Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Neovulkanity SZ části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice
Sobotka, Martin ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým a geochemickým studiem neovulkanitů severozápadní části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice. Jedná se o dva lávové proudy, které byly zastiženy těžbou v severní části lomu. Petrologicko-geochemické studium a K-Ar datování relativně čerstvých hornin v převážně zcela zvětralých vulkanitech ukázalo, že horniny z lomu je možno klasifikovat jako Ti-bohaté bazaltické horniny bez olivínu (tefrity), které patří k hlavní vulkanická fáze ve vývoji oherského riftu, která spadá do oligocénu. Geologicky i datováním se prokázalo, že studované vulkanity jsou od nadložního slojového souvrství odděleny delším hiátem, spjatým erozí jak vulkanitů, tak i podložních hornin krystalinika. Chemismus hlavních a stopových prvků ukázal, že komagmatické vulkanity pocházejí ze dvou poněkud odlišných zdrojů svrchního pláště. Chemismus dvou vzorků ukazuje na vznik nízkým stupněm parciálního tavení silněji metasomatizovaného astenosférického pláště. Chemismus vulkanitů ukazuje, že plášťový zdroj byl svým chemismem podobný recentním OIB bazaltům. Poslední vzorek vznikl z méně metasomatizovaného a hloubkově odlišného plášťového zdroje, který prodělal vyšší stupeň parciálního tavení. Obě horniny byly ovlivněny asimilací nebo kontaminací korovými taveninami...
Neovulkanity SZ části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice
Sobotka, Martin ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým a geochemickým studiem neovulkanitů severozápadní části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice. Jedná se o dva lávové proudy, které byly zastiženy těžbou v severní části lomu. Petrologicko-geochemické studium a K-Ar datování relativně čerstvých hornin v převážně zcela zvětralých vulkanitech ukázalo, že horniny z lomu je možno klasifikovat jako Ti-bohaté bazaltické horniny bez olivínu (tefrity), které patří k hlavní vulkanická fáze ve vývoji oherského riftu, která spadá do oligocénu. Geologicky i datováním se prokázalo, že studované vulkanity jsou od nadložního slojového souvrství odděleny delším hiátem, spjatým erozí jak vulkanitů, tak i podložních hornin krystalinika. Chemismus hlavních a stopových prvků ukázal, že komagmatické vulkanity pocházejí ze dvou poněkud odlišných zdrojů svrchního pláště. Chemismus dvou vzorků ukazuje na vznik nízkým stupněm parciálního tavení silněji metasomatizovaného astenosférického pláště. Chemismus vulkanitů ukazuje, že plášťový zdroj byl svým chemismem podobný recentním OIB bazaltům. Poslední vzorek vznikl z méně metasomatizovaného a hloubkově odlišného plášťového zdroje, který prodělal vyšší stupeň parciálního tavení. Obě horniny byly ovlivněny asimilací nebo kontaminací korovými taveninami...
Petrografická stavba a prostředí vzniku sloje Josef (oligocén) v sokolovské pánvi
Jureková, Dominika ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Mach, Karel (oponent)
Sloj Josef má největší plošné rozšíření ze všech slojí v sokolovské pánvi. Diplomová práce se soustředí na studium dvou vybraných profilů této sloje nacházejících se v lomech Medard- Libík a Družba pro účely mikropetrografické a chemické analýzy. Cílem diplomové práce je porovnání petrografických a geochemických parametrů obou profilů a následná interpretace prostředí vzniku sloje. Oba studované profily byly nejprve podrobeny makropetrografickému popisu, následovanému macerálovou a chemicko-technologickou analýzou. Analýzy všech 50 odebraných vzorků byly provedeny na Ústavu struktury a mechaniky hornin, AV ČR, v.v.i. v Praze. Mikropetrografické výsledky byly srovnávány s chemicko-technologickými parametry. Z hlediska mikropetrografického složení se oba profily liší. Profil Josef 1 je ve spodní části tvořen polohami humitového uhlí, které výše přecházejí do poloh sapropelového uhlí. Profil Josef 2 je v celé své mocnosti tvořen sapropelovým uhlí proloženým čtyřmi lávkami matného humitovéhu uhlí. Rozdíly v makropetrografickém složení se projevují i v obsahu a zastoupení macerálových skupin. V profilu Josef 1 je nejvíce zastoupena macerálová skupina huminitu zatímco v převážně sapropelovém vývoji v profilu Josef 2 převažuje macerálová skupina liptinitu. Rovněž obsah inertinitu je vyšší u druhého...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.