|
|
Náboženské politické strany v Izraeli
Nejedlá, Iveta ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na Izraelské náboženské politické strany a otázku jejich vzrůstajícího vlivu. Dále také na případnou zvyšující se religiozitu státu. Náboženské strany jsou rozděleny na základě tří určujících faktorů. Těmi jsou postoj k sionismu, míra zastoupení sefardů ve stranách, tedy zda jde o stranu aškenázskou, či sefardskou a nakonec na základě vyhranění se v oblasti postoje vůči Arabům (Palestincům). V první části práce je také popisován historický vývoj, vedoucí k založení státu. To kvůli představení situace, a nálad, které předcházeli vzniku státu a pro lepší pochopení vztahů, mezi Izraelci a Arabi. Míra religiozity Izraele je analyzována na základě vlivu náboženských institucí na chod státu. Těmi jsou kromě ministerstva pro náboženské záležitosti, také rabínské soudy, vrchní rabinát a lokální náboženské rady. Pro určení náboženské povahy státu, je v práci také rozebírán a popisován status quo v záležitostech vztahu státu a náboženství.
|
|
|
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
|
|
|
Requiem as a musical form and it's transformations in themusic of nineteenth and twentieth centuries
Gonata, Elena ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Holubec, Jiří (oponent) ; Valášek, Marek (oponent)
V této práci jsem zkoumala vývoj zádušní mše napříč staletími. Ukázala jsem, jakými změnami mše prošla, od tradiční mše až po mše současné doby. Zatímco raní skladatelé byli převážně inspirování náboženstvím, později byl zřetelný posun k svobodě p ztráta na životech, tragické události). Mše mohou být psány pro liturgické účely nebo koncertní haly, a mohou s nimi vystupovat sbory, jednotlivci nebo orchestry. Mše mohou být krátké nebo dlouhé a mohou se lišit svou strukturou (polyfónní styl, homofónní styl atd.). Tradiční texty v latině a s náboženským obsahem jsou stále široce využívány, ale výjimečné nejsou ani překlady do různých jazyků nebo zahrnutí žalmů, biblických veršů nebo slavných projevů do textů mší. Dnes skládají mše skladatelé z celého světa, včetně Ameriky, Evropy nebo Velké Británie
|
|
|
The question of human identity and the way it's understood in orthodox and evangelical approach
Kočalka, Matúš ; Kočandrle Bauer, Kateřina (vedoucí práce) ; Jandejsek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Otázka ľudskej identity a jej uchopenie v pravoslávnej a evanjelikálnej tradícii: pohľad Oliviera Clémenta a Stanleyho Grenza se zabývá tématem lidské identity a v kontextu křesťanské teologie, konkrétně pohledem vyjádřeným v pravoslavní a evangelikální tradici. Vychází se zde z dvou pramenných autorů - z Oliviera Clémenta a Stanleyho Grenza, přičemž oba autoři reprezentují právě jednu z tradic. V práci se rozebírá otázka lidské identity prostřednictvím teologické tvorby obou autorů, která je zasazená v širším kontextu jejich působení. Jednotlivé důrazy jsou vyjádřeny v mezích teologické antropologie, rozebírané pojmy příznačnými pro systematickou teologii. Dále se v práci klade důraz na teologicky rozbor a následnou kritickou reflexi otázky lidské identity, s cílem zprostředkovat prostor pro kritické badání a pro možnou inspiraci v navazujícím zkoumaní lidské identity.
|
|
|
Hledání identity současných pražských židovských kongregací
Hanousková, Jana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na dění v židovských komunitách v Praze, na pozadí post-Holocaustové a postkomunistické Evropy. V první části je čtenář uveden do historických a sociologických souvislostí židovské identity, se zaměřením na střední Evropu a zejména Prahu. Hlavní část práce je rozdělena do jednotlivých kapitol, přičemž každá je věnována jedné ze současných židovských kongregací v Praze. Zvláštní pozornost je věnována Židovské obci Praha. Ostatní kongregace analyzované v práci jsou Chabad Prague (součást chasidského hnutí Chabad Lubavitch), Bejt Simcha a Židovská liberální unie (obě liberální/progresivní), Bejt Praha a Masorti Prague (obě konzervativní). Jelikož současná situace komunit zatím v literatuře není příliš rozpracována, našimi hlavními zdroji poznání byly internetové stránky jednotlivých kongregací, právní dokumenty (stanovy, zakládající listiny) a periodika, která některé kongregace vydávají. Otázka Kdo je žid má při hledání židovských identit ústřední význam. Odpovědi na tuto otázku se liší napříč kongregacemi (podle jejich povahy - ortodoxní, konzervativní, liberální), přičemž ŽOP je v tomto směru nejproblematičtější. Ortodoxní židovská obec založila svoji politiku členství na pravidlech halachy. To znamená, že osoby s židovským otcem (ale ne matkou), pokud chtějí být členy ŽOP, musí k...
|
|
|
Náboženské politické strany v Izraeli
Nejedlá, Iveta ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na Izraelské náboženské politické strany a otázku jejich vzrůstajícího vlivu. Dále také na případnou zvyšující se religiozitu státu. Náboženské strany jsou rozděleny na základě tří určujících faktorů. Těmi jsou postoj k sionismu, míra zastoupení sefardů ve stranách, tedy zda jde o stranu aškenázskou, či sefardskou a nakonec na základě vyhranění se v oblasti postoje vůči Arabům (Palestincům). V první části práce je také popisován historický vývoj, vedoucí k založení státu. To kvůli představení situace, a nálad, které předcházeli vzniku státu a pro lepší pochopení vztahů, mezi Izraelci a Arabi. Míra religiozity Izraele je analyzována na základě vlivu náboženských institucí na chod státu. Těmi jsou kromě ministerstva pro náboženské záležitosti, také rabínské soudy, vrchní rabinát a lokální náboženské rady. Pro určení náboženské povahy státu, je v práci také rozebírán a popisován status quo v záležitostech vztahu státu a náboženství.
|
|
|
Symbolika ruského pravoslaví
KORNOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce představuje jedno z nejrozšířenějších náboženství světa pravoslaví. Soustřeďuje se na vybrané symboly pravoslavné tradice, zejména na liturgické svátky, ikony a východní podobu křesťanského kříže. Zmiňuje také historický vývoj náboženství v Rusku. Součástí práce jsou i fotografie a dobové snímky.
|
host ::
RSS.