|
| |
|
|
Vliv kvality objemných krmiv na náklady spojené s výživou skotu
Jurková, Lydie
Diplomová práce vymezuje pojmy, jako jsou trvalý travní porost, jetelotravní porost, krmivo. Pojmy jsou vysvětleny a objasněny v souvislostech, které mezi nimi lze nalézt. V návaznosti na tyto pojmy je v práci zmíněna problematika skotu, podrobněji pak problematika Holštýnského skotu v České republice. Práce je postavena na jednofaktorové a vícefaktorové analýze variance (P<0,05), dále byl využit Post-hoc test, přesněji Tukeyův test (P<0,05). Podnik, v jehož prostředí byla analýza realizována – Hanácká zemědělská společnost a. s. (HZS Jevíčko), má výměru travních porostů s rozlohou 262,04 ha. Z těchto porostů byly do analýzy zahrnuty čtyři druhy, a to trvalý travní porost obnovovaný, trvalý travní porost neobnovovaný,vojtěškojetelotravní porost I. užitkový rok a vojtěškojetelotravní porost II. užitkový rok. Analýzou byly zjišťovány živiny hrubý protein (CP), hrubá vláknina (CF), acidodetergentní vláknina (ADF) a neutrálně detergentní vláknina (NDF). Uvedené hodnoty pochází z vlastních laboratorních analýz travních a vojtěškotravních porostů a na základě jejich výsledků byly sestaveny krmné dávky dle požadavků pro dojnice o váze 600 kg s mléčnou užitkovostí 28 l FCM. Po sestavení těchto dávek následovalo ekonomické vyhodnocení jejich výhodnosti v jednotlivých termínech odběrů vzorků a porovnání s termínem reálné sklizně podniku. Jako nejvhodnější termín sklizně trvalého travního porostu byl z pohledu krmné dávky vyhodnocen první, kdy oproti reálné sklizni dochází k úspoře (při počtu 895 ks dojnic) ve výši 1 211 964 Kč. V trvalém travním porostu neobnovovaném by částka úspory činila 2 904 141 Kč. Oproti těmto dvěma porostům nevykazuje vojtěškojetelotravní porost I. užitkový rok mezi prvním termínem a reálným termínem sklizně žádný cenový rozdíl. Ten se projevil až u vojtěškojetelotravního porostu II. užitkový rok, a to ve výši 427 944 Kč.
|
|
|
Hodnocení obsahu organických živin a epifytní mikroflóry u vybraných druhů trav
Sankot, Jiří
Práce se zabývá hodnocením obsahu živin a epifytní mikroflóry u vybraných druhů trav, a to jílku vytrvalého (Lolium perenne L.), bojínku lučního (Phleum pratensis L.), kostřavy rákosovité (Festuca arundinaceae Schreb.) a festulolia (Lolium multiflorum Lam. x Festuca arundinacea Schreb.) v letech 2017 a 2018 na stanovišti Vatín. Úkolem bylo zjistit vliv dávek hnojení digestátem, roku sklizně a pěstovaného druhu na obsah organických živin a epifytní mikroflóry. Z organických živin byl hodnocen obsah dusíkatých látek, tuků, vlákniny, ADF a NDF. Statisticky významný (P<0,05) pro vliv na obsah dusíkatých látek byl rok. Statistická významnost (P<0,05) pro obsah tuku byla prokázána pouze u druhu.Na podíl vlákniny, ADF a NDF v pícninách měly statisticky významný vliv (P<0,05) rok sklizně, druh pícniny i varianta hnojení. Druhou hodnocenou oblastí v píci byla epifytní mikroflóra. Statisticky významná na CPM (P<0,05) byla pouze varianta hnojení. Pro výskyt BMK byl statisticky významný (P<0,05) rok sklizně a varianta hnojení. Výskyt Enterobakterie čeledi Enterobacteriaceae, celkový počet mikromycet a kvasinek nebyl statisticky průkazný z žádného sledovaného hlediska. U plísní byla statisticky průkazná (P<0,05) varianta hnojení. Neprojevil se jednoznačný vliv varianty hnojení digestátem na množství živin a mikroorganismů.
|
|
|
Hodnocení kvality siláží vyrobených z pícnin čeledi lipnicovitých
Richterová, Bára
Diplomová práce je zaměřena na posouzení kvality fermentačního procesu u různých druhů trav. V literární části jsou charakterizovány trávy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Další část je věnována konzervaci trav na siláž s možnými hrozbami při silážování a využití silážních aditiv při výrobě. V praktické části bylo sledováno celkem 12 vzorků trav. Byly založeny ve dvou variantách, a to hnojené a nehnojené dusíkem, ošetřené a neošetřené silážním aditivem. Trávy byly po šedesáti dnech odebrány z mikrosilážních nádob a analyzovány na vybrané parametry. Výsledky byly vyhodnoceny formou grafů. Amoniak, pH, LA, AA, biogenní aminy byly dále zpracovány pomocí statistické analýzy rozptylu (ANOVA). Pomocí hodnot z analýz jsme posuzovali kvalitu fermentačního procesu, kdy nejlépe vyšly vzorky festulolium, festulolium N, mezi nimiž byl zjištěn statisticky významný rozdíl na hladině 95 % spolehlivosti. Při analytickém hodnocení vyšel nejhůře vzorek srhy laločnaté bez ošetření, u něhož proběhla nekvalitní fermentace siláže. Obsahoval i nejvíce biogenních aminů, avšak mezi vzorky nebyly statisticky významné rozdíly (p <0,05). U vzorků srhy laločnaté ošetřené chemickým aditivem, můžeme konstatovat, že použití chemického konzervantu SoftAcid zlepšilo kvalitu fermentace.
|
|
|
Porovnání kvality siláží známých a méně známých druhů jetelovin
Vlček, Martin
Diplomová práce je zaměřena na porovnání kvality píce a siláží ze známých (Medi-cago sativa L., Trifolium pretense L.) a méně známých (Trigonella foenum-graecum L., Trifolium alexandrinum L.) jetelovin. Hodnocenými faktory byly organické živiny (hrubý protein, hrubá vláknina, acidodetergentní vláknina a neutrodetergentní vláknina), kvalita vodního výluhu (pH, amoniak, etanol, organické kyseliny a kyselost vodního výluhu). Pokusné mikrosiláže byly vyrobeny ve třech variantách ošetření (bez ošetření, biologický konzervant a chemický konzervant). Obsah hrubého proteinu byl mezi jednotlivými odrůdami srovnatelný. Nejvyšší obsah (P<0,05) hrubé vlákniny byl u odrůdy Holyna (36,3 %), naproti tomu nejnižší obsah (P<0,05) hrubé vlákniny byl u odrůdy Hanka (21,1 %). Použití konzervantu mělo vliv na hodnoty organických živin v silážích hodnocených jetelovin. V silážích ošetřených chemickým konzervantem nebyla zjištěna kyselina máselná. Nejvyšší hodnota kyselosti vodního výluhu byla u siláží z odrůdy Spurt (1085,5 mg∙100 g-1 KOH). Použití konzervantů snížilo kyselost vodního výluhu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.