|
|
Vliv složení aterosklerotických plátů na rozvoj akutního koronárního syndromu
Kopřiva, Karel ; Kovárník, Tomáš (vedoucí práce) ; Kaňovský, Jan (oponent) ; Toušek, Petr (oponent)
Nejčastějším morfologickým substrátem pro vznik akutního koronárního syndromu je fibroaterom s tenkou fibrózní čepičkou a vysokým obsahem lipidů. Obsah lipidů lze spolehlivě stanovit pomocí zobrazovací metody na principu spektroskopie - near infrared spectroscopy (NIRS). Optická koherentní tomografie (OCT) je běžně dostupná morfologická zobrazovací metoda při vedení koronárních intervencí. V naší studii jsme u pacientů s akutním koronárním syndromem vyšetřili jednu koronární lézi pomocí OCT i NIRS. Na základě OCT jsme provedli detailní morfologickou analýzu s využitím poloautomatizovaného softwaru. Pomocí NIRS jsme určili jsme obsah lipidů v každé lézi. V první části studie jsme pomocí neinvazivní CT koronarografie zjišťovali progresi aterosklerotických plátů v odstupu mezi prvním a druhým rokem od vstupního vyšetření a pokusili jsme se prokázat, že morfologické charakteristiky a lipidový obsah plátů jsou rizikovými faktory jejich progrese. V druhé části studie jsme posuzovali schopnost podrobné morfologické analýzy (na základě OCT vyšetření) identifikovat lipidový obsah plátů s použitím NIRS jako referenční metody. Při hodnocení vztahu mezi morfologickými parametry a progresí objemu plátů jsme nepozorovali žádnou významnou lineární korelaci. V analýze lipidového obsahu plátů morfologické parametry...
|
|
|
Analýza vrstvy nervových vláken pro účely diagnostiky glaukomu
Vodáková, Martina ; Malínský, Miloš (oponent) ; Odstrčilík, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vytvoření metodiky kvantifikace vrstvy nervových vláken na fotografiích sítnice. V úvodní části textu je stručně nastíněna medicínská motivace práce včetně zmínky o některých studiích věnujících se dané problematice. Dále text popisuje uvažované texturní příznaky včetně jejich porovnání dle schopnosti kvantifikovat tloušťku vrstvy nervových vláken. Na základě popsaných poznatků byla navržena metodika využití regresních modelů za účelem predikce tloušťky nervových vláken, která byla dále testována na dostupných obrazových datech. Výsledky ukazují, že výstupy regresních modelů dosahují vysoké korelace mezi výstupem predikce a tloušťkou vrstvy nervových vláken měřenou optickou koherentní tomografií. Závěr práce diskutuje využitelnost aplikovaného řešení.
|
|
|
Perfuzní modelování v optické koherentní tomografii
Štohanzlová, Petra ; Penhaker,, Marek (oponent) ; Kudrna,, Petr (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zejména perfuzním modelováním v optické koherentní tomografii (OCT). Úvodní část se věnuje základní teorii OCT včetně popisu jejích základních aplikací. Součástí práce bylo testování vybraných kontrastních látek vhodných pro OCT a dále pak návrh a implementace fantomů, které byly následně použity v hlavní části práce. V praktické části práce je pozornost věnována perfuzní analýze v OCT, nejprve aplikaci diluční teorie v OCT pro odhad průtoku, následně pak studii testující základní teorii perfuze na OCT pomocí tkáňového fantomu. Další část práce pak je věnována metodě analýzy rozptylu koherenční zrnitosti pro vizualizaci průtoku.
|
|
|
Multimodální registrace obrazů sítnice
Štohanzlová, Petra ; CSc, Tomáš Suk, (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi registrace retinálních snímků z různých modalit, konkrétně optické koherentní tomografie (OCT), skenovací laserové oftalmoskopie (SLO) a fundus kamery. V první fázi práce je zájem soustředěn na registraci obrazu SLO na fundus snímek, což slouží k vymezení oblasti zájmu pro následnou registraci dat z OCT. Závěrečná fáze slouží k nalezení správné pozice B-skenů ve fundus snímku. Na základě prostudování různých registračních metod byl pro registraci v obou případech použit postup využívající výpočet korelačního koeficientu. Pro nalezení optimálních parametrů registrace je použito prohledávání celého prostoru parametrů. V dílčích částech práce pak je vytvořen algoritmus pro vyrovnání OCT B-skenů s následnou detekcí cév a také jednoduchý algoritmus pro detekci cév z fundus snímku. Pro zpřehlednění registrace bylo vytvořeno grafické uživatelské rozhraní, které umožňuje načtení vstupních obrazů a přehledné zobrazení výsledku v několika možných formách.
