|
|
Proměny britské Labour Party v 80. letech 20. století
Prošková, Nikola ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá detailní charakteristikou přeměny britské Labouristické strany v letech 1979 - 1994. Základem je především hluboký vhled do problematiky tehdejší organizační a personální struktury strany a rozbor předvolebních programů. Právě rokem 1979 bylo na dlouhou dobu ukončeno působení Labouristické strany jako vládní. Cílem práce tedy je sledování jak organizačních tak i ideových změn, pomocí kterých strana reaguje na vlastní neuspokojivé volební výsledky. Jako zcela klíčové je poté vyhledání důvodů, proč přijaté změny nepomohly straně k vítězství ve volbách. V úvodní části je popsáno období před rokem 1979 včetně mezinárodní situace a proměny elektorátu pro nastínění výchozích podmínek dále sledovaného časového úseku. Dále jsou představeny samotné etapy mezi jednotlivými general elections. Pomocí analyzování programových prohlášení, organizace strany, průběhu a vedení předvolebních kampaní a veřejného mínění je poskytnut podrobný obraz problémů stíhajících labouristy mezi lety 1979 a 1994. Jednou z hlavních příčin vedoucí k dlouhodobému neúspěchu labouristů byla především nepříjemná zkušenost voličů s jejich poslední vládou. Ekonomické problémy spojené s termínem stagflace, opakující se stávky, to vše vrcholící tzv. zimou nespokojenosti se hluboce vrylo do paměti Britů. V...
|
|
|
Proměny britské Labour Party v 80. letech 20. století
Prošková, Nikola ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá detailní charakteristikou přeměny britské Labouristické strany v letech 1979 - 1994. Základem je především hluboký vhled do problematiky tehdejší organizační a personální struktury strany a rozbor předvolebních programů. Právě rokem 1979 bylo na dlouhou dobu ukončeno působení Labouristické strany jako vládní. Cílem práce tedy je sledování jak organizačních tak i ideových změn, pomocí kterých strana reaguje na vlastní neuspokojivé volební výsledky. Jako zcela klíčové je poté vyhledání důvodů, proč přijaté změny nepomohly straně k vítězství ve volbách. V úvodní části je popsáno období před rokem 1979 včetně mezinárodní situace a proměny elektorátu pro nastínění výchozích podmínek dále sledovaného časového úseku. Dále jsou představeny samotné etapy mezi jednotlivými general elections. Pomocí analyzování programových prohlášení, organizace strany, průběhu a vedení předvolebních kampaní a veřejného mínění je poskytnut podrobný obraz problémů stíhajících labouristy mezi lety 1979 a 1994. Jednou z hlavních příčin vedoucí k dlouhodobému neúspěchu labouristů byla především nepříjemná zkušenost voličů s jejich poslední vládou. Ekonomické problémy spojené s termínem stagflace, opakující se stávky, to vše vrcholící tzv. zimou nespokojenosti se hluboce vrylo do paměti Britů. V...
|
|
|
Igor Korpaczewski
Placáková, Mariana ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Hájek, Václav (oponent)
Práce se věnuje reflexi tvorby českého malíře Igora Korpaczewského (1959) se snahou zařadit ji do kontextu českých dějin umění. Igor Korpaczewski působí již přes dvacet let na Akademii výtvarného umění v Praze, kde ovlivnil bezmála jednu generaci malířů. Jeho obrazy byly přítomné na všech zásadních výstavách (Perfect Tense, 2004, Resetting / Jiné cesty k věcnosti, 2007), snažících se uchopit fenomén současné české malby. Přesto zhodnocení jeho komplexní tvorby stále chybí. Práce proto vychází z dílčích článků a z metody orální historie v podobě rozhovorů s umělcem samotným. Korpaczewski se dlouhodobě zabývá především figurálním zobrazením. Jeho pojetí figur je zde konfrontováno s raným dílem francouzského filosofa Emmanuela Lévinase. Setkání s Korpaczewského obrazy chápu jako projekci vztahu já-ty, který diváka formuje. Na rozdíl od svých generačních souputníků snažících se v osmdesátých letech svou tvorbu odosobnit, zpracovával Korpaczewski (a stále zpracovává) intimní témata, jež solidně zhodnotil až v kontextu let devadesátých. Jedná se tedy o čistě solitérní projev, jehož příbuznost lze najít (mimo jiné i v různých přístupech k figurativní malbě) v díle Jiřího Petrboka, Daniela Balabána či Jana Merty. Tvorba Igora Korpaczewského se vymyká pohledu teoretiků Jany a Jiřího Ševčíkových, kteří v...
|
|
| |
host ::
RSS.