|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Majuskule v staročeském Žaltáři kapitulním
Voleková, Kateřina
Článek se věnuje tomu, jaký vliv měl zápis majuskulí v staročeských žaltářích ze 14. století na obsahovou stránku textů. Majuskule mají v žaltářích odlišnou funkci než v jiných soudobých rukopisných zápisech, kde zpravidla slouží k syntaktickému členění textu, zatímco v žaltářích označují začátky veršů a jsou do textu zapisovány dodatečně odlišnou barvou inkoustu. Ve většině staročeských žaltářů rubrikátoři doplnili majuskule podle předepsané reprezentanty. To však neplatí pro Žaltář kapitulní z 80. let 14. století, jehož rubrikátor se v některých případech opíral o vlastní úsudek a doplnil do textu jiné velké písmeno, než mu předepisovala reprezentanta. Tím mohlo dojít nejen ke změně jednoho slova, ale i k celkovému vyznění daného verše, rubrikátor se tak nezanedbatelnou měrou podílel na výsledném textu staročeských žalmů.
|
|
| |
|
|
Periferní jednotky staročeského lexikálního systému: jednotky ustupující
Nejedlý, Petr ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Pleskalová, Jana (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Petr Nejedlý: Periferní jednotky staročeského lexikálního systému: jednotky ustupující (abstrakt disertační práce) Práce se zabývá staročeskými lexikálními jednotkami, které ustupují z centra na periferii lexikálního systému. Zkoumá předpoklady takového procesu - ztrátu systémových vazeb lexikální jednotky - a popisuje jeho jednotlivé formy (krajním případem je zánik lexikální jednotky). Podává přehled jazykových a mimojazykových faktorů, které vycházejí z vývoje lexikální jednotky a její ústup na periferii ovlivňují. Všímá si systémových změn v jazyce, které pozměňují vnitřní poměry uvnitř lexikálního systému a vedou rovněž k ztrátě centrálního postavení některých lexikálních jednotek.
|
|
|
Užití aoristu, imperfekta a perfekta v česky psané próze poloviny 14. století
Zdeňková, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Předmětem této práce je analýza užívání tvarů aoristu, imperfekta a složeného préterita ve čtyřech staročeských prozaických překladových památkách ze začátku 2. poloviny 14. století. Analyzovanými texty jsou úryvek prvního staročeského překladu Bible (úryvek Bible drážďanské doplněné textem Proroků rožmberských), legenda o svatém Václavu ze staročeského Pasionálu, Jmě o svatém Pavle a dvě kapitoly díla O svatém Jeronýmovi knihy troje. Zabýváme se zastoupením jednotlivých zkoumaných tvarů, vidovou charakteristikou sloves, od nichž se tyto slovesné tvary tvoří, a jejich vztahem k latinské předloze. Získané výsledky jsou uspořádány do tabulek a grafů. Součástí práce je též elektronická databáze zkoumaných slovesných tvarů.
|
|
|
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.