|
|
Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodejnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960)
Srch, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodějnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960) Abstrakt Na počátku studené války postihly americký filmový průmysl "hony na čarodějnice". Na jejich základě vznikla tzv. "černá listina" (blacklist), která zhruba třem stovkám "rudých" znemožnila mezi lety 1947-1960 získat práci v Hollywoodu. První vysvětlení, proč mohlo dojít k zavedení této kontroverzní praktiky, nabízí ustavení bipolárního světa. Jelikož se Spojené státy ujaly vůdčí role v boji proti Sovětskému svazu, z příslušníků komunistické strany USA se rázem staly ideální "terče" pro domácí "inkvizitory". Při hlubší analýze celého fenoménu je ovšem nutné hledat příčiny i jinde. Důležitou úlohu totiž sehrály specifické prostředí hollywoodského průmyslu, určité prvky amerického myšlení a v neposlední řadě také samotní "rudí". Na "černou listinu" se zkrátka musí nahlížet z různých perspektiv, teprve poté ji lze plně pochopit. Zkušenost hollywoodských "rudých" s "černou listinou" měla řadu aspektů. V první řadě se jednalo o politicky motivovaný střet s "inkvizitory" z Výboru pro neamerickou činnost, kteří stáli za jejím vznikem. Dalším zásadním prvkem bylo pochopitelně vyrovnávání se s každodenní realitou života "čarodějnic", což obsahovalo hledání způsobu obživy, potýkání se s částečnou ostrakizací, v...
|
|
|
Mobbing v pracovním prostředí
PIXA, David
Bakalářská práce se zabývá fenoménem psychického teroru v pracovním prostředí a nabízí kompaktní náhled na tento celospolečenský problém. Náplní empirické části bylo kvantitativní průzkumné šetření, jehož cílem bylo poodhalit stav mobbingu na českých pracovištích. Sběr dat byl realizován formou onlinového Dotazníku negativních aktů (NAQ-R) od příležitostného souboru pracujících (N = 306; Ž = 66,0%). V rámci sebe-identifikační strategie uvedlo 16,0% respondentů, že se v průběhu posledních 6 měsíců na pracovišti stali terčem mobbingu (4,9% pravidelně; 11,1% příležitostně). Komplementární behaviorální metoda zároveň detekovala 21,9% (11,4%) respondentů zakoušejících každý týden alespoň jednu (dvě) z forem negativního jednání. Nejčastěji zakoušené negativní akty byly pracovní povahy. Původci mobbingu byli ve většině případů deklarováni lidé v nadřízených pozicích (73,5%). Mezi pohlavími ani zaměstnanci veřejného a soukromého sektoru nebyl v incidenci mobbingu signifikantní rozdíl.
|
host ::
RSS.