|
|
Odpadové hospodářství kořenových čistíren odpadních vod
Mrvová, Michaela ; Hyánková, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na odpadové hospodářství kořenových čistíren odpadních vod se zaměřením na objemově nejvýraznější položku – kalové hospodářství. Odvodňování kalů pomocí kalových polí je stále zavrhováno projektanty zejména z důvodu jejich nedostatečné zkušenosti a zároveň za současného prosazování technologicky složitějších řešení. Proto je práce zaměřena na rozepsání bilanční hydrologické rovnice kalového pole, kde jsou zahrnuty všechny parametry ovlivňující vodní bilanci systému. Výsledkem je návrh nejen designu, ale zejména popis vstupních dat a řídících rovnic v software REED-BED, který je kalibrován vlastními provozními výsledky, zjištěnými na dvou objektech čistíren odpadních vod (obec Dražovice a Kotenčice). REED-BED systém bude plnit několik funkcí: stanovení půdorysné plochy kalového pole, investiční náklady potřebné pro realizaci kalového pole, návratnost investice, stanovení vlhkosti kalu v kalovém poli a maximální délku odvodňovacího období s ohledem na mokřadní vegetaci. Druhou největší položku v rámci kalového hospodářství vytváří biomasa mokřadních rostlin, proto se práce zabývá možnostmi zpracováním biomasy rostlin po skončení vegetačního období. Technologický postup zpracování biomasy byl testován na rákosu obecném, finálním produktem jsou pelety určené pro vytápění.
|
|
|
Technicko-ekonomické vyhodnocení kalového hospodářství ČOV
Petřík, Jiří ; Raček,, Jakub (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na kalové hospodářství čistíren odpadních vod. Rešeršní část práce obsahuje přehled související legislativy, nastiňuje problematiku kalového hospodářství v České republice a také se zabývá technologiemi a technickými řešeními, které souvisí se zpracováním a nakládáním s čistírenskými kaly pro různé velikostní kategorie ČOV. Druhá část práce je věnována technicko-ekonomickému posouzení čistíren odpadních vod v kategorii od 500 EO do 2 000 EO. Posouzení je zpracováno z reálných dat poskytnutých od provozovatelů ČOV a je zaměřeno na spotřebu elektrické energie, investiční náklady a provozní náklady. Součástí je také určení doby návratnosti při koupi různých typů odvodňovacích zařízení a studie o výhodnosti využívání mobilního či stacionárního odvodňovacího zařízení.
|
|
|
Vliv polymerů na fyzikální vlastnosti vodárenských kalů.
Svěrák, Michal ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Vašek, Petr (oponent)
Zneškodňování vodárenských kalů je jedním z vážných problémů úpraven vod již po několik desítek let. Současný stav řešení kalového hospodářství stále není uspokojivý. Pozornost se především zaměřuje na snižování objemu kalů - jejich odvodňování. Účinnost odvodňování a způsoby jsou závislé na mnoha faktorech jako jsou kvalita surové vody, způsob úpravy, skladování kalů aj. K určení míry odvodnitelnosti kalu se laboratorně měří specifický filtrační odpor kalového koláče (SFO) nebo čas kapilárního sání (CST). K samotnému odvodňování se pak využívá nejčastěji filtrace. Dalšími rozšířenými metodami jsou také centrifugace a zahušťování. Posledním trendem je využití polymerů zlepšujících odvodnitelnost kalu. Zahuštěný, odvodněný kal je dále využíván jako druhotná surovina nebo zneškodňován na skládkách.
|
|
|
Technicko-ekonomické vyhodnocení kalového hospodářství ČOV
Petřík, Jiří ; Raček,, Jakub (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na kalové hospodářství čistíren odpadních vod. Rešeršní část práce obsahuje přehled související legislativy, nastiňuje problematiku kalového hospodářství v České republice a také se zabývá technologiemi a technickými řešeními, které souvisí se zpracováním a nakládáním s čistírenskými kaly pro různé velikostní kategorie ČOV. Druhá část práce je věnována technicko-ekonomickému posouzení čistíren odpadních vod v kategorii od 500 EO do 2 000 EO. Posouzení je zpracováno z reálných dat poskytnutých od provozovatelů ČOV a je zaměřeno na spotřebu elektrické energie, investiční náklady a provozní náklady. Součástí je také určení doby návratnosti při koupi různých typů odvodňovacích zařízení a studie o výhodnosti využívání mobilního či stacionárního odvodňovacího zařízení.
|
|
|
Vliv polymerů na fyzikální vlastnosti vodárenských kalů.
Svěrák, Michal ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Vašek, Petr (oponent)
Zneškodňování vodárenských kalů je jedním z vážných problémů úpraven vod již po několik desítek let. Současný stav řešení kalového hospodářství stále není uspokojivý. Pozornost se především zaměřuje na snižování objemu kalů - jejich odvodňování. Účinnost odvodňování a způsoby jsou závislé na mnoha faktorech jako jsou kvalita surové vody, způsob úpravy, skladování kalů aj. K určení míry odvodnitelnosti kalu se laboratorně měří specifický filtrační odpor kalového koláče (SFO) nebo čas kapilárního sání (CST). K samotnému odvodňování se pak využívá nejčastěji filtrace. Dalšími rozšířenými metodami jsou také centrifugace a zahušťování. Posledním trendem je využití polymerů zlepšujících odvodnitelnost kalu. Zahuštěný, odvodněný kal je dále využíván jako druhotná surovina nebo zneškodňován na skládkách.
|
|
|
Odpadové hospodářství kořenových čistíren odpadních vod
Mrvová, Michaela ; Hyánková, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na odpadové hospodářství kořenových čistíren odpadních vod se zaměřením na objemově nejvýraznější položku – kalové hospodářství. Odvodňování kalů pomocí kalových polí je stále zavrhováno projektanty zejména z důvodu jejich nedostatečné zkušenosti a zároveň za současného prosazování technologicky složitějších řešení. Proto je práce zaměřena na rozepsání bilanční hydrologické rovnice kalového pole, kde jsou zahrnuty všechny parametry ovlivňující vodní bilanci systému. Výsledkem je návrh nejen designu, ale zejména popis vstupních dat a řídících rovnic v software REED-BED, který je kalibrován vlastními provozními výsledky, zjištěnými na dvou objektech čistíren odpadních vod (obec Dražovice a Kotenčice). REED-BED systém bude plnit několik funkcí: stanovení půdorysné plochy kalového pole, investiční náklady potřebné pro realizaci kalového pole, návratnost investice, stanovení vlhkosti kalu v kalovém poli a maximální délku odvodňovacího období s ohledem na mokřadní vegetaci. Druhou největší položku v rámci kalového hospodářství vytváří biomasa mokřadních rostlin, proto se práce zabývá možnostmi zpracováním biomasy rostlin po skončení vegetačního období. Technologický postup zpracování biomasy byl testován na rákosu obecném, finálním produktem jsou pelety určené pro vytápění.
|
host ::
RSS.