Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Hrtko, Igor ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Nepodmíněný trest odnětí svobody Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá nepodmíněným trestem odnětí svobody, tématem, které je v oblasti trestního právo dlouhodobě diskutováno. Nepodmíněný trest odnětí svobody představuje nejpřísnější zásah do práv a svobod člověka, který lze v českém právním prostředí uložit. Zároveň se jedná o trest se subsidiární povahou, který lze uložit pouze jako nejzažší prostředek. Jak ale ukazuje praxe, trest nepodmíněného odnětí svobody je ukládán v České republice velmi často, cílem mé práce je proto poskytnout ucelený náhled na tuto problematiku, včetně identifikace problémů spojených s tímto druhem trestu a navrhnout jejich možná řešení. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které postupně komplexním způsobem rozebírají institut nepodmíněného trestu odnětí svobody z teoretického a praktického hlediska s cílem poskytnout ucelený přehled dané problematiky. Na začátku práce jsou rozebrány teoretické základy nepodmíněného trestu odnětí svobody, mezi které patří vysvětlení tohoto pojmu, jeho historie a také teorie trestání. Dále je v práci rozebraná právní úprava nepodmíněného trestu odnětí svobody, a to jak vnitrostátní právní úprava, tak mezinárodní právní úprava, společně s evropskou právní úpravou. Následuje rozebrání zásad ukládání tohoto trestu a jeho rozdělení podle délky na...
Připravenost příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou událost v Jihočeském kraji
VLAS, Vlastimil
Zpracovat diplomovou práci na téma Připravenost příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou událost v jihočeském kraji jsem si vybral sám. Tento výběr byl zcela záměrný, jelikož tato složka je též začleněna do Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Ovšem její nasazení na řešení mimořádné události může být velmi specifické. Vězeňská služba České republiky může být dle zákona č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému použita na řešení mimořádné události. Je začleněna mezi tzv. ostatní složky IZS. Všechny ostatní složky mohou být nasazeny na řešení mimořádné události, musí ovšem být splněna podmínka sepsané Dohody o poskytnutí pomoci. Musí být známy síly a prostředky, které může dotčený subjekt poskytnout. Na základě těchto skutečností byly stanoveny tyto cíle diplomové práce: ? analýza připravenosti příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou v Jihočeském kraji, ? zjištění postupů, možností a podmínek využití Vězeňské služby v této problematice, ? návrh materiálů ke školení příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky. Byly také prověřovány tyto dvě hypotézy: ? příslušníci a civilní zaměstnanci jsou dostatečně proškoleni a jsou připraveni na řešení mimořádné události, ? Vězeňská služba České republiky je plně využitelná k nasazení na řešení mimořádné události. Pokud se zaměřím na první cíl mé práce, abych dostatečně provedl analýzu připravenosti, připravil jsem anonymní dotazník, který obsahoval osm otázek. Tyto dotazníky byly rozdány všem příslušníkům a civilním zaměstnancům VS v Jihočeském kraji. Z dosažených informací jsem mohl vyhodnotit provedenou analýzu a vyjádřit se k první hypotéze. Maximální počet bodů v dotazníku byl stanoven na 24. Průměrné bodové hodnocení dosahuje mezi 19 ? 20 body. Z toho lze vyvodit závěr, že příslušníci a civilní zaměstnanci jsou dostatečně proškoleni, a první hypotéza byla potvrzena. Abych mohl vyhodnotit druhou hypotézu, musel jsem provést historickou analýzu a z této analýzy jsem dospěl k závěru, že druhou hypotézu lze potvrdit jen částečně. Hypotéza byla směřována na možnost nasazení příslušníků a zaměstnanců VS na mimořádnou událost. Z historické analýzy ovšem vyplývá, že v minulosti byla tato složka nasazována, ale její síly a prostředky nepředstavovali příslušníci či civilní osoby, ale pracovní čety z řad odsouzených osob. Toto využití se opakovalo a dalo by se říci, že nasazení pracovní čety je úspěšné, proto jsem vyvodil závěr, že druhá hypotéza byla potvrzena, ale jen částečně. Vězeňská služba je plně využitelná k řešení mimořádné události, ale její síly a prostředky budou tvořit zejména pracovní čety z řad odsouzených osob. Pokud se zaměřím na legislativu upravující nasazení, komunikaci či koordinaci této složky s orgány města, tak toto upravuje pouze Dohoda o poskytnutí pomoci. Snažil jsem se navrhnout určitý dokument, jak by taková Dohoda o poskytnutí pomoci mohla vypadat. V další kapitole byly nastíněny informace, které by mohly být použity jako určité vodítko, do jaké oblasti a hloubky příslušníky a civilní zaměstnance proškolovat. Příslušníci a civilní zaměstnanci jsou z této problematiky jednou ročně proškolováni příslušným zaměstnancem VS. Všechny cíle diplomové práce byly naplněny a jsou doplněny o vlastní názor autora.
Důsledky výkonu trestu odnětí svobody na člověka
PROCHÁZKOVÁ, Andrea
ABSTRAKT Název mé bakalářské práce je Důsledky výkonu trestu odnětí svobody na člověka. Podle mého názoru se jedná o velmi závažné téma, o kterém se na veřejnosti mnoho nemluví. Od roku 1989 vzrostl výskyt sociálně patologického chování občanů. Je to jeden z fenoménů procesu demokratizace naší země. Počet odsouzení v výkonu trestu odnětí svobody stoupá. Má práce má dvě hlavní části. Cílem teoretické části je informovat o životních podmínkách ve věznicích, možnostech, právech a povinnostech vězňů daných zákony a vnitřním předpisem každé věznice. Především píši o důsledcích uvěznění pro člověka {--} pro jeho sociální situaci, rodinné vztahy, jeho chování, duševní rovnováhu a případnou další recidivu. Důležitou částí jsou názory a zkušenosti specialistů jako jsou sociální pracovníci a psycholog, kteří pracují ve věznici již mnoho let. Jejich pohled na životní podmínky, připravenost k návratu do společnosti a resocializaci jsou velmi zajímavé. V praktické části bakalářské práce demonstruji důsledky uvěznění na člověka za pomoci dotazníků, které zodpovídali samotní vězni. Oni sami zde měli možnost vyjádřit skutečné důsledky uvěznění na jejich životy. Výsledek výzkumu říká, že důsledky jsou v mnoha případech fatální. Dle mého názoru jsou pro zlepšení účinnosti výkonu trestu odnětí svobody změny ve vězeňském systému, životních podmínkách a fungujícím systému sociálních služeb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.