|
|
|
Analýza speklí pro segmentaci obrazů z optické koherentní tomografie
Gallo, Vladimír ; Kolář, Radim (oponent) ; Štohanzlová, Petra (vedoucí práce)
tejto práci sa nachádza základný popis princípu optickej koherentnej tomografie, prehľad jej aplikácií a základné rozdelenie týchto systémov. Ďalej sa práca zaoberá charakterom obrazov optickej koherentnej tomografie, pre ktoré je typický šum zvaný spekle. V práci je uvedený princíp vzniku tohto šumu a využitie jeho závislosti na mikroštruktúre zobrazovaných tkanív pomocou textúrnej analýzy pre účely klasifikácie. Praktická časť tejto diplomovej práce pozostáva z prípravy fantómov, namerania testovacej sady dát na systéme OCT, implementovania metódy analýzy speklov v MATLABe a otestovania funkčnosti implementovaných algoritmov na štandardnom texturálnom datasete a tiež na nameraných fantómových obrazových dátach. Metódy analýzy sú použité pre segmentáciu fantómových obrazových dát.
|
|
| |
|
|
Statistická analýza snímků z optického koherentního tomografu a její aplikace v oftalmologii
Kelča, Jan ; Slávik, Vladimír (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
V této práci je stručně popsána anatomie oka a struktura sítnice včetně jejích patologických změn. Práce se dále zabývá vlastnostmi a principem optické koherentní tomografie a její aplikací v oftalmologii ve spojení se statistickou analýzou snímků sítnice. Praktická část objasňuje vlastní problematiku statistické analýzy snímků sítnice s využitím histogramů představujících rozložení odstínů šedi a aproximačních funkcí, kterými jsou roztažná exponenciální funkce a Nakagamiho funkce. Vhodnou optimalizací jsou získány parametry, ze kterých jsou vytvořeny parametrické mapy, ilustrující distribuci odstínů šedi v různých oblastech zájmu.
|
|
|
Restaurace obrazových dat z optické koherenční tomografie
Smékal, Ondřej ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Jan, Jiří (vedoucí práce)
Restaurace obrazových dat se stala nedílnou součástí procesu zpracování medicínských obrazů získaných libovolným systémem. Stejně tomu je i v případě Optické koherenční tomografie. Cílem této práce je zaprvé prostudování restauračních metod. Za druhé, popis principu zobrazení dat z Optické koherenční tomografie a následné diskuse, které restaurační metody na bázi dekonvoluce by potencionálně našly uplatnění ve zpracování dat z Optické koherenční tomografie. Konečně za třetí, vytvoření programového řešení restauračního procesu OCT dat v prostředí MATLAB a následná diskuze účinnosti prezentovaných řešení.
|
|
|
Detekce optického disku ve snímcích optické koherentní tomografie
Šeda, Jan ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Hlavním úkolem této práce je návrh programu pro lokalizaci hranic optického disku v datech OCT. Součástí programu je také lokalizace „optic cup“ a výpočet několika hodnot charakterizující optický disk. Práce se dále zabývá popisem principu optické koherentní tomografie používané v oftalmologii. V jedné kapitole jsou popsány vybrané publikované metody lokalizace optického disku. V závěru práce je vyhodnocena úspěšnost navrhovaného programu a porovnání s OCT Zeiss Stratus 3000.
|
|
|
Extrakce texturních příznaků pro účely detekce glaukomového poškození
Daněk, Daniel ; Kolář, Radim (oponent) ; Odstrčilík, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá automatickou analýzou fundus snímků sítnice pomocí texturní analýzy využívající Markovská náhodná pole. Cílem práce je nalézt vhodné texturní parametry, které by bylo možné využít pro klasifikaci stupně poškození vrstvy nervových vláken. Uvažovaný model Markovských náhodných polí využívá cirkulárně symetrické okolí pro popis analyzované textury a odhad parametrů modelu pomocí metody nejmenších čtverců. Získané texturní příznaky byly kvantitativně vyhodnoceny pomocí základní korelační analýzy s využitím dat z optické koherentní tomografie (OCT). Výsledky ukazují, že existuje korelace mezi navrženými příznaky a tloušťkou vrstvy nervových vláken, měřenou pomocí OCT. Příznaky lze tedy v budoucnu potencionálně využít pro diagnostiku glaukomu.
|
host ::
RSS.