|
|
Evolutionary history, systematics and biogeography of Southern Hemisphere hydrophilid beetles (Coleoptera)
Seidel, Matthias ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Gomez-Zurita, Jesus (oponent) ; Gimmel, Matthew L. (oponent)
izertační práci je složen z výsledků studia fylogeneze, biogeografie, taxonomie a ekologie vodomilovitých brouků (Coleptera: Hydrophilidae) jižní polokoule se zaměřením na Nový Zéland. Úvodní kapitola stručně shrnuje rozpad Gondwany vodomilovitých brouků Nového Zélandu a divezita podčeledi Cylominae na Novém Zélandu a celosvětově. Výzkumná část zahrnuje čtyři publikované práce a dva rukopisy. První práce tovanou fylogenezi brouků a poskytuje tak mimo jiné nový odhad stáří nadčeledi Hydrophiloidea. Tento odhad je následně využit v biogeografie gondwanských Cylominae. Tato podčeleď, jejíž jméno bylo obnoveno díky ě před jménem Rygmodinae, se skládá ze dvou tribů: Andotypini a Cylomini. Disjunktní rozšíření podčeledi Cylominae je z části výsledkem vikariance a z části disperze na dlouhou vzdálenost mezi kontinenty. Nejpozoruhodnějším příkladem disperze je případ jed afrického zástupce podčeledi, který kolonizoval Afriku z Austrálie ca před 50 miliony let, tj. dlouho po oddělení Afriky od zbytku Gondwany. Na základě morfologie je popsán nový rod se dvěma africkými druhy a oddělen od chilského rodu rodů a 61 druhů, z nichž tři rody a 25 druhů zůstává nepopsáno. Revidován je novozélandský , se dvěma novými druhy několika jedinců. To ukazuje na extrémní vzácnost celého rodu. Pomocí sekvencí DNA byly dospělcům...
|
|
|
Hory jako ostrovy
Kačabová, Petra ; Storch, David (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
V této práci se zabývám ostrovní biogeografií a její aplikovatelností na izolované vrcholy hor jako na ekologický ekvivalent skutečných ostrovů1 . Pojednávám o skutečných i horských ostrovech co do způsobu vzniku a ovlivnění dlouhodobým vývojem zemského klimatu. Podtrhávám některé vlastnosti horských ostrovů způsobené jejich topografií a odlišností bariér obou typů ostrovů. Zjišťuji, že společenstva horských i skutečných ostrovů mohou i nemusejí mít rovnovážný počet druhů, způsobený rovnováhou imigrace a extinkce druhů na ostrov. Pakliže nemají rovnovážný počet druhů, není extinkce druhů vyrovnávána jejich imigrací. Věnuji se patrnostem2 ostrovních společenstev, převážně pak nestedness, která byla na horských i skutečných ostrovech hojně zkoumána. Diskutuji patrnosti v rozšíření bezobratlých živočichů. Nakonec se zaměřuji na způsoby zkoumání horských ostrovů v recentní době a diskutuji problematiku izolovanosti horských ostrovů v souvislosti s globálním oteplováním. 1 Je nutné rozlišovat ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech od ostrovů horských, avšak termín "oceánský ostrov" je konkrétní typ ostrova vzniklý určitým způsobem (vysvětleno v kapitole 2). V angličtině se proto pro ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech používá termín true islands, čemuž nejlépe vyhovuje český ekvivalent...
|
|
|
Biogeographical position of the Tristan da Cunha archipelago based on floristic records.
Vinšová, Petra ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Žárský, Jakub (oponent)
Souostroví Tristan da Cunha je jedním z nejméně porušených temperátních ostrovů světa, s mnoha druhy endemické flory a fauny, nacházející se v Jižním Atlantickém oceánu, přibližně uprostřed mezi Jižní Amerikou a nejjižnějším výběžkem Jižní Afriky. Ačkoliv se jedná o tak zajímavou lokalitu, v mnoha směrech zůstává stále neprobádanou. Bakalářská práce představuje souhrn veškeré dostupné literatury o bezcévných rostlinách vyskytujících se na zmíněném souostroví. Jedná se o značně diversifikované skupiny, přesto vědci mnohdy přehlížené. V rámci bakalářské práce je vytvořen list jednotlivých zástupců. Nakonec je diskutována schopnost bezcévných rostlin se šířit na dlouhé vzdálenosti, jakožto i charakter jejich rozšíření. KLÍČOVÁ SLOVA: Tristan da Cunha; oceánské ostrovy; botanika; distribuce; ostrovní biogeografie; lišejníky; mechy; játrovky; hlevíky; rozsivky;
|
|
|
Vztahy mezi rostlinami a opylovači v extrémních a izolovaných ekosystémech
Pinc, Jan ; Vlasáková, Blanka (vedoucí práce) ; Vazačová, Kristýna (oponent)
Organismy žijící v extrémních a izolovaných ekosystémech jsou, díky poměrně rychle probíhající diverzifikaci a silnému selekčnímu tlaku, často specificky adaptovány na zdejší abiotické podmínky a jejich mutualistické vztahy jsou velmi často poměrně neobvyklé a ojedinělé. Rostliny zde rostou v populacích s omezeným počtem jedinců a jsou vystaveny silnému selekčnímu tlaku pro vznik outcrossingu, aby minimalizovali ztrátu genetické variability během inbreedingu, ke kterému v malých populacích často dochází. Maximalizace outcrossingu většinou probíhá nejrůznějšími modifikacemi opylovacích systémů, které jsou komplikovány nedostatečným počtem potencionálních opylovačů a jejich nepravidelným výskytem. Cílem této práce je shrnout typické vlastnosti opylovacích systémů v extrémních a izolovaných ekosystémech a objasnit podmínky, které vedly k jejich vzniku.
|
host ::
RSS.