačky so susedmi. Musíme si vyberať? Dajú sa klady oboch možností skombinovať? Je práve princíp Baugruppe schopný vyriešiť súčasné problémy v oblasti bývania? „Baugruppe je skupina lidí, kteří spojí své finance a síly, aby si postavili cenově výhodný bytový dům podle svých představ.“ (1) Bývanie v štýle Baugruppe je pre mňa zakliesnené medzi dedinským a mestským spôsobom života a výstavby. V práci hľadám klady oboch možností, ktoré sa mi žiada skombinovať. Kladiem si otázku, či je možné túto zakliesnenosť odzrkadliť v návrhu obytnej štruktúry – v urbanizme, konštrukcii, formálnom výraze či v typológii. Prefabrikovaná konštrukcia bytových domov, ktorých parametre sú určované trhom, prináša monotónnosť, anonymitu ale aj efektivitu výstavby a finančné úspory. Individualita vo výstavbe rodinných domov so sebou naopak nesie slobodu, ktorá často obmedzuje všetkých naokolo. Domy odzrkadľujú estetické cítenie svojich majiteľov, svojpomocné prístavby a prestavby odrážajú ich meniace sa potreby. V Baugruppe sa ochota zdieľať priestory v prospech skupiny či okolitej komunity stretáva s potrebou vlastniť nehnuteľnosť. Cieľom je samozrejme bývať dobre, vo vlastnom, medzi susedmi, ktorých som si vybral sám, využívať ekonomické a kultúrne výhody mesta a za ušetrené peniaze si dopriať luxus naviac – či už väčšiu podlahovú plochu bytu, komunitné kúpele alebo skleník s paradajkami na skok od bytu. (1) BAUGRUPPE! Manuál, přístupné z: http://www.baugruppe.cz/index.php?page=baugruppe-manual
|
|
|
SASHA
Kadaňka, Petr ; Mazanec, Martin (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Ústředním tématem práce je interpretace pocitů týkajících se problematiky mizejících krajinných hodnot na úkor neřízeného extenzivního rozvoje příměstských oblastí. Jedná se o subjektivní myšlenkový produkt několikaleté zkušenosti v rámci architektonické praxe, zahrnující mimo jiné i vlastní účast na obdobné invazivní výstavbě. Tato empirie vyústila v nepřetržité kladení si otázek dotýkajících se etického jednání a zodpovědnosti. Klíčovými pojmy jsou suburbanizace, sídelní kaše, development, satelitní město, periferie, transformace aury místa v „neauru”. Nedílnou součást práce reprezentují úvahy o obecné pozici objektu v rámci hierarchie (sub)urbánního prostoru. Objektem zde nejsou myšleny pouze pozitivní příklady mající podobu estetických, orientačních nebo vegetačních prvků. V centru zájmu je i jeho odvrácená forma — odpad, utilitární technické a funkční prvky nebo třeba zdánlivě nekonečná kolonizace veřejného prostranství osobními automobily. Kolonizace naší mysli. Všechny prostorotvorné objekty jsou zároveň i psychotvorné. Jejich mentální dopad může působit blahodárně, může vzbuzovat afekt nebo pohnutí. Co ale když objekty ve veřejném prostoru zcela chybí? Urbánní objekt nemá daleko k pozici artefaktu, rekvizity každodenního života, která člověku nepatří fyzicky, ale duševně.
|
|
|
Krematorium
Hradečný, Tomáš ; Moravcová, Eva (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
V diplomové práci je zpracován projekt pro realizaci novostavby krematoria ve Slavkově u Brna. Je situován do klidné části na okraji města, u křižovatky silnic od Brna a Křenovic. Při návrhu objektu je kladen důraz na podélnou osovou symetrii objektu. Objekt je jednopodlažní, částečně podsklepený. Konstrukce střechy je navržena ve třech různých výškových úrovních, kdy nad vstupní částí a částí pro hosty je plochá střecha umístěna nejníže, druhá, vyšší úroveň plochých střech je nad zázemím krematoria v zadní části. Nad prostory smuteční síně je nejvyšší, dominantní část střechy, která je z příhradových vazníků a je šikmá. Základní konstrukci krematoria tvoří nosné stěny z keramických tvárnic, v suterénu jsou použity obvodové stěny betonové. U obvodových stěn je použit kontaktní zateplovací systém.
|
|
|
Opuštěný prostor. Série nástěnných maleb v prostředí městské periferie.
MALÁK, Martin
V této teoreticko-prakticky zaměřené diplomové práci se zabývám problematikou opuštěného prostoru a jeho potenciálem pro vlastní výtvarnou tvorbu. Nejprve se pokouším nastínit moderní aspekty v umění ve vztahu k periferní tvorbě. Zaměřuji se na výrazný fenomén graffiti a jeho úlohu v rámci kulturního vývoje moderní společnosti. V této souvislosti se snažím charakterizovat fenomén místa a prostoru. Následně se věnuji významu periferie z pohledu psychologie životního prostředí. Po té provádím kritickou reflexi fragmentů teoretických poznatků a nová zjištění uplatňuji v rámci řešení daného výtvarného problému. V praktické části práce vytvářím triptych nástěnných maleb v prostředí městské periferie na téma opuštěného prostoru a následně provádím jejich interpretaci.
|
host ::
RSS.