|
|
Shluky zemí EU s využitím socio-ekonomických ukazatelů
Černý, Andrej ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Diplomová práce se zabývá shlukovou analýzou států Evropské unie s využitím socio-ekonomických ukazatelů. V první části práce jsou definovány samotné socio-ekonomické ukazatele. Druhá část práce je věnována analýze těchto ukazatelů v období hospodářské a finanční a později také dluhové krize v letech 2007 až 2012 v zemích Evropské unie. Ve třetí části práce je na socio-ekonomické ukazatele států Evropské unie aplikována shluková analýza. Shlukovou analýzou bylo identifikováno 5 shluků států Evropské unie, jejichž složení se v průběhu let 2007 až 2012 měnilo. První shluk tvořily vyspělé západoevropské státy (Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Velká Británie). Druhý shluk byl vytvořen zeměmi, které se připojily do Evropské unie po roce 2004 (Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko). Třetí shluk obsahoval Českou republiku, Estonsko, Řecko, Litvu, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Malta a Kypr. Čtvrtý shluk tvořily jihoevropské země (Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr a Malta) a pátý shluk obsahoval pouze Lucembursko.
|
|
|
Hodnocení úspěšnosti metod a koeficientů využívaných ve shlukové analýze
Hammerbauer, Jiří ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Makhalova, Elena (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením úspěšnosti vybraných indexů pro určení počtu shluků využívaných ve shlukové analýze. Cílem práce je na základě různých kombinací metod shlukování a vzdáleností ověřit, zda a případně při použití jakých metod a vzdáleností je možné se na výsledky indexů pro určení počtu shluků spolehnout. Výsledky úspěšnosti prezentované ve třetí kapitole naznačují, že ne všechny indexy pro určení počtu shluků lze použít univerzálně. Za nejúspěšnější index lze označit Dunnův, který dokázal správný počet shluků určit ve 37 % případů, respektive Daviesův-Bouldinův při toleranci odchylky jednoho shluku s podílem 70 %. Úspěšnost indexů je ovlivněna jak použitou metodou shlukování, tak i zvolenou vzdáleností.
|
|
|
Hodnocení úspěšnosti koeficientů pro stanovení optimálního počtu shluků ve shlukové analýze
Novák, Miroslav ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Makhalova, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce je vyhodnotit úspěšnost vybraných koeficientů pro stanovení optimálního počtu shluků ve shlukové analýze. Analytické vyhodnocení je provedeno na 20 nezávislých reálných datových souborech. Analýza je uskutečněna ve statistickém systému SYSTAT 13.1. Převážná část této práce je věnována praktické aplikaci koeficientů RMSSTD, CHF, PTS, DB a Dunnova indexu na reálná data, jelikož problematice hodnocení výsledků shlukování není v odborných publikacích věnována dostatečná pozornost. Hlavním cílem je tedy zjištění, zda vybrané koeficienty shlukování lze aplikovat v reálných situacích. Druhým cílem je porovnání vybraných metod shlukování a jejich příslušných metrik při určování optimálního počtu shluků. Závěrem je odhalení, že optimální počet shluků určený výše zmíněnými koeficienty nelze považovat za správný, jelikož po aplikaci na reálná data žádný z vybraných koeficientů nepřekonal úspěšnost 40 %, z toho důvodu je použití těchto koeficientů v praxi velmi omezené. Na základě praktické analýzy předem známý počet shluků nejlépe rozpoznává metoda průměrné vazby ve spojitosti s Euklidovou vzdáleností, naopak nejhůře se v praxi ukázala Wardova metoda ve spojitosti s Euklidovou vzdáleností.
|
|
|
Shluková analýza jako nástroj klasifikace objektů
Vanišová, Adéla ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Cílem této diplomové práce je prověření schopnosti vybraných metod shlukové analýzy správně segmentovat datový soubor složený pouze z kvantitativních proměnných. Základním kritériem pro datové soubory je předpoklad, že musí být znám počet tříd a příslušnost jednotlivých objektů do těchto tříd. Na základě znalosti o počtu tříd byla provedena shluková analýza. Přiřazení objektů k jednotlivým shlukům bylo následně porovnáno se skutečnou příslušností objektů do původních tříd. Výstupem je relativní úspěšnost vybraných metod na zkoumaných datech. Metody shlukové analýzy samy o sobě nejsou schopné určit, jaký má být optimální počet shluků, proto byly v druhém kroku pro každý zkoumaný datový soubor určeny hodnoty vybraných kritérií odhadujících optimální počet shluků. Na základě tohoto výstupu byla zkoumána schopnost vybraných kritérií správně rozpoznat původní počet tříd. Hlavním přínosem této diplomové práce je validace schopnosti vybraných metod shlukové analýzy identifikovat podobnost objektů a ověření schopnosti vybraných kritérií odhadnout počet shluků, který odpovídá skutečnému rozdělení souboru. Zároveň tato práce nabízí strukturovaný přehled základních metod shlukové analýzy a ukazatelů pro odhad optimálního počtu shluků.
|
|
|
Hodnocení výsledků metod shlukové analýzy
Löster, Tomáš ; Řezanková, Hana (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent) ; Dohnal, Gejza (oponent)
Shluková analýza zahrnuje řadu metod a postupů, které slouží především ke klasifikaci objektů. Zastává významnou roli v mnoha odvětvích. Vzhledem k tomu, že se výsledná rozdělení objektů do shluků mohou lišit v závislosti na zvolených metodách a dílčích specifikacích, je vhodné získané výsledky hodnotit. Jedním z cílů této disertační práce bylo vytvořit strukturovaný přehled existujících koeficientů a postupů určených pro hodnocení výsledků shlukování, a to jednak v závislosti na použitých metodách, jednak v závislosti na počtu shluků. Hlavním cílem pak bylo navržení nových, resp. modifikace existujících koeficientů pro hodnocení těchto výsledků v situaci, kdy jsou objekty charakterizované kvalitativními proměnnými, resp. proměnnými různých typů. Nově navržené koeficienty jsou založeny na zjišťování variability, která je současně využívána i pro stanovení odlišnosti objektů i shluků. Variabilita v případě nominálních proměnných je zjišťována buď na základě variačního poměru, nebo pomocí entropie, či Giniho koeficientu, v případě ordinálních proměnných pak na základě koeficientu dorvar; v případě kombinace s kvantitativními proměnnými jde o kombinaci s využitím rozptylu. Vhodnost použití vybraných koeficientů je zkoumána na reálných datech, u kterých je buď známé, nebo neznámé zařazení objektů do shluků. Analyzované datové soubory jsou různého rozsahu, obsahují různé typy a počty proměnných. V daných situacích je zjišťována možnost aplikace vybraných koeficientů pro stanovení optimálního počtu shluků. Cíle práce je tedy možné považovat za splněné. Přínosem této disertační práce je navržení nových způsobů měření podobnosti objektů a shluků v případech, jsou-li objekty charakterizovány jinými než pouze kvantitativními proměnnými. Dalším přínosem je klasifikace existujících hodnotících koeficientů. Stěžejním přínosem je navržení nových koeficientů pro případ kvalitativních proměnných, resp. proměnných různých typů. Na základě provedených analýz byl identifikován koeficient, pomocí něhož bylo možné správně určit optimální počet shluků (na rozdíl od dosud používaného koeficientu).
|
host ::
RSS.