Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Začleňování osob po výkonu trestu do společnosti
Vigner, Martin ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na osoby po výkonu trestu. Konkrétně cílí na jejich sociální úspěšnost začlenění po propuštění z vězení. Teoretická východiska práce jsou multifaktorové kriminogenetické teorie a koncepce sociálního vyloučení. Multifaktorové kriminogenetické teorie jsou zmíněny jako jeden ze základů penitenciárního predikčního nástroje SARPO (Souhrnná analýza rizik a potřeb odsouzených). Tento nástroj je v práci použit pro lepší orientaci v potřebách a rizicích propouštěných osob. V teoretickém ukotvení práce je také zpracován problém recidivy a adaptace po propuštění z výkonu trestu. A problematika bezdomovectví v souvislosti se zneužíváním návykových látek a také v souvislosti s kriminalitou. Dále je věnována pozornost problému zadlužení, které může komplikovat sociální situaci osob po výkonu trestu. Věcný kontext zkoumaného tématu je věnován důvodům obtížné resocializace propuštěných vězňů a za co jsou recidivisté nejčastěji stíháni. Také jsou zde některá důležitá statistická data, která se týkají počtů osob vězněných v ČR ve srovnání se státy EU. Pak je zde věnován prostor novele insolvenčního zákona z r. 2019 a tzv. lex COVID z r. 2020. V této práci je výzkum proveden metodou kvalitativního výzkumu a typem výzkumu je případová studie. Cílem výzkumu je zjistit jaké kroky může udělat...
Aktivní politika zaměstnanosti, úspěšnost zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody
Mejzlík, Marek ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Práce se snaží analyzovat úspěšnost zapojení osob po výkonu trestu do pracovního procesu v letech 2008- 2012 a to na základě dat Vězeňské služby ČR, projektů Šance, Pomůžeme ti pracovat a Nová šance. K reintegraci této rizikové skupiny by měli sloužit prvky aktivní politiky zaměstnanosti, která má za cíl zvyšovat zaměstnanost. Hypotézou pro tuto práci je tvrzení, že finanční prostředky vynakládané v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (z evropských sociálních fondů, státního rozpočtu a municipalit) na podporu reintegrace osob po výkonu trestu jsou efektivně vynakládány v porovnání s možností, že by stát použil stejné prostředky formou pasivní politiky zaměstnanosti. Na základě analýzy získaných dat jsem vyvrátil tuto hypotézu, protože vynakládané prostředky jsou vyšší na opatření aktivní politiky zaměstnanosti než veřejné prostředky vynaložené v rámci pasivní politiky zaměstnanosti. Doporučení vycházející z práce jsou: větší individualizace a kontrola projektů řešících tuto problematiku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.