|
|
Kognitivní schopnosti u plazů: individuální schopnost učení vs. mezidruhové srovnání
Víšková, Linda ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kverková, Kristina (oponent)
Kognitivní schopnosti "plazů" byly dlouho opomíjeným tématem ve srovnání s výzkumem kognice u dalších dvou skupin tetrapodů - savců a ptáků. V poslední době se však poměrně hojně začaly objevovat práce, které testují vybrané aspekty různých kognitivních schopností právě u "plazů". V této práci byly identifikovány jednotlivé typy zkoumaných kognitivních úloh (zaměřených na numerické schopnosti, prostorové učení, reverzní učení, vizuální diskriminaci, sociální učení, "problem-solving" či operantní podmiňování) a dále podrobně rozebrány metody jejich testování u "plazů". Následně byly pro přehlednost v rámci parafyletické skupiny "plazů" vymapovány dané kognitivní schopnosti pro jednotlivé čeledi (i konkrétní druhy) na fylogenetický strom. Obecným problémem byl v některých pracích menší počet testovaných jedinců (minimum 1, maximum 559, medián 15) vzhledem k často velkému počtu studovaných faktorů (minimum 1, maximum 14, medián 4) a široké interindividuální variabilitě v kognitivní performanci. Ačkoliv množství prací o kognitivních schopnostech "plazů" v posledních deseti letech stoupá, kvalitativní analýza naznačuje výskyt jednodušších typů kognice. Kvantitativní či fylogenetickou analýzu kognitivních schopností "plazů" zatím znemožňuje malé taxonomické pokrytí a nesjednocená metodika testování. Nyní...
|
|
|
Vliv hladiny stresu na operantní učení
Lukavská, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Santariová, Milena (oponent)
Stres je normální adaptivní proces a přirozená odpověď organismu na události, které jsou nějakým způsobem pro jedince náročné. Současně je také významným faktorem, který ovlivňuje kognitivní schopnosti zvířat, mezi které patří i učení. Pro získání adekvátní reakce na okolí je adaptivní vnímat co nejvíce možných informací a naučit se je dávat do kontextu a následně podle nich reagovat (cognitive strategy). Tato strategie může pomáhat v proměnlivém prostředí, protože tím jedinec rozšiřuje škálu behaviorálních odpovědí a zvyšuje svoji pravděpodobnost přežití. Proto je výhodné dokázat se učit operantní cestou. Pokud se však dostane živočich do situace, kdy musí rychle jednat (vysoké vzrušení), tak nemá čas na zpracovávání informací, ale je pro něj nejdůležitější včas zareagovat (zvykové učení - habit strategy). Zvykové učení je funkční i ve vyšším stresu, kdy na operantní není "čas". Operantní učení vyžaduje vlastní jednání, a tedy i motivaci provést dané chování, které se dále posiluje (pozitivně či negativně). Z hlediska motivace zde dochází k určitému trade-off mezi šetřením energií - bezpečím a možností dosáhnout vytyčeného cíle. V moderním tréninku učíme zvířata default variantu chování, tedy zvykovou strategii, která jim pomáhá snižovat subjektivně prožívaný stres a vrací stres zpět do hladiny,...
|
|
|
Sýkora koňadra (\kur{Parus major}) jako modelový druh v prostorově kognitivních úlohách
NÁCAR, David
In this thesis the spatial cognitive experiment with great tits (Parus major) as a model species is described. In this experiment tits learnt to respond to one of four response keys according the presented stimuli. Two types of stimuli were used: one of them contained configural information about response keys, but the other didn´t. The experiment tested the difference of using these two types of spatial information in great tits in two experimental designs. In the first design stimuli were presented in computer screen, in the other they were presented in the floor of experimental chamber. The thesis then discusses the performance of tits in two types of stimuli and two versions of experimental design and compares these results with pigeons in similar experiment.
|
|
| |
host ::
RSS.