Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Biogeografie herpetofauny ostrovů Egejského moře
Sýkorová, Marta ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Papežík, Petr (oponent)
Biogeografie herpetofauny Egejského moře je v posledních třiceti letech předmětem důkladného zkoumání. V evoluční biologii jsou ostrovy považovány za modelové ekosystémy. Lze na nich pozorovat morfologické, fyziologické a behaviorální změny, označované jako takzvané "ostrovní syndromy". Vznik těchto syndromů je závislý na velikosti ostrova, jeho vzdálenosti od pevniny a na stáří ostrova. Dále také na hustotě populace, dostupnosti zdrojů a přítomnosti predátorů. Konkrétními projevy těchto syndromů jsou u plazů obývajících Egejské ostrovy: výskyt endemismu, gigantismu a nanismu, barevné změny, častější autotomie ocasu, kanibalismus a potravní specializace. Většina těchto změn je popsána na ještěrkách rodu Podarcis, zejména na Podarcis erhardii, jelikož je v této oblasti nejrozšířenějším plazem. Druhým velmi rozšířeným, a proto často zkoumaným plazem je Mediodactylus kotschyi. Ke změnám často dochází na malých ostrovech, jedinci tak bývají porovnáváni s příslušníky stejného druhu z většího ostrova nebo z pevniny. Výskyt endemitů je významně vyšší na ostrovech, které jsou déle odděleny od pevniny. Vznik gigantismu a nanismu nejvíce ovlivňuje predace, vnitrodruhová nebo mezidruhová kompetice a množství ptačích kolonií na ostrově. Přítomnost ptačích kolonií zajišťuje plazím druhům přísun živin, kterých...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